Zakládání Komory nelékařů budí silné emoce
Komora nelékařů, na jejímž ustavení se intenzivně pracuje, má vedle zdravotních sester a porodních asistentek sdružovat všechny ostatní zdravotníky vyjma lékařů.
V ČR působí v nelékařských profesích přes 155 000 pracovníků. Prezidentka České asociace sester (ČAS) Dana Jurásková si od této změny slibuje zejména sjednocení všech zdravotníků a lepší vyjednávací pozici při tvorbě zákonů.
„Nelze komunikovat se 30 subjekty. Jsme připraveni spolupracovat a postupovat společně,“ vysvětluje nutnost vzniku komory nelékařů.
Nelékaři se však ptají, proč tváří nově vznikající komory je právě prezidentka asociace sester.
„Vzhledem k tomu, že prvotní impuls ke vzniku komory vyšel z ČAS, je logické, že počáteční aktivity jdou za asociací sester. Nyní je konstruován přípravný výbor, který si na svém příštím setkání zvolí řádné vedení, a všechny kroky ke vzniku komory tedy povede tento formální orgán. Vůdčí postavení ČAS v tuto chvíli končí,“ vysvětluje pro Medical Tribune Dana Jurásková.
Nelékaře samozřejmě zajímá, do jaké míry budou moci ovlivnit volbu vedení komory řadoví nelékaři.
„Fungování komory, a tedy i volby do vedení mohou ovlivnit tím, že vstoupí do komory a budou aktivní. Předpokládáme, že nejvyšší vedení komory bude volený orgán a ten vznikne řádnými volbami členů komory podle volebního řádu komory,“ odpovídá Jurásková a dodává:
„Volební řád je jeden z mnoha vnitrokomorových předpisů, které musíme připravit. Podrobnosti o přípravě komory bude pravidelně zveřejňovat přípravný výbor. Předpokládáme vznik webových stránek a zveřejňování informací v odborném tisku.“
Bude komora opravdu užitečná?
Zdravotníci proti myšlence vzniku komory nelékařů zásadně nejsou. Nelíbí se jim však nedostatek informací. Zároveň se obávají, zda neexistují ještě další důvody vzniku takového sdružení, které však veřejnost nezná. Logicky se ptají: Bude členství povinné?
Pokud bude dobrovolné, na jaké bázi? A kdo bude v čele komory? Dokážou si nelékaři vybrat osobnosti, které budou mít skutečnou podporu svých členů?
Dana Krásová, všeobecná sestra z Prahy, se domnívá, že zakládání nelékařské komory je v současné době nepodstatným krokem.
Nelékaři by měli usilovat o mnohem důležitější změny, jež bezprostředně ovlivňují jejich život.
„Myslím si, že v nynější situaci je zakládání komory ztráta drahocenného času. Máme velké starosti se vzděláváním, s dodržováním vyhlášek. Například velice chybí vyhláška o pevném personálním obsazení, současný návrh, který je nyní připomínkován, je pro nelékaře velmi nevýhodný. Dále zůstává neřešenou otázkou postavení zdravotnického asistenta – současný stav je také velice nešťastný. To jsou podle mne záležitosti, které by neměly být odkládány, ale řešeny ihned! A takových vážných problémů je mnohem více. Přestala jsem už věřit, že to kdokoli s námi myslí upřímně. Až nám bude předloženo více konkrétních informací a podmínek, je možné, že ho změním. Zatím mám pocit, že se nám nenalévá čistého vína,“ píše Dana Krásová na webu Osetrovatelstvi.info.
Lenka Šnajdrová, administrátorka Osetrovatelstvi. info, již dříve napsala na toto téma pro Medical Tribune komentář, v němž shrnuje věcné argumenty pro to, jak by měla komora nelékařů vypadat, má‑li být svým členům užitečná.
„Nejsem proti povinnému členství, ale doufám, že za svůj příspěvek komoře něco dostanu. Chci, aby komora vyjednávala o profesních standardech, o rozumném personálním vybavení a kompetencích nelékařů v závislosti na jejich praxi a vzdělání, o dnech volna na celoživotní vzdělávání, aby se účastnila dohodovacích řízení. Také chci, aby komora fungovala jako profesní sdružení, netřeba snad platit poplatek ještě někam jinam. Také chci, aby členství v komoře společně s nějakou rozumnou formou dalšího vzdělávání automaticky zaručilo prodloužení registrace, pokud ta bude pokračovat. Také chci, aby mi komora poskytla v případě potřeby právní ochranu,“ píše Lenka Šnajdrová.
Povinné či nepovinné členství?
Současné návrhy na vznik komory nelékařů se nelíbí ani zdravotní sestře Lence Bazalové.
„Kdybych nevěděla, že za celou akcí stojí paní Jurásková, asi bych si řekla, že jde o dobrý nápad spojit všechny zdravotníky‑nelékaře a vytvořit jim lepší vyjednávací pozici k boji za lepší podmínky. Pominu fakt, že paní Jurásková jako prezidentka České asociace sester zastupuje pouhý zlomek z nejpočetnější skupiny zaměstnanců ve zdravotnictví, přesto je médii i politickou reprezentací vnímána stále jako jediný subjekt, se kterým je cokoli probíráno. Nemohu však pominout fakt, že paní prezidentka je ředitelkou fakultní nemocnice, o jejím členství v ODS nemluvě, a že stojí již několik let za rádoby změnami s názvem reforma, které jsou pro občany ČR průšvihem od samého počátku. Dalším faktem je, že Česká asociace sester pomalu a jistě ztrácí své členy, a tak je třeba najít urychlené řešení. A hle, jsme u vznikající Komory nelékařů,“ domnívá se Lenka Bazalová.
Porodní asistentce Jiřině Weissové se nelíbí nedostatek informací, jímž nelékaři v této souvislosti trpí.
„Myšlenka komory jako takové mi nepřipadá špatná, mají ji lékaři, lékárníci. Připadá mi ale velmi špatné, že nemáme informace. Někdo někde se (nebo si?) rozhodne založit komoru a nedá ani ostatním možnost k vyjádření. Neseznámí je s klady, zápory. Jak můžeme mluvit jedním hlasem, když nevíme, o co jde? Spousta nelékařů není v žádné profesní organizaci. Kde mají jaký hlas? Kde a komu se mohou vyjádřit?“
Se vznikem povinného členství v komoře pro všechny nelékaře nesouhlasí Lucie Cihlová, jež pracuje jako zdravotnický záchranář.
„Je zde zcela zjevná ambice prezidia ČAS, že vyjednává paní Jurásková. Jako ředitelka nemocnice, členka výkonné rady ODS a jako prezidentka ČAS přeci nemůže být nezávislá. Nesouhlasím s tím, aby členství bylo povinné. Dále se mi nelíbí pojem nelékař, co si mám pod ním představit? Nejmocnější povinnou organizaci ve zdravotnictví? Takovéto nástroje se používaly před rokem 1989. Budeme pod tlakem povinného členství? Rozhodovat bude vedení komory?“
Mluvila by komora jedním hlasem?
Mezi zdravotníky zaznívají také pochybnosti o tom, není‑li význam komor a jiných zdravotnických sdružení příliš přeceňován. Poukazují na to, že i stávající zdravotnické organizace jsou častokrát názorově velmi rozpolcené, nemluví jedním hlasem a nejsou schopny dosáhnout požadovaných změn.
„Komora nelékařů je jistě na stejném počátku a bude mít za cíl prosadit své zájmy a ochránit své členy proti změnám, jichž je stále více. Nic proti tomu nemám a naopak si myslím, že to je správná věc,“ odpovídá na dotaz Medical Tribune ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.
„Na druhou stranu bych to nepřeceňoval, podívejme se na jiná již existující sdružení, jakou mají váhu ve společnosti nebo při prosazování svých zájmů. ČLK je dnes spíše odstavena od dění ve zdravotnictví. Co se týče našich záchranářů, tak ti již dávno mají svou Komoru záchranářů, ale je vidět, že nijak výrazně nezasáhli do tvorby zákona o ZZS.
Také je naším českým zvykem, že mnohá taková uskupení jsou rozpolcena minimálně na dva znesvářené tábory, které mají odlišné názory na další vývoj či koncepční materiály. Takže se jedná nejspíše o obranný pakt proti nové legislativě vycházející z koncepce MZ, která naše dobré zdravotnictví stále více deformuje a kazí,“ uzavírá Schwarz.
Podobné otázky si klade také fyzioterapeut Mgr. Tomáš Pelc, zástupce šéfredaktora serveru Fyzioterapeuti.cz. „Souhra či pospolitost zdravotníků je věc prospěšná, a to nejen pro pacienta, ale samozřejmě i pro širší mezioborovou organizovanost, stavovské public‑relations, kolegiální vztahy, sílu pro hájení profesních práv, a z mnoha dalších důvodů.
Otázkou je, zda bude v případě komory naše jednota opravdová nebo jen zdánlivá a jestli se dá mezioborová vstřícnost diktovat shora. Rozmanitost profesí a oborových zájmů ve zdravotnictví je jedna z největších.
Sestavení spravedlivých a srozumitelných stanov pro všechny obory se jistě stane prubířským kamenem vzniku i dlouhodobého fungování zamýšlené komory. Na škodu by jistě nebylo vymyšlení procesních pravidel, dávajících prostor i svébytnosti zúčastněných odborností. Tvůrci komory totiž rozhodnou o tom, zda bude komora přínosem nebo bude proklínána vlastními členy, jako je tomu v případě jiných komor,“ domnívá se Tomáš Pelc.
Komoru nelékařů potřebujeme
Radiologický asistent Mgr. Petr Máca vznik komory nelékařů za současné situace podporuje.
„Jdu možná proti většinovému názoru, ale já soukromě vznik komory beru jako krok dopředu. Jedině zákonem dané samosprávné řízení povolání může zajistit autonomii. Pracovní komise připravuje zákon o komoře, která takovou nezávislost zajistí. Komora není dalším direktivním nástrojem pro ovládnutí početné skupiny obyvatel. Právě naopak. Zákonem zřízená komora nutně musí být obligatorním připomínkovým místem legislativy vztahující se ke zdravotnickým povoláním. Dnes je v podstatě na libovůli úředníků, koho ke kterému jednání přizvou. A tak třeba o zásadních změnách pro zdravotní sestry nemusí být nikdo ze sester nijak informován. Že se tak zpravidla neděje, je jen jakési zvykové právo,“ uvádí Petr Máca pro Medical Tribune a dodává:
„Má‑li vzniknout jedna velká komora, musí být zajištěna ochrana i početně menších profesí. Menší povolání pak dostanou šanci při obhajobě svých oprávněných zájmů získat oporu ve velké komoře. Sám pracuji v jedné relativně menší profesi. Oceňuji, že se iniciátorům vzniku komory podařilo dostat k jednomu jednacímu stolu zástupce všech povolání, vyjma klinických psychologů,“ uzavírá Máca.
--------
autor: Iva Bezděková
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune