„Zákaz vjezdu“ pro HIV
Podobně jako všechny retroviry vnáší i virus HIV svou dědičnou informaci do DNA infikované buňky a využívá její buněčnou mašinerii k vlastnímu množení. Integrace provirové DNA do genomu infikované buňky byla dlouho považována za nahodilý proces. Pozdější zkušenosti z genové terapie využívající retroviry jako vektory pro vnášení genů do dědičné informace buněk pacienta naznačovaly, že retroviry tíhnou k vnášení provirové DNA do aktivních oblastí genomu, k místům, kde startuje transkripce RNA.
Výsledky nejnovějšího výzkumu německých biologů, které by mohly být pomyslným příspěvkem ke Světovému dni HIV, dokazují, že existují oblasti lidského genomu, jimž se virus HIV vyhýbá. Vědci sledovali místa integrace do dědičné informace lidských buněk u retrovirových vektorů odvozených od viru HIV a využívaných pro genovou terapii. Potvrdili, že se viry zabudovávají v blízkosti míst, kde startuje transkripce vysoce aktivních genů. Vyhýbají se však přímo startovním bodům a jejich nejbližšímu okolí.
Prakticky vždy se virus HIV zabuduje dále než 1 000 bazí od startovního místa transkripce. Důvod není zřejmý. Je možné, že v místech startu transkripce chybí nějaká důležitá komponenta, již virus pro svou integraci potřebuje. Fenomén je specifický pro virus HIV. Jiné retroviry zabudovávají svou provirovou DNA přímo do míst, kde startuje transkripce RNA.
Němečtí vědci se domnívají, že v těsné blízkosti startovního místa transkripce dochází k inhibici enzymu integrázy viru HIV. Takový mechanismus je zajímavý s ohledem na vývoj účinné léčby. Stávající léky působí na různé části životního cyklu viru HIV. Proces integrace provirové DNA do dědičné informace hostitelské buňky se však zatím narušit nepodařilo.
Mechanismus, který chrání před integrací provirové DNA startovní místo transkripce, by mohl vědce přivést na stopu molekul, jež by blokovaly integraci viru a bránily by rozvoji choroby AIDS
Zdroj: Medical Tribune