X. jarní interaktivní konference
Letošní, jubilejní konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP se konala v pražském Slovanském domě ve dnech 22.–24. dubna. Odborná témata byla zvolena tak, aby byla co největším přínosem pro praktické lékaře a jejich každodenní praxi.
Mě samotnou nejvíce zaujala tato následující témata, se kterými bych chtěla kolegy a kolegyně v následujícím textu stručně seznámit.
Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice a předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Hollý se věnoval reformě psychiatrie a jejímu dopadu na primární péči. Podle jeho představ se mluví o tzv. NOVÉ psychiatrii. Tím, jak se ruší psychiatrické léčebny a ve stávajících zařízeních se redukuje počet lůžek, vznikají uměle podmínky pro progresi psychických onemocnění a pro masivní bezdomovectví.
Podle hodnocení psychiatrické terapie v Londýně tvoří ve Velké Británii šedesát procent bezdomovců psychiatričtí pacienti, z celkového počtu pacientů je jedno procento hospitalizováno déle než jeden rok, 25 procent psychicky nemocných je rehospitalizováno a pouze jedno procento psychicky nemocných se vrací do běžného života.
Jaká je situace v České republice? Ve srovnání se světem je podle ředitele PN Bohnice počet psychiatrických lůžek dostačující, ale problém je v tom, že 87 procent lůžek představují lůžka následné péče a pouze dvanáct procent lůžek jsou lůžka akutních oddělení. Přitom za posledních třináct let se počet pacientů v ambulancích psychiatrů zvýšil o 60 procent, a pokud hodnotíme medikaci, v letech 2000–2011 extrémně vzrostla spotřeba antidepresiv.
Část přednášky byla věnována také vývoji sebevražednosti psychiatricky nemocných v ČR, kdy bylo řečeno, že celkově klesá počet sebevražd u pacientů se schizofrenií, kteří neumírají primárně na psychiatrické onemocnění, ale na jiné tělesné onemocnění, které u pacientů s psychiatrickou diagnózou často nebývá diagnostikované. Nejčastěji se jedná o onemocnění kardiovaskulární a diabetes mellitus.
Martin Hollý velmi pozitivně hodnotil činnost Center duševního zdraví, která jsou v Praze, Havlíčkově Brodě, Brně, Benešově.
Dalším zajímavým blokem byly přednášky zaměřené na motivaci pacienta k léčbě chronického onemocnění.
Úvod patřil prof. MUDr. Cyrilu Höschlovi, DrSc., z Centra duševního zdraví v Klecanech (National Institute of Mental Health Klecany), který nejprve mluvil o tzv. tichých zabijácích, ke kterým patří např. hypertenzní choroba, všechny formy deprese, diabetes mellitus obou typů, alergie, poruchy imunologie, únavový syndrom aj.
Poté hodnotil psychologickou situaci na JIP nemocnic; rozdělil pacienty do dvou skupin:
| tzv. velcí popírači obtíží, kteří svůj život ohrožují nedodržováním režimu,
| tzv. malí popírači obtíží, ke kterým se řadí pacienti s úzkostí, za kterou skrývají své problémy.
U obou skupin pacientů vyzdvihl nutnost edukace, motivace, proč se léčit, a snahy změnit jejich chování. Výsledkem by měla být dobrá adherence a dobrý efekt; každý psycholog by měl mít k sobě adiktologa, dietoterapeuta a fyzioterapeuta, kteří vytvoří funkční tým.
MUDr. Kateřina Študentová poté navázala přednáškou nazvanou „Z očí do očí“. Klasifikovala tzv. edukační schéma, které zahrnuje čtyři slova: co, proč, jak, kam. Zabývala se režimovými opatřeními, která by u každého pacienta měla být postupná a přiměřená stavu, a vyzdvihla rodinnou anamnézu, která by měla být součástí motivace k terapii (např. hypercholesterolémie v rodinné anamnéze, onemocnění srdce v rodinné anamnéze atd.).
V neděli 24. 4. 2016 se prof. Daneš, který vede mamární screening v ČR, věnoval problematice karcinomu mammy. V ČR existuje Národní program screeningu Ca mammy od roku 2002 pro ženy od 45. roku věku. Dosud bylo provedeno 5 546 037 screeningových mamografií, které jsou vyhodnocovány průběžně v sedmdesáti screeningových centrech v krajích. Pro Plzeň a Nový Jičín existují tři satelitní centra, a to v Bílině, Tachově a ve Vsetíně.
Bylo sděleno, že incidence karcinomu mammy roste, ale mortalita v ČR ve srovnání se zeměmi EU klesá. Aby byly výsledky screeningu objektivní, mělo by se vyšetření provádět vždy až po menstruaci, nikoli před a během menstruace, kdy je vyšetření i bolestivé a pro ženy nepříjemné.
Součástí interaktivní konference byly i čtyři workshopy, které se konaly v sobotu 23. 4.:
| Snídaňový workshop – Využití Dia modulu v praxi (Igor Karen, Radek Mráz)
| Deprese, nespavost a anxieta v ordinaci praktického lékaře (Simona Papežová)
| Nové trendy měření TK v ordinacích VPL (Otto Herber)
| Minimální požadavky pro zavedení interního hodnocení kvality. Standardy ke zvyšování organizační úrovně praxe (Irena Kouřilová, Bohumil Seifert, Otto Herber)
Zdroj: