VZP prý platí více, než chtěli stávkující praktici

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) provedla analýzu kapitačních plateb pro rok 2007. Praktičtí lékaři podle ní již dnes dostávají platby ve výši, které se část z nich domáhala během stávky 14. února. V prohlášení jejích iniciátorů ze Zlína stálo, že namísto dohodnutých 36 korun požadují od zdravotních pojišťoven za každého svého registrovaného pacienta 50 Kč měsíčně.

Podle VZP však její průměrná výše kapitační platby na jednoho pacienta zdravotnického zařízení už nyní dosahuje 53,07 Kč za měsíc. U dětí, u nichž je rozsah péče a počet vyšetření i podle samotných praktických lékařů pro děti a dorost jedním z nejnáročnějších a nejnákladnějších, tato pravidelná platba dosahuje v průměru 68,58 Kč měsíčně. Na péči o velmi malé děti nebo naopak o pacienty ve velmi pokročilém věku dostávají lékaři částky přesahující 100 korun měsíčně na hlavu.

„Vyjádření VZP je poněkud zkreslené,“ reagovala pro MT na prohlášení pojišťovny první místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Jana Uhrová. „Ve vyhlášce i cenových jednáních je vždy stanovena výše kapitační platby za tzv. jednicového pojištěnce. Jedná se o registrované pacienty, indexované podle věku, což orientačně zohledňuje náročnost zdravotní péče. Pro dvě věkové skupiny je skutečně index 1, pro malé děti a starší občany je vyšší a u kojenců a seniorů je dokonce výrazně vyšší. U dvou věkových skupin je však index naopak nižší. Dále se platba snižuje takzvanou degresí u lékařů, kteří mají velký počet registrovaných pacientů. Nastává zejména v oblastech, kde je praktických lékařů nedostatek. Takové snížení platby potom způsobí značné praktické i ekonomické problémy,“ dodala J. Uhrová.

VZP ve svém oficiálním prohlášení upozornila i na skutečnost, že kapitační platba v částce 36 Kč, která se stala předmětem protestů některých praktických lékařů, je výsledkem dohody jejich pověřených zástupců s VZP. Jedná se ovšem pouze o základní kapitační sazbu, která podle indexů zdravotní péče platí pouze pro dvě věkové kategorie z celkových devatenácti. Naprostá většina pacientů tak spadá do kategorií, za které lékaři od VZP získávají od 37,80 Kč do 136,80 Kč na osobu. Podle VZP navíc kapitační platby dostávají zdravotnická zařízení automaticky za každého pacienta, který je v jejich ordinaci registrován, bez ohledu na to, zda pacient lékaře v daný měsíc vyhledá, či nikoli. Na jedno zdravotnické zařízení (ordinaci) pro dospělé přitom připadá v průměru 1 192 pacientů – pojištěnců VZP. To údajně představuje pravidelný měsíční příjem od VZP průměrně 59 tisíc korun na jednu ordinaci pro dospělé.

Počet dětských pacientů (pojištěnců VZP) registrovaných u jednoho zdravotnického zařízení dosahuje v průměru 547. Průměrná ordinace pro děti a dorost tak má zajištěný pravidelný příjem kolem 37 tisíc korun měsíčně. Další prostředky nad rámec těchto plateb lékaři přirozeně získávají za vykázané výkony. Výkonové ohodnocení ve výši 92 haléřů za jeden bod je pak podle VZP rovněž pouze minimální zálohovou sazbou. Faktická úhrada lékařských výkonů ale bude zúčtována podle platné vyhlášky ministerstva zdravotnictví a může být tedy vyšší, až do vyčerpání objemu celkových úhrad daných zdravotně pojistným plánem na rok 2007, tedy do objemu 5,373 mld. korun.

Kapitace často nestačí ani na materiál

S názorem VZP však nesouhlasí první místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Jana Uhrová. „V uvedených 36 korunách rozhodně není pouze administrativní vedení registru pojištěnců, jak se mnozí domnívají,“ upřesnila pro MT. „V této částce je i veškeré vyšetření a ošetření, které praktický lékař registrovanému pacientovi poskytne, včetně ošetření malých ran, převazů, injekcí, odběrů krve apod. Nic z těchto běžných ošetření již nesmí lékař zdravotní pojišťovně znovu účtovat! Výjimkou z toho jsou prevence a některé další, spíše výjimečné výkony, jako například velké chirurgické zákroky a EKG. Z částky uvedené VZP platí lékař nájem a kompletní režii ordinace, sestru a další zaměstnance, materiál, zkumavky, injekční stříkačky a jiné. Pokud tedy registrovaný pojištěnec naopak ošetření potřebuje velice často, pak uvedená kapitační platba samozřejmě nepokryje ani materiálové náklady, natož čas a práci. Výjimkou nejsou ani mnohonásobné kontroly či injekční kúry pacienta během jediného měsíce. Potom se upozornění na to, že praktický lékař dostává kapitační platbu, ‚i když nic nedělá‘, jeví být ve srovnání s realitou přeplněných čekáren a ordinací poněkud neseriózním,“ dodala J. Uhrová.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2007, strana B1

Zdroj: