Za bolestmi břicha se skrýval infarkt myokardu
Šlo o 75letého pacienta, který byl na chirurgické pohotovosti vyšetřen pro bolesti břicha. Chirurg stav původně hodnotil jako náhlou příhodu břišní a ke ztišení bolestí mu doporučil podání Algifenu, po němž se za chvíli dostavila úleva. Po několika hodinách či dnech se potíže znovu objevují, a proto byl nemocný v rámci předoperačního vyšetření odeslán také na interní ambulanci, kde byl posléze diagnostikován infarkt myokardu spodní stěny již v subakutní fázi.
Z rodinné anamnézy je patrné, že otec prodělal infarkt myokardu a matka CMP. Pacient sám nikdy vážněji nestonal, léčí se pro arteriální hypertenzi (užívá inhibitor ACE, diuretikum a beta-blokátor) a benigní hyperplazii prostaty. Kromě antihypertenziv žádné další léky pravidelně neužívá. Alergii neguje. Kouřil mezi 20. a 40. rokem věku asi 20 cigaret denně, od 40 let však již nekouří.
Nemocný byl přivezen na interní ambulanci pro bolesti na hrudníku a v epigastriu. Prvně pocítil bolest spíše v epigastriu předchozí den večer kolem 18. hodiny. Vyzařovala do zad a byla provázena nevolností a nauseou. Proto vyhledal ošetření na LSPP, kde však náhlou příhodu břišní nepotvrdili, ale naměřili vyšší TK (180/95 mm Hg). Pacientovi bylo aplikováno spasmolytikum i.m. a doma si vzal obvyklou večerní antihypertenzní medikaci. Potíže v podstatě odezněly.
V den příjmu ráno recidiva bolestí, tentokráte již spíše na hrudi. Bolesti byly pálivého charakteru a šířily se do levé axily, po zklidnění opět samy odezněly. Nemocnému jsme před interním vyšetřením rutinně natočili EKG a diagnóza byla jasná. Na EKG (viz snímek) byl patrný obraz subakutního STEMI /Q-IM/ spodní stěny.
Následně byla indikována koronarografie, z níž byl patrný nález dvou těsných stenóz ACD. Pacientovi byla provedena perkutánní koronární angioplastika ACD s implantací tří stentů.
Následuje popis katetrizace. Přístupem z pravé a. radialis provedena SKG s ACI ACD. Sheath F6, Tiger F5, guid JR4 SH F6. Kmen je ACS bez významného postižení, v povodí RIA nacházíme nevýznamné okrajové nerovnosti do 30 procent. RCx má maximálně hraniční stenózu ostiální při odstupu kmene, periferie bez významného postižení. ACD má významnou stenózu ostiálně, další těsná stenóza je ve střední části kmene, periferie bez stenóz. Ad hoc PCI ACD - vodič Runthrough floppy zaveden do periferie ACD, nedaří se zavést balonek, proto zaveden ještě další vodič Extra S port, poté balonkem Sprinter 3.0 × 15 mm predilatujeme obě stenózy tlakem 10, resp. 14 atm, do distální léze implantován stent CoroflexBlue 3,5 × 16 mm 14 atm a nad něj opět CoroFlex 2,5 × 8 mm, do ostiální léze se nedaří ani po další predilataci balonkem Pantera 4,0 × 10 mm zavést lékový stent Biomatrix 4,0 × 11, proto zde implantujeme stent Prokinetic 4,0 × 13 mm 16 atm.
Výsledný angiografický obraz lze hodnotit jako velmi dobrý.
Po výkonu se nemocný cítil dobře, bez bolestí a byl kardiopulmonálně kompenzovaný. Při propouštění se pacient cítil subjektivně bez potíží a průběh hospitalizace byl hodnocen jako nekomplikovaný. Závěrem lze jen znovu připomenout, že bolesti v epigastriu nemusejí zdaleka mít původ jen v zažívacím traktu.
Zdroj: Medical Tribune