Základní výzkum není třešničkou na dortu

Podporou vědy a snahou o zlepšení podmínek pro české vědce se pravidelně před volbami zaštiťují mnozí politici bez ohledu na stranickou příslušnost. Realita už tak růžová není, byť se díky možnosti čerpání různých druhů dotací, převážně z fondů EU, situace lepší. Peníze posloužily převážně na vybudování a vybavení nových vědecko‑výzkumných center, nicméně oficiální podpora samotných vědců, zejména těch mladých, je stále nedostatečná. Každá aktivita, která přispívá k popularizaci vědy a ocenění práce mladých talentovaných vědců, je proto velmi vítaná. Jednou z takových aktivit je i Discovery Award, již každoročně uděluje společnost Novartis mladým výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný posun na poli výzkumu v oblasti medicíny a farmacie. Letos proběhne již pátý ročník.

Společnost Novartis chce touto formou podpořit a stimulovat odvážné počiny, které znamenají nejen přínos pro samotné pacienty, ale mají také poukázat na inovativní potenciál českého zdravotnictví a farmacie. Součástí ocenění je také finanční dotace, v letošním roce se mezi laureáty rozdělí 200 000 korun. Přihlašování do soutěže probíhá pomocí internetové aplikace na stránkách www.discoveryaward.eu. Uzávěrka přihlášek je 15. 6. 2016.

Laureáty ceny následně vybere hodnoticí komise složená z renomovaných odborníků působících dlouhodobě ve zdravotnictví. Slavnostní předání ocenění pak proběhne v pražském Karolinu. S jedním ze členů hodnotitelské komise prof. MUDr. Vladimírem Tesařem, DrSc., Medical Tribune hovořila.

| Do jaké míry se proklamovaná podpora vědy v České republice skutečně transformuje do praktických programů, které rozvoji vědy opravdu pomáhají?

Myslím, že v tak malé zemi, jako je Česká republika, by měla hrát kooperace mezi vědeckými institucemi minimálně stejnou roli jako kompetice mezi nimi. Konkurenceschopnost by měly české vědecké instituce prokazovat navenek, nikoli v relativně měkké konkurenci mezi sebou. Pro vznik a udržení dostatečně velkých vědeckých týmů a dlouhodobých projektů je důležité institucionální financování a velké projekty podporující spolupráci mezi jednotlivými menšími týmy a skupinami. Takovou formou institucionálního financování jsou např. projekty PRVOUK Univerzity Karlovy nebo projekty RVO ministerstva zdravotnictví. Maximální podpora by také měla být dávána účasti českých vědeckých institucí v mezinárodních projektech. České granty obvykle umožňují řešit nějaký dílčí úkol, ale nemohou dle mého názoru garantovat dlouhodobou existenci i velmi efektivního a úspěšného vědeckého týmu.

| Jak byste hodnotil konkurenceschopnost české vědy v biomedicínských oborech? Proč se v některých oborech daří držet krok se světovým vývojem a v jiných ne?

V České republice nepochybně nelze očekávat dosažení špičkové úrovně ve všech myslitelných biomedicínských oborech, bylo a je nutno definovat priority. Ty by dle mého názoru měly vycházet zejména z toho, čeho se již podařilo v posledních dvaceti letech dosáhnout a co rozvinout. Je mnohem větší šance, že se dále prosadíme tam, kde jsme již úspěšní, než že dosáhneme v relativně krátké době úspěchu v oblasti, kde jsme zatím úspěšní nebyli. To by vyžadovalo vynaložení mnohem větších prostředků, nejen na přístroje, ale zejména na získání špičkových odborníků i ze zahraničí, a také určitou trpělivost, protože výsledky se nemohou dostavit okamžitě.

Myslím, že český systém je málo kompetitivní v tom, že se toleruje existence nepříliš efektivních pracovišť, která by měla být zrušena, transformována, integrována, nebo alespoň vedena někým novým, kdo může jejich nedostatečně kvalitní výsledky zlepšit. I v biomedicíně platí, že výuková instituce nemusí nutně realizovat biomedicínský výzkum ve všech důležitých oblastech. To, co ale také chybí, je dostatečně (i pro širší veřejnost) srozumitelná a objektivní informace o vědeckých výstupech jednotlivých biomedicínských pracovišť. Absenci takového hodnocení pak nahrazují nesmyslné žebříčky lékařských (i jiných) fakult v denním tisku, které působí na veřejnost zcela matoucím dojmem.

| Myslíte, že se v této oblasti tuzemským týmům již podařilo překonat syndrom špatné zpáteční adresy?

Nevím, zda se to dá konstatovat takto obecně, ale do určité míry ano. Při vší (oprávněné) kritice jsme jistě v podpoře a rozvoji vědy byli v posledních dvaceti letech výrazně úspěšnější než většina bývalých postkomunistických zemí. Dnes není výjimkou, že čeští odborníci jsou ve vedení mezinárodních výzkumných týmů, publikují ve špičkových mezinárodních časopisech, předsedají evropským odborným společnostem. Za těmito nejúspěšnějšími, kteří velmi dobře reprezentují českou vědu a biomedicínu, se ale skrývá spousta průměrných, kterým se bez většího úsilí a adekvátních výstupů daří udržovat již jednou získané posty. Klientelismus má stále u nás na kariérní postup často větší vliv než odborné výsledky. Takový přístup pochopitelně motivaci ke kvalitní vědecké práci příliš nezvyšuje.

| Jak byste definoval cíl iniciativy Discovery Award? Pomohou podle vás podobné aktivity přilákat k vědecké práci nové odborníky?

Myslím, že Discovery Award umožňuje zviditelnit i pro širší veřejnost důležité a zajímavé projekty s kvalitními výstupy a pokouší se v záplavě negativních informací, které se v denním tisku z oblasti zdravotnictví objevují, ukázat, že český biomedicínský výzkum je na opravdu dobré úrovni. Discovery Award částečně supluje to, co by měly dělat všechny velké české vědecké instituce a ev. i ministerstvo školství a zdravotnictví (to např. oceňuje nejlepší grantové projekty, ale to není zcela totéž), tedy vyhledávat a oceňovat nejlepší vědecké výstupy a pro jejich řešitele vytvářet optimální pracovní podmínky. Navíc je Discovery Award v českých poměrech stále dosti výjimečnou iniciativou, kde je vědecký výzkum oceňován díky (tematicky neomezenému) grantu farmaceutické firmy. Tento přístup společnosti Novartis také nepochybně zaslouží ocenění a bylo by dobře, kdyby byl následován i jinými subjekty, které se v oblasti zdravotnictví pohybují.

| Co by se podle vás mělo stát, aby se zastavil odliv vědeckých talentů do zahraničí?

Pro vědecké talenty je potřeba vytvořit nebo zpřístupnit zajímavé programy, kde mohou svůj talent rozvíjet, ale pochopitelně důležité je i výrazně lepší platové hodnocení. Je s podivem, že se vědě vůbec někdo z mladých absolventů věnuje v situaci, kdy platy jsou často jen mírně nad úrovní minimální mzdy a stipendia pod ní. Odchod mladých talentů do zahraničí nemusí být chybou, jde o to, zda se mají po pobytu v zahraničí kam vrátit, a to nejen z hlediska možnosti pokračovat v započaté vědecké práci, ale také z hlediska platového hodnocení, které by pro ně mělo být již nadstandardně dobré, ne na úrovni průměrného platu v ČR. Získávání kvalitních zahraničních pracovníků je za těchto podmínek také velmi obtížné. Dlouhodobý nezájem o udržení talentů bohužel ukazuje, že priority České republiky jsou pravděpodobně úplně jinde.

| Co jako člen poroty Discovery Award u přihlášených projektů hledáte? Potenciál na publikaci v časopise s vysokým impakt faktorem, originálnost myšlenky, či bezprostřední význam pro praxi?

Důležité jsou všechny uvedené faktory, jejich podíl ale je různý u prací z oblasti bazálního výzkumu, tam je hlavním výstupem, který současně potvrzuje originálnost myšlenky, kvalitní publikace v časopise s vysokým impakt faktorem, u více prakticky orientovaných projektů je pak publikace sekundární a jde spíše o aplikovatelnost a význam navrhovaného (a již alespoň částečně ověřeného) postupu pro klinickou praxi.

| Cena Discovery Award se udílí ve dvou oblastech, jednak za základní výzkum v oblasti biomedicíny, jednak v oblasti inovativních klinických, diagnostických a preventivních přístupů. Někdy vzniká dojem, že základní výzkum je určitý luxus a má smysl se věnovat jen tématům, kde je šance na rychlou aplikaci. Jak byste proti tomuto postoji argumentoval?

Ano, základní výzkum se může jevit širší veřejnosti nebo např. ekonomům jako ona (již doufejme dostatečně zdiskreditovaná) „třešnička na dortu“. Je nutno si ale uvědomit, že bez základního výzkumu nemůže existovat ani dobrý výzkum aplikovaný, a o tom, jak může být základní výzkum nákladově efektivní, nás všechny měly přesvědčit např. skvělé výstupy výzkumu prof. Antonína Holého, které dodnes významně přispívají k financování jeho pracoviště České akademie věd.

Myslím, že právě podceňování investic do výzkumu je jednou z příčin naší nepříliš úspěšné ekonomické transformace, kde po dvaceti letech stále je hlavní devizou české ekonomiky levná pracovní síla a hlavními produkty výrobky s nízkou přidanou hodnotou.

Zdroj: