Workshop o katetrizační ablaci
V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) proběhl začátkem dubna již 10. ročník Pražského workshopu o katetrizačních ablacích. Tentokrát se tato akce zaměřila na terapii fibrilace síní. I když jde o nejčastější arytmii, je její intervenční léčba podstatně složitější než u ostatních poruch srdečního rytmu. V ČR má katetrizační ablaci fibrilace síní ve svém standardním programu jen pět pracovišť, z toho tři se těmto výkonům věnují pravidelně (IKEM, Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Podlesí v Třinci). Podstatou katetrizační ablace je, že se patologické šíření vzruchu v srdci přeruší místní aplikací vysokofrekvenčního střídavého proudu. Už teplota mezi 45 a 50 stupni Celsia stačí k potřebné denaturaci bílkovin. „Většinu arytmií je možné vyřešit jednou či dvěma aplikacemi proudu, případně vytvořením jedné krátké linie. U fibrilace síní bývá nutné izolovat ústí všech čtyř plicních žil a ještě doplnit několik dalších linií. Takový výkon může trvat i šest hodin,“ uvádí prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
Pražského workshopu se zúčastnilo 120 lékařů, dvě třetiny z nich přijely ze zahraničí. Během akce se dění ze sálu přenášelo do posluchárny. „Nejvíce se člověk naučí, když pracuje společně s kolegou, který přináší jiné strategie, než na které jsme zvyklí,“ říká prof. Kautzner. Jedním ze zahraničních hostů symposia byl profesor Andrea Natale, přednosta oddělení kardiostimulace a elektrofyziologie v kardiocentru nemocnice v Clevelandu. Toto kardiocentrum je podle výroční zprávy U. S. News and World Report’s nejlepším kardiologickým pracovištěm v USA. I A. Natale strávil velkou část workshopu přímo na katetrizačním sále. „Pokud jde o katetrizační ablace, nemyslím, že bychom postupovali výrazně jinak než kolegové v IKEMu. Přece jenom se známe již dlouho a dlouho se vzájemně učíme. Co je v USA poněkud jiné, je přístup k farmakologické léčbě. Například mnohem méně se využívá amiodaron, zvláště u mladších pacientů jsou s tímto lékem američtí lékaři opatrní,“ uvedl prof. Natale.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2007, strana A15
Zdroj: