Za slovem kardiocentrum je nyní konkrétní obsah
"Struktura a trendy rozvoje kardiocenter v České republice", to byl název konference, která se 7. dubna konala v pražském IKEM. Jejími hlavními cíli bylo zhodnotit nedávno v ČR proběhlý proces centralizace péče o nemocné s chorobami srdce a cév a také nastínit další směry rozvoje v této oblasti. V neposlední řadě představovalo setkání příležitost oslavit skutečnost, že se na tyto účely podařilo získat z Integrovaného operačního programu EU poměrně značnou částku.
Ministerstvo na sklonku minulého roku zveřejnilo síť pracovišť, která na základě auditu získala statut kardiovaskulárních center. Podobný proces koncentrace již dříve proběhl u onkologie a traumatologie, kde však na pracovištích, jež auditem neprošla a o označení centrum přišla, vedl přinejmenším k rozčarování. U kardiovaskulární péče byla situace jednodušší.
K žádnému velkému překvapení nedošlo, statut centra v zásadě získala pracoviště, která již provádějí perkutánní koronární intervenci. Ty nemocnice, jež mají navíc i kardiochirurgii, se pak napříště mohou označovat jako komplexní kardiologická centra. "Ještě nedávno se v Česku kardiocentrem nazývalo kdeco. Kdo se jím prohlásil, ten se jím stal. Nyní státní autorita řekla, kdo se tímto označením může honosit, a čemu ale také musí dostát. Za slovem kardiocentrum je nyní konkrétní obsah. Je to i cenná a konkrétní informace pro pacienta," uvedla ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.
Na auditech se kromě ministerstva podíleli zástupci plátců péče a také několik odborných společností, především Česká kardiologická společnost a Česká společnost kardiovaskulární chirurgie ČLS JEP, ale také představitelé cévních chirurgů, angiologů nebo intervenčních radiologů. "Tuto aktivitu jsme velmi přivítali. Již před patnácti lety jsme vytvořili národní kardiovaskulární program, který s něčím takovým počítal. Byl do značné míry aplikován do praxe, ale nikdy neměl oficiální statut. Nyní je to poprvé, kdy kardiocentra byla formálně ustanovena," uvedl kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. Tato struktura je podle něj nastavena víceméně účelně: "Žádná nemocnice nebyla odmítnuta, všechny byly akceptovány, pouze u některých došlo ke sdružení do logických celků. Počet center v zásadě není zapotřebí ani zvyšovat, ani redukovat. Mimo jiné byl tento audit zdrojem informací zajímavých i pro odbornou veřejnost. Například jsme díky němu spočítali, že v kardiocentrech pracuje 284 kadiologů, 65 kardiochirurgů, 33 angiologů, 86 cévních chirurgů a 57 intervenčních radiologů."
Pokud jde o akutní péči o nemocné s infarkty myokardu, zůstala zachována regionální dostupnost. "V naší republice nyní neexistuje místo, z něhož by to do centra, schopného provést perkutánní koronární intervenci, bylo dále než osmdesát kilometrů," uvedl prof. Widimský. Podle kardiochirurga prof. Jana Pirka, DrSc., se argument vzdálenosti často přeceňuje: "Síť českých nemocnic byla původně koncipována na dojezd koňského povozu. Mnohde to tak zůstalo, i když dnešní záchranná služba má nesrovnatelně větší možnosti." Profesor Widimský na konferenci mimo jiné prezentoval data popisující péči o nemocné s infarktem myokardu napříč Evropou - a jde o srovnání, na něž může být Česká republika hrdá. Fakt, že všechna česká centra jsou připravena provést intervenci dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, je unikátní. Také díky tomu se na PCI dostává 92 % pacientů s infarktem, což je nejvíce ze všech evropských zemí - například ve Velké Británii je tento podíl pouze 24 procent. Průměrná 30denní mortalita u těchto pacientů je v Česku 6,8 %, roční mortalita pak kolem deseti procent. "Také to je vzhledem ke zbytku Evropy špičkový výsledek," uvedl prof. Widimský. Organizace péče o tyto nemocné má podle něj velký podíl na tom, že ze všech evropských zemí došlo v ČR po roce 1990 k největšímu poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární choroby.
