Workshop, díky kterému onkogynekologové hovoří jednou řečí
Jeden sál a v něm 450 lidí, kteří sledují jedno komentované video za druhým. Všichni se na svých pracovištích zabývají tímtéž – radikálními operacemi v onkogynekologii – a nyní své zkušenosti intenzivně sdílejí.
Mezinárodní video workshop radikální chirurgie v onkogynekologii (IVW) za deset let své existence prokázal, že je mimořádně životaschopným setkáním. Každé dva roky se koná v Praze a je příkladem přesně zacílené akce, která pro svůj obor znamená mnohem větší přínos, než by se dalo vyčíslit pouhým počtem přihlášených. Během několika málo dní tu účastníci vidí na devadesát komentovaných videí z nejrůznějších onkogynekologických zákroků – a každý si může odvézt nějaký zcela konkrétní poznatek, který bezprostředně přenese do své praxe. „Letošní workshop je završením již desetileté tradice. Začalo to v roce 2006 jako pokus o akci zcela nového formátu, letošní setkání bylo určitě zatím nejlepší. Přijelo 450 lidí z 52 zemí, zastoupeny byly všechny kontinenty. Výjimečné je už to, jak homogenní je zde auditorium – tvoří je lidé, kteří dělají totéž, to znamená, že se věnují radikální chirurgii v onkogynekologii. Část z nich jsou původem gynekologové, část z nich chirurgové, ale také tu byli urologové, všeobecní chirurgové, dokonce i hrudní chirurgové, čili jde o inspirativní složení. Většina účastníků jsou přitom zkušení operatéři, tato akce není primárně určena pro lékaře v přípravě,“ říká hlavní organizátor a současný prezident Evropské onkogynekologické společnosti (ESGO) prof. MUDr. David Cibula, CSc., z Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN.
Demonstrace výkonů na videu má podle něj pro chirurgii zcela výjimečnou hodnotu, která nemůže být nahrazena popisem ani statickými obrázky či fotografiemi. Umožňuje optimální dokumentaci postupů, techniky provedení výkonu, použité technologie, ale i řešení komplikací, anatomie či klasifikace jednotlivých výkonů. „Já sám jsem si z tohoto ročníku odnesl tři stránky nadepsané ‚Tips‘, na které jsem si skutečně vypisoval věci, které mně přišly nové, zajímavé. A nepochybně něco z toho využiji. Před dvěma lety na minulém IVW ukazoval francouzský kolega dva příklady řešení brániční hernie po rozsáhlém zákroku na bránici u ovariálního karcinomu, kdy se játra prolabují do dutiny hrudní. Shodou okolností jsme pak měli během měsíce dva podobné případy.“ Podobnou zkušenost nemá jen on. „Během letošního ročníku jsme mimo jiné diskutovali o rekonstrukci přední stěny břišní při vzniklém rozsáhlém defektu po resekci nádoru. Byl zde představen pro nás dosud neznámý separační postup. Dva dny po skončení workshopu jsem dostal od kolegy z Madridu fotografie z výkonu, který na základě této prezentace jeho tým úspěšně provedl.“
Jedním z hlavních přínosů workshopu podle prof. Cibuly je, že přispívá k harmonizaci vývoje v onkochirurgii. „Komentované prezentace z workshopu dáváme na webové stránky ESGO, kde mají tisíce zhlédnutí. Jsem přesvědčen, že tato konference během své historie přispěla k mezinárodnímu rozvoji onkochirurgie a sjednocení postupů. Zatímco standardizovat radioterapii, chemoterapii nebo podpůrnou léčbu je relativně snadné, kontrola kvality v chirurgii je velmi obtížná. V onkogynekologii se nepochybně situace zlepšuje. Když se před deseti, patnácti lety řeklo pánevní lymfadenektomie, mohlo to znamenat naprosto rozdílné výkony. V dnešní době v zásadě hovoříme o stejném rozsahu operace.“
K tomuto vývoji přispívají i česká pracoviště. „Prezentovali jsme například zkušenosti, které jsme získali díky našemu poměrně velkému souboru pánevních exenteračních výkonů. Velmi se nám osvědčila modifikace rekonstrukce pánevního dna pomocí přímých svalů břišních. Po zavedení tohoto postupu se snížil výskyt závažných komplikací, zejména těch, které mají vliv na dlouhodobou kvalitu života těchto žen. Mnoho zahraničních pracovišť tento postup přebírá,“ popisuje prof. Cibula.
Zdroj: