Základem úspěchu je trvalá komunikace
Organizační zajištění screenigu bude tedy velmi náročným úkolem. Budou na něj všechny zúčastněné strany k 1. lednu 2009 připraveny?
Maximálně se snažíme, aby byly. Jsme si vědomi, že největší zátěž nyní leží na cytologických laboratořích, které musejí investovat vlastní prostředky do svého softwarového vybavení, aby mohly zahájit parametrický sběr dat. Nemálo práce čeká i nás v IBA, kdy je třeba vyladit centrální databázi a hlavně proces předávání dat s každou participující cytologickou laboratoří.
Do jaké míry se dají využít zkušenosti z předchozích národních screeningových programů, tedy mammárního a kolorektálního?
Zmíněné screeningové programy mají mnohé společného, zároveň je však každý program něčím specifický. Nejvíc jsme se naučili na mammárním screeningu, který úspěšně běží od roku 2002. Za tu dobu se podařilo provést a zaznamenat téměř dva miliony screeningových mamografií a více než půl milionu navazujících vyšetření. Naučili jsem se, že základem úspěchu je trvalá komunikace se screeningovými centry. Všechny dětské nemoci mammárního screeningu lze zpětně považovat za následek podcenění významu podrobné dokumentace a vzájemné informovanosti zúčastněných partnerů. U cervikálního screeningu se proto snažíme možným nedorozuměním maximálně předcházet. Co se týká technického řešení, snažíme se záměrně o jednoduché řešení, které má dobrou perspektivu, že bude úspěšně zprovozněno na všech screeningových centrech s minimálními náklady.
Cytologické laboratoře, tedy pracoviště, která budou data pro projekt sbírat, používají různé informační systémy. Jaké budou muset udělat úpravy pro to, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat? Dají se už teď vytipovat nejvážnější problémy, které mohou nastat?
Do informačních systémů laboratoří bude třeba především zapracovat požadovanou parametrickou strukturu, což laicky znamená nová políčka na zadávání v používaných programech. Druhým požadavkem je export těchto dat v požadovaném formátu. Jako kritické místo se jeví především způsob vykazování výsledku cytologického vyšetření, kdy dosud laboratoře používaly rozdílné klasifikace. Ty bude nutné nyní sjednotit. Panují také obavy, jak se k požadavkům na úpravy postaví dodavatelé jednotlivých informačních systémů.
Jakým způsobem přistupujete k datům, která se budou za účelem screeningu sbírat? Preferujete raději variantu s méně parametry, které ale budou sbírány kvalitně a úspěšně, nebo jste šli výrazně nad rámec současných vyšetření s rizikem, že určité procento záznamů nebude vyplněno?
Každý takto objemný multicentrický sběr dat je kompromis mezi chtěným a možným. V případě cervikálního screeningu byla vydefinována sada parametrů, kterou akceptovali zástupci všech participujících stran. Samozřejmě i tak počítáme s tím, že na začátku nebude vyplněnost dat stoprocentní. Zkušenosti s mamografického screeningu ale ukazují, že důsledným monitoringem dat a komunikací s centry lze vyplněnost záznamů a kvalitu dat výrazně zlepšit.
Jak je projekt ošetřen z hlediska legislativy, především pokud jde o ochranu osobních dat a vedení elektronické zdravotní dokumentace?
Především je třeba říct, že centrální sběr dat ze všech screeningových programů nezahrnuje jména ani bydliště pacientů/klientů. Sbírána jsou pouze data nezbytná pro analýzy, aby bylo možné vyhodnotit úspěšnost těchto programů. Pro bezpečnost dat děláme maximum, data jsou přenášena v zašifrované podobě, ukládána jsou v databázi s přísně omezeným přístupem. Po legislativní stránce jsme zavázáni dodržovat požadavky vyplývající především ze zákona o ochraně osobních údajů, zákona o zdraví lidu a dalších.
Zdroj: