VZP dává Hewlett‑Packard miliardové zakázky bez soutěže
Minulý týden zaujala laickou veřejnost zpráva, že manažeři Všeobecné zdravotní pojišťovny jezdili na luxusní dovolené za peníze firmy Hewlett‑Packard. Nejdůležitější zprávou však není otázka možné korupce mezi několika manažery a firmou. Hlavními otázkami zůstává, jak je možné, že firma HP získala od VZP bez řádné soutěže jen za posledních devět let zakázky v hodnotě kolem čtyř miliard korun? Proč VZP platila firmě dosud každý rok paušál 140 milionů korun a zároveň od ní Hewlett‑Packard získává skoro každý měsíc milionové zakázky? Vyřeší vedení pojišťovny stávající nevýhodné smlouvy s firmou HP, nebo skončí u odvolání tří manažerů pojišťovny?
Minulý týden přinesl ČRo Radiožurnál informaci o tom, že firma Hewlett‑Packard posledních šest let hradila vybraným pracovníkům Všeobecné zdravotní pojišťovny ubytování v luxusním alpském hotelu, dopravu i skipas. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek nařídil mimořádný audit IT zakázek od roku 2006 a odvolal tři pracovníky VZP v oblasti informačních technologií. Jména odvolaných zaměstnanců odmítla VZP sdělit. „Nepovažoval bych za férové tyto informace zveřejňovat,“ odpověděl na dotaz mluvčí Oldřich Tichý.
Ostatní manažeři, kteří na výlety také jezdili, na postech i nadále zůstávají – například ekonomická náměstkyně Markéta Slavíková nebo ředitel pražské pobočky VZP Pavel Pivrnec. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek uvedl, že o aktivitách svých podřízených nic nevěděl. „Důvodem odvolání jsou pochybnosti týkající se možného střetu zájmů v návaznosti na pozice, které doposud zastávali,“ uvedlo vedení pojišťovny.
Redakce Medical Tribune se o problém zakázky firmy Hewlett‑Packard ve VZP zajímala už před dvěma lety. Zjistila, že od roku 2006 do roku 2013 získala firma Hewlett‑Packard v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) celkem 86 procent všech kontraktů s VZP. Režim JŘBU, ve kterém jsou ze soutěže předem vyloučeni další účastníci, smí přitom zadavatel podle zákona použít jen ve výjimečných případech. Pokud se totiž nemůže o veřejné peníze ucházet více účastníků, zvyšuje se pravděpodobnost, že bude zakázka předražena.
Už před dvěma lety vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny připustilo, že smlouvy s firmou Hewlett‑Packard nejsou pro pojišťovnu zcela výhodné. „VZP usiluje o snižování závislosti na technologiích společnosti HP, což dokazují mimo jiné i aktuálně vypsaná výběrová řízení,“ uvedl v listopadu 2013 pro redakci MT mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Ve skutečnosti však firma Hewlett‑Packard i dnes zůstává dvorním dodavatelem výpočetní techniky a softwaru. Za poslední dva roky zaplatila VZP této firmě přes půl miliardy korun, drtivá většina zakázek zůstává stále bez řádné soutěže.
V roce 2013 vedení pojišťovny uvedlo, že firmě Hewlett‑Packard platí každý rok za paušální servis 140 milionů korun. Údaj, kolik korun zaplatilo VZP za paušál v loňském roce, se redakci nepodařilo do konce uzávěrky získat.
Na zakázky firmy Hewlett‑Packard u VZP upozornil už dříve Jiří Skuhrovec, tvůrce programu zIndex, který odhaluje pochybnosti ve veřejných zakázkách. „Zjistili jsme, že VZP dlouhodobě nadužívá jednací řízení bez uveřejnění, které je v tomto objemu nezvyklé i na české poměry.“
IT jako výmluva
Pojišťovna se hájí, že v oblasti IT se velká finanční instituce neobejde bez velkého a silného partnera. „V řadě případů není možné, aby každou z mnoha částí dodával někdo jiný – ať již např. kvůli kompatibilitě, ale v neposlední řadě i proto, že každý výrobce si chrání svá autorská práva, konkurence proto nemá možnost vytvářet aplikace navazující na cizí systém. O tom, že velkým a silným partnerem pro informační technologie bude pro VZP společnost HP, bylo rozhodnuto už v roce 1991,“ uvedl již před časem mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Podle Jiřího Skuhrovce jsou takové argumenty pouze výmluvou. „Nevěřím, že VZP ve větší míře používá jakýkoli hardware z 90. let. Hardware se typicky obnovuje v nejvýše osmiletých cyklech, při rozumné investiční politice není problém u něj změnit dodavatele,“ říká.
Ekonom doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze poukazuje na to, že podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou ve všech členských státech stejné. „Česká republika přesto používá tuto nesoutěžní formu šestkrát častěji než ostatní země EU,“ uvedl. Zatímco v Česku tvoří řízení v režimu JŘBU 18 procent všech zadávacích řízení, ve starých členských zemích EU je to pouze 2,8 procenta. A v případě vztahu mezi VZP a firmou Hewlett‑ ‑Packard toto číslo přesahuje osmdesát procent.
Zopakujme na závěr čísla z úvodu článku. Více než čtyři miliardy korun pro vybudování páteře informační technologie VZP od firmy HP bez otevřeného výběrového řízení a další stamiliony ročně za servis. Kolik by VZP ušetřila, pokud by na dodávku IT vypisovala klasické výběrové řízení?
Zdroj: