Základem je změna životního stylu
Hlavní složky metabolického syndromu – hypertenze, diabetes 2. typu, dyslipoproteinémie a obezita – patří k nejčastějším onemocněním na celém světě. V poslední době se objevily pochyby, zda metabolický syndrom existuje a zda nejde o současný výskyt několika nezávislých onemocnění. „I kdyby tomu tak bylo, pak je pro všechna tato onemocnění typické, že vyžadují pro svůj vznik genetický základ a současně působení civilizačních faktorů, jako je přejídání a absence pohybu,“ říká prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Ať tak či tak, jednotlivé složky metabolického syndromu patří zároveň mezi hlavní rizikové faktory vzniku aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Nesporným faktem je, že sdružení jednotlivých rizikových faktorů tvořících metabolický syndrom je spojeno se zvýšením kardiovaskulární morbidity a mortality. Jak upozorňuje doc. MUDr. Richard Češka, CSc., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, důležité je včas diagnostikovat subklinickou aterosklerózu dříve, než se stane manifestní. Kromě tradičních biochemických markerů by lékaři neměli zapomínat na neinvazivní vyšetřování cévní stěny pomocí ultrazvuku a především měření tzv. kotníkového tlaku.Inzulinová rezistence
V našich podmínkách může metabolický syndrom postihovat až 30 % populace. Platí však, že výskyt jedné složky tohoto syndromu predikuje vznik dalších. Nejdříve se v dospívání obvykle objeví hypertriglyceridémie, později zvětšení obvodu pasu. Podle odhadů získá alespoň jednu ze složek metabolického syndromu až 80 % populace. Za dominantní rys metabolického syndromu odborníci dnes považují inzulinovou rezistenci. Ta způsobuje aterosklerotické a kardiovaskulární komplikace nezávislé na ostatních rizikových faktorech, včetně zvýšené glykémie nalačno a dyslipidémie. Akutní hyperinzulinémie zvyšuje tonus sympatoadrenergního systému, chronická vede k proliferaci endotelu. Klinicky významný je fakt, že inzulinová rezistence je přítomna i u mnoha jedinců s normální glykémií nalačno a spolu s typickou dyslipidémií je spojena se zvýšenou protrombotickou a sníženou fibrinolytickou aktivitou u pacientů s metabolickým syndromem. Tento stav se projevuje aktivací trombocytů, zvýšenými plazmatickými koncentracemi a zvýšenou aktivitou koagulačních faktorů a dále zvýšenou expresí inhibitoru aktivátoru plasminogenu (PAI-1).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2006, strana 13
Zdroj: