Zájem o studium farmacie opět stoupá
„Teoreticky bychom mohli přijmout uchazečů i více, ale na studium dalších bychom nedostali od státu dotace. Tok finančních prostředků se bohužel potřebami praxe příliš neřídí,“ uvádí děkan brněnské fakulty doc. RNDr. Milan Žemlička, CSc. Vzhledem k tomu, že uchazeči v drtivé většině skládají přijímací zkoušky na více školách, nemohou fakulty počítat s tím, že každý, komu studium nabídnou, se také zapíše. „V loňském roce jsme jich ze 764 uchazečů oslovili téměř 500 s tím, že jsou přijati, “ uvádí hradecký děkan doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc., a dodává, že by samozřejmě uvítal, kdyby si fakulta mohla vybírat více. „Je nutné ale vzít v úvahu, že studium farmacie je náročné, založené především na pochopení přírodních věd, hlavně na vzájemném propojování znalostí chemie a biologie, a to je věc principiálně obtížná. Navíc zde existuje konkurence množství dalších vysokých škol - ke konci roku 2007 jsme jich u nás měli 81. Jejich úroveň je velmi různá a jsou studenti, kteří cíleně volí školu snadnější. Mezi ty rozhodně naše fakulta nepatří a myslím, že je to správné,“ dodává doc. Hrabálek.
V Brně je míra úspěšnosti při studiu poměrně vysoká. „U nás školu nedokončí přibližně pět procent z těch, kteří nastoupili. I když i naši studenti dělají některé zkoušky na podruhé nebo na potřetí, není tu myslím předmět, na kterém by masově odpadávali,“ říká doc. Žemlička. Je to možná dáno i tím, že velká část studentů má poměrně jasnou představu o tom, co chtějí dělat. „Takovou vyhraněnou skupinou jsou například ti, jejichž rodina provozuje lékárnu, a pak také farmaceutičtí asistenti, kteří mají zájem o vyšší vzdělání,“ uvádí M. Žemlička.
Mezi ty, které studium příliš nepřekvapilo, patří i Filip Zemek, prezident hradeckého Spolku českých studentů farmacie. „Počítal jsem s tím, že ne úplně všechny předměty vysokoškolského studia jsou potřeba do reálného života, ale to beru jako věc, která se snad postupně bude měnit a v současné době se musí překousnout,“ říká.
„Někteří mí spolužáci byli překvapeni, jak málo je naše fakulta zaměřena na přípravu do lékárny. Při pohledu na šíři farmaceutického oboru a různé možnosti uplatnění si ale myslím, že se studenti musejí vzdělávat univerzálněji, protože pak se jim snadněji rozhoduje, která profilace jim je bližší,“ dodává Filip Zemek.
Slováky vítáme
Mnoho studentů přitom pochází ze Slovenska, v Brně je to téměř každý pátý. „Žádné rozdíly mezi českými a slovenskými studenty neděláme, mají naprosto stejné podmínky. Uchazeči ze Slovenska jsou při přijímacím řízení o něco úspěšnější, možná je to tím, že za studiem do zahraničí se většinou vydávají ti motivovanější,“ říká doc. Žemlička.
Asi nikoho nepřekvapí, že mezi budoucími farmaceuty převažují dívky, a to skutečně výrazně. „Počet chlapců v jednotlivých rocích studia se na naší fakultě pohybuje kolem deseti,“ uvádí M. Žemlička.
Běžnou součástí studia je semestr nebo dva na některé zahraniční vysoké škole. „V zásadě teď už platí, že kdo chce vyjet ven na několikaměsíční studijní pobyt, tak může. Je mi trochu líto, že studenti nemají větší zájem. Nabídka převyšuje poptávku – většina chce do Velké Británie a příležitosti v ostatních zemích zůstávají nevyužité,“ podotýká M. Žemlička.
Chloubou každé fakulty je kvalitní doktorské studium. I zde by mohl být zájem studentů větší. „Uvědomíme-li si ale, že stipendium doktoranda se pohybuje někde mezi sedmi až devíti tisíci korun měsíčně, pak se spíše divíme, že se jich k tomu zvyšovat si kvalifikaci tímto způsobem rozhodne tolik. V praxi je nástupní plat několikanásobně vyšší,“ říká doc. Hrabálek.
Na jednom se oba děkani shodují – zájem o absolventy je takový, že zůstat bez práce v oboru by skutečně vyžadovalo cílené rozhodnutí.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2008, strana A9
Zdroj: