Workshop o nemocničním lékárenství
Ještě před konferencí měli lékárníci všech nemocnic možnost vyplnit on-line dotazník, jeho vyhodnocení bylo tématem přednášky PharmDr. Martina Šimíčka z lékárny FN u sv. Anny v Brně. Dle informací SÚKL, pracuje v ČR 89 nemocničních lékáren, z nichž dotazník vyplnilo 57, což značí 64% návratnost dotazníku, dle slov dr. Šimíčka "byla návratnost naprosto úžasná".
Navíc data zaslalo všech 11 fakultních nemocnic a lékáren připravujících cytostatika odpovědělo 26 z 31, tedy 79 procent. Otázky se týkaly následujících témat: jak funguje objednávkový systém z klinik nemocnic, jak pracuje léková komise, jak je to s pozitivními listy, s finančními limity atd.
Dotazníkového šetření se zúčastnily z největší části lékárny krajských nemocnic (45 %), druhou velkou skupinou byly lékárny nemocnic fakultních (20 %), z hlediska počtu lůžek byly nejčetnější lékárny nemocnic s pěti sty a tisícem lůžek, počet lékárníků na lékárnu byl nejčastější zhruba tři až šest, totéž platilo pro farmaceutické asistenty, počet farmaceutů v oddělení HVLP byl nejčastěji jeden.
Níže uvádíme některé otázky, jež dr. Šimíček komentoval v rámci svojí přednášky. Kompletní výstupy dotazníku budou zpřístupněny na www.nemlek.cz.
Jakým způsobem se žádanky odesílají do lékárny?
Žádanku v elektronické podobě lze zasílat v rámci jednoho zdravotnického zařízení, jehož je lékárna součástí, tato forma je umožněna vyhláškou a SÚKL ji podporuje - většina lékáren (58 %) je skutečně zvyklá na žádanky v této podobě, písemně ji dostává 19 % lékáren. Obě možnosti ve 23 procentech.
Jaký software je využíván k tvoření objednávek?
Software používaný k objednávání by měl splňovat určité náležitosti, jako je generování formuláře z předchozích odběrů, zobrazení pozitivního listu a antibiotického listu, zobrazení alternativních přípravků, ceny přípravku, celkové ceny objednávky, sledování celkového čerpání kliniky ve vztahu k limitu stanovenému vedením nemocnice, eliminace skupin a přípravků "mimo limit" apod. Těchto systémů existuje celá řada a dotazníkovým šetřením se podařilo zjistit, že v jejich výběru nejsou lékárny vůbec jednotné, zároveň ukázalo, že dalších programů užívaných jednotlivými nemocnicemi je ještě mnohem větší počet s tím, že některé programy využívané v rámci jednoho zdravotnického zařízení často nejsou navzájem kompatibilní.
Zobrazuje se klinikám či oddělením skladová zásoba v lékárně?
Otázka je, zda uživatel potřebuje znát aktuální skladovou zásobu, když v současné době není problém získat chybějící přípravek od velkodistributorů v krátkém čase, 78 % klinik skutečně tuto informaci z lékárny k dispozici nemá.
Usnadňuje počítačový program tvorbu objednávky?
Je sice pravda, že 62 % nemocnic má systém usnadňující objednávku, což v praxi znamená ve 33 % předvyplněný formulář generovaný na základě odběrů z minulého období, v 19 % přednastavený formulář a jiným způsobem se tak děje v 10 %, nicméně stále 38 % musí formulář vyplňovat ručně.
Jak probíhá vyúčtování nákladů klinice?
Většina lékáren (67 %) má dva programy, lékárenský a objednávkový. Výhody jednoho systému zahrnují automatické načtení žádanky do výdejky, což znamená zjednodušení práce a zároveň to dává větší přehled objednávajícímu. Systém má však i své nevýhody, neboť je stejně nutné při záměnách hotový dodací list následně editovat, přesnější tak je přímé snímání čárových kódů z krabiček při výdeji, což dovolí i sledování šarží.
