Přeskočit na obsah

Z redakční pošty

Vážení,

reaguji tímto na článek v Medical Tribune č. 14 ze dne 18. 8. 2020. „V mnohých ženách lékařkách to vře“. Článek celkově vyznívá tak, že v našem zdravotnictví jsou ženy‑lékařky systematicky ponižovány, vystavovány sexistickým narážkám a je jim na úkor kolegů mužů bráněno v profesní realizaci a růstu.

Jsem chirurg a pohybuji se v našem zdravotnictví téměř 50 let, jako lékař 41 let, v různých funkcích, v různých kolektivech, od pomocného sanitáře po primáře. Za celou dobu svého působení jsem se s tak vypjatou atmosférou nesetkal. Myslím tím nějakou zásadní diskriminaci. Je pravda, že v chirurgii je žen málo. Jejich přítomnost v lékařském kolektivu jsem vždy vnímal jako pozitivum. Fyzická náročnost je laickou veřejností, díky televizním seriálům, přeceňována, ženy i operační obory bez problémů zvládnou. Chirurgie je kolektivní práce, ženský pohled na např. určitý diagnostický problém může být především pro pacienta přínosem.

Hlavní a dle mého názoru jediný podstatný problém je ten, který mají téměř všechny zaměstnané ženy, tj. skloubení profese s péčí o rodinu. U lékařek je ale kvantitativně větší. Po promoci, tj. od 24–26 let věku, musejí pracovat minimálně dalších deset let daleko více než 8,5 hodiny denně (služby, příprava na atestaci atd.) a současně plnit povinnosti k rodině. Jak psal přední československý chirurg prof. Pavel Pafko ve svém životopise, jeho žena‑nelékařka se po narození dětí vzdala svých profesních ambicí a věnovala se převážně rodině. Který muž – manžel lékařky tohle udělá?

Neexistuje u nás systém, který by lékařkám v tomto dilematu pomáhal. Celý problém je „hozen“ na primáře, poraď si, jak můžeš. Většinou musí dotyčný vedoucí práci za lékařku na mateřské dovolené nebo se zkráceným úvazkem odvést sám ve svém volnu a zadarmo, pokud nemá chápavé spolupracovníky, kteří mu pomohou. Bez zaskakujících důchodců by to nešlo vůbec, ale lékaři nad 65 let nechtějí nebo už ani nemohou sloužit noční a víkendové služby, což právě lékařky‑matky také ne.

Pořád se mediálně zdůrazňuje otázka platů. Dnes zaměstnanci ve většině dávají na první místo čas, tedy kolik hodin musejí věnovat práci. Když se v médiích objeví požadavek na zvýšení platů učitelů, tedy hlavně učitelek, ve zdravotních sestrách to opravdu vře, mají srovnatelné vzdělání, srovnatelné výdělky a tráví v práci až 3× více hodin.

Řešení je složité, ale mělo by se dávat více peněz do zdravotnictví, nejen celkově, ale hlavně do lidí, ne do budov. Aby bylo nemocničních lékařů více a mohli alespoň dodržovat zákoník práce, který trvale a za všech režimů porušují. Pak by se pracovní podmínky lékařkám‑matkám mohly zlepšit.

MUDr. Jan Hlad, Strakonice

Zdroj: MT

Doporučené

Na rodině stále záleží

20. 9. 2024

Nemělo by se to, nicméně děje se to stále. Měkké obory, jako je psychologie nebo ekonomie, užívají pojmy z fyziky, s nimiž zápolí i fyzika. Například…

Stačí se podívat

21. 6. 2024

Hodnocení druhých lidí na základě pozorování jejich tváře a těla je ovlivněno pocitem důvěryhodnosti a dominance.