Mimopražští mohou na operaci srdce do metropole
Není pochyb o tom, že výsledek léčby závažných stavů v kardiologii závisí na velikosti pracoviště. Prof. Widimský to demonstroval na studii J. S. Rosse a spoluautorů, recentně publikované v časopisu New England Journal of Medicine. "Autoři této práce potvrdili, že čím vyšší počet nemocných s danou diagnózou tým ošetří, tím nižší je 30denní mortalita. Nemocnice, která ročně léčí 200 infarktů, má mortalitu menší než 5 %, při léčbě 100 infarktů ročně je mortalita 8 %, při léčbě 20 infarktů ročně pak 20 procent. Od určité hranice se však tato křivka oplošťuje - výsledky se dále nezlepšují. U infarktu myokardu to bylo od 610 nemocných ročně, u srdečního selhání činil počet 500." Pokud jde o kardiochirurgická pracoviště, při pohledu na mapu je určitá regionální nerovnováha zřejmá - na sever od Prahy komplexní kardiologická centra nejsou, v Praze jich je pět, pokud počítáme jako samostatné pracoviště FN v Motole a Nemocnici Na Homolce. "Má to své historické důvody. Před rokem 1990 umírali lidé, které by mohl operační výkon zachránit, kardiochirurgické kapacity však byly nedostatečné. Následně došlo k bouřlivému rozvoji, kdy rychle vzniklo několik nových pracovišť. Tento vývoj se koncentroval v Praze, kde v tu chvíli byli odborníci i volné prostory. Není problém, aby sem pacienti na takovou operaci přijeli - budovat nové týmy v regionech nemá smysl.
Nechceme jít cestou Belgie, která má nyní 32 kardiochirurgických pracovišť, což je jistě na úkor kvality," řekl profesor Pirk. Tak jako u traumatologie a onkologie, i zde je přiznání statutu spojeno s možností ucházet se o poměrně slušné peníze z integrovaných operačních programů EU. "Horní limit pro komplexní centra je 80 milionů korun, pro ostatní 60 milionů," řekl první náměstek ministryně Bc. Marek Šnajdr."Na rozdíl od předchozích zkušeností je volba, co si za tyto prostředky pořídíme, nechána na nás. Žádné pracoviště si nekoupí technologie, které nevyužije a jen se kvůli nim zatíží odpisy," komentoval prof. Pirk.
Závěr konference patřil bloku věnovanému ošetřovatelství v kardiologii. Nešlo o náhodu. "Na sestry a ostatní nelékaře se často zapomíná, přitom vykonávají vysoce specializovanou činnost. Je přitom obrovský problém vytvořit dostatečně velké týmy kvalifikovaných ošetřovatelských pracovníků," shrnul prof. Pirk.
---
Komplexní kardiovaskulární centra - I. stupeň (pro dospělé pacienty)
1. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
2. Komplexní kardiovaskulární centrum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
3. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce
4. Komplexní kardiovaskulární centrum IKEM
5. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Plzeň
6. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Hradec Králové ve spolupráci s Pardubickou krajskou nemocnicí, a. s., a ve spolupráci s Artur KOBLITZ, s. r. o., a ve spolupráci s Kardio-Troll, s. r. o.
7. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s Městskou nemocnicí Ostrava
8. Komplexní kardiovaskulární centrum Nemocnice Podlesí, a. s.
9. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice Olomouc
10. Komplexní kardiovaskulární centrum Nemocnice České Budějovice, a. s.
11. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny a Centrum kardiovaskulárnía transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice Brno
Kardiovaskulární centra - II. stupeň (pro dospělé pacienty)
1. Kardiovaskulární centrum Krajské nemocnice Tomáše Bati, a. s.
2. Kardiovaskulární centrum Krajské zdravotní Ústí nad Labem, o. z.
3. Kardiovaskulární centrum Krajské nemocnice Liberec, a. s.
4. Kardiovaskulární centrum Nemocnice Jihlava
5. Kardiovaskulární centrum Ústřední vojenské nemocnice Praha
6. Kardiovaskulární centrum Karlovarské krajské nemocnice, a. s.
Kardiovaskulární péče o děti
1. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice v Motole pro děti všech věkových skupin včetně prenatálního období
2. Komplexní kardiovaskulární centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice Brno
a) komplexní kardiovaskulární péče - děti od 15 let a transplantační program dětského věku
b) kardiovaskulární péče - děti všech věkových skupin včetně prenatálního období
Zdroj: Medical Tribune