Kdo odesílá objednávku do lékárny?
Ve většině případů (59 %) objednávku vyplňuje sestra a lékař ji vždy autorizuje, najdou se však i případy, kdy na jedné straně objednávku sestavuje a odesílá lékař, či dokonce primář, a na straně druhé jsou nemocnice, kde objednávku odesílají sestry. V posledně jmenovaném případě však může být zavedenou praxí, že sestry odesílají objednávky jménem lékaře.
Je v nemocnici ustanovena Léková komise a plní svou funkci?
Ve 46 lékárnách ustanovena komise je, svoji funkci dle názoru lékárníků plní ve 23 z nich, v 19 neplní a ve čtyřech se tazatelé nedokázali vyjádřit. Počet členů Lékové komise je nejčastěji pět či sedm, v 73 % je pouze jeden z nich farmaceut. Nejčastěji se komise schází čtyřikrát ročně, jsou i případy, kdy se schází nepravidelně či dle potřeby, ev. komunikuje pouze e-mailem.
Platí v nemocnici pozitivní listy?
Padesát nemocnic odpovědělo, že ano, pět nikoli. Na otázku, zda využívají i ambulantní pozitivní listy, odpovědělo 32 nemocnic, že pouze nemocniční, 18 oboje a pět nikoli.
Existuje nějaká forma pozitivního listu na zdravotnický materiál?
Kladnou odpověď vyplnilo 55 % nemocnic, přestože je zřejmé, že jejich tvorba je velmi složitá, a to z mnoha důvodů: neexistuje společná kategorizace sortimentu, část materiálů je vázána přímo k přístrojům nebo k instrumentariím, pro jednotlivé jsou omezená data ze studií atd.
Jak jsou pozitivní listy zveřejněny, aktualizovány, v jaké formě?
V elektronické podobě jako součást objednávkového systému tomu je ve 44 %, další velkou skupinu (20 %) tvoří nemocnice, kde jsou součástí objednávkového systému, a v 11 % jsou zveřejňovány v elektronické formě. Avšak v devíti procentech nejsou zveřejňovány vůbec. V 70 % nemocnic jsou aktualizovány průběžně, v 66 % případů jako seznam léčivých přípravků a ve 14 % jako seznam účinných látek.
Léky mimo pozitivní listy?
V polovině případů podléhají léky mimo pozitivní listy schválení náměstkem LPP, a/nebo na jednoho pacienta lze objednat jedno balení, a/nebo nelze v systému vůbec lék objednat a je zapotřebí telefonické konzultace s lékárnou a vyplnění speciálního formuláře apod.
Je generická substituce v kompetenci lékárny?
V 89 % případů ano, ve zbytku ano, ale s výjimkami.
Je dodržování ambulantních pozitivních listů vyhodnocováno?
Ano v 62 %, a to elektronickou analýzou, nebo elektronickým párováním na jednotlivé lékaře, nebo kvartálně hodnocením primářů, nebo statistickým porovnáním na jednotlivá pracoviště a lékaře apod.
Je dodržování nemocničních pozitivních listů vyhodnocováno?
Ano ve 42 %, a to jedenkrát za půl roku na jednotlivé kliniky a oddělení, při vysokém překročení je primář oddělení povolán na lékovou komisi a musí podat ústní a písemné vysvětlení, nebo se sledují přípravky mimo pozitivní listy, nebo se hodnotí procentuálně shoda s pozitivním listem apod.
Je v nemocnici antibiotické středisko?
Celkem 71 % nemocnic je má, 15 % využívá externího a celých 14 % je nemá.
Jak jsou odesílány žádanky na antibiotika?
Elektronicky v 57 %, písemně ve 35 % a oběma způsoby v osmi procentech.
Jak probíhá schvalování žádanek na antibiotika mimo pracovní dobu antibiotického střediska?
V 62 % probíhá dodatečně, ve 20 % případů nelze podat antibiotika bez předešlé telefonické konzultace a v 18 % toto není řešeno či probíhá jinak.
Zdroj: Medical Tribune