VZP bude motivovat lékaře k preskripci z pozitivního listu

Projekt pozitivních listů, který vytváří seznam doporučených léků, jejichž předepisování je nejvýhodnější pro pojišťovnu i pro pacienta, tedy léků s nejnižší cenou a nulovým doplatkem, představila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) již v březnu letošního roku. V první fázi se jednalo o pět přípravků, ke kterým následně přibyly další čtyři léky. Vzápětí poté se v odborné veřejnosti, ale i v laických médiích objevily komentáře, které zpochybňovaly způsob výběru i volbu doporučovaných léků. Minulý týden VZP představila data, která dokumentují, jak jsou pozitivní listy akceptovány v praxi.

Od března do minulého týdne bylo na pozitivní listy VZP zařazeno postupně devět přípravků (vždy jeden až dva v konkrétní terapeutické skupině), u kterých výrobce nabídl pojišťovně slevu 30 % (formou dohody o nejvyšší ceně). Při stejném léčebném účinku jsou tak tyto léky levnější než ostatní a pro pacienty bez doplatku. Pojišťovna jejich zařazením na pozitivní list doporučuje lékařům, aby v maximální možné míře sahali právě po nich, a čísla o preskripci, která má po sedmi měsících fungování tohoto projektu k dispozici, dokládají, že je v těchto snahách úspěšná. V některých případech předepisují lékaři podle náměstka ředitele VZP MUDr. Petra Hoňka doporučované přípravky i dvakrát více než před jejich zařazením na pozitivní list.

Jedním z těch, které se na pozitivní list dostaly už od března, je například antidiabetikum Amaryl (glimepirid). „V červenci lékaři předepsali tohoto léku o 127 procent víc (v porovnání obvyklých denních terapeutických dávek) než v únoru, kdy ještě na seznamu nebyl. To představuje nárůst tržního podílu na 11 procent v dané terapeutické skupině,“ uvedl MUDr. Honěk. Podobně u přípravku Clopidogrel, který se na pozitivní list dostal od května – v červenci už ho lékaři předepisovali o 80 % více při přepočtu na obvyklé denní terapeutické dávky, což zvedlo jeho tržní podíl o pět procentních bodů.

„Peníze ušetřené díky zvýšené preskripci léků z pozitivního listu umožňují pojišťovně ve větší míře hradit nákladnou centrovou péči a další moderní postupy ve zdravotní péči. Přínos pro klienty je proto nesporný,“ zdůraznil MUDr. Honěk. Nutno dodat, že přesná pravidla úhrad zdravotnickým zařízením však stanovuje úhradová vyhláška, kterou se všechny pojišťovny musejí řídit, takže v tomto ohledu bude mít VZP prostor pro přerozdělování financí omezený.

V dohledné době by ale měli výhody z předepisování léků z pozitivního listu pocítit i sami lékaři. Všeobecná zdravotní pojišťovna je od ledna začne ještě více k této činnosti motivovat. Podle toho, v jaké míře budou předepisovat přípravky z pozitivních listů, budou si moci odečítat z lékových limitů určité procento nákladů. „VZP navýší lékaři lékový rozpočet o 25 procent, pokud podíl léku z pozitivního listu bude alespoň 50 procent z dané lékové skupiny. Čím větší podíl předepisovaných léků bude v dané skupině z pozitivního listu, tím větší bonifikaci může lékař očekávat. Pokud bude podíl léku z pozitivního listu stoprocentní, nebudou se lékaři tyto léky počítat do limitu, neboli o stejnou částku se mu navýší lékový rozpočet,“ upřesnil MUDr. Honěk s tím, že pokud lékaři nebudou chtít pozitivního listu využívat, žádná sankce jim nehrozí.

Preference léků z pozitivního listu již přináší VZP viditelné úspory. Kvalifikovaný odhad hovoří o úspoře 300 až 400 milionů korun pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu do konce roku za celé portfolio léků na pozitivním listu. Za 12 kalendářních měsíců to může být 1,1 miliardy z 23 miliard, které ročně za léky na recept VZP vydá. Dohody VZP o nejvyšší ceně s výrobci však mají vliv i na ceny léků pro ostatní zdravotní pojišťovny, takže očekávaná celková roční úspora se podle MUDr. Hoňka blíží k dvěma miliardám korun.

MUDr. Honěk také oznámil, že v souvislosti s nabytím účinnosti rozhodnutí SÚKL o snížení úhrad ve skupině statinů od 1. listopadu 2013 připravují zařazení na pozitivní list dalšího, tentokrát již „modernějšího“ statinu, který také bude pro pacienty bez doplatku. Bližší podrobnosti však zatím nechtěl upřesnit. Do budoucna má VZP představu, že by se seznam léků na pozitivním listu neměl příliš rychle rozrůstat, aby si lékaři na tyto změny zvykli. Rychlost zařazování dalších léků na pozitivní list odhaduje MUDr. Honěk na jednotky přípravků za čtvrt roku. Preferovány budou skupiny, které v celkovém součtu tvoří významný finanční objem a současně v nich existuje množství generických variant. Další podmínkou bude také ochota výrobců léků z této skupiny nabídnout výrazné snížení ceny svého přípravku. Využití institutu dohody o nejvyšší ceně s výrobci lze ovšem předpokládat jen u omezeného počtu přípravků, které jsou výrobci ochotni „obětovat“. Další potenciál pro úspory (podle odhadů VZP v řádu dvou až tří miliard korun) by otevřely až legislativní změny, které by upřesnily pravidla pro elektronické aukce a umožnily používat dohody o tzv. paybacku (zpětně realizované slevě), tedy nástroj pro snížení ceny léku na českém trhu, který nebude mít vliv na vnější referencování. Další výhodou takového postupu je, že výrobce nebude muset v takovém případě řešit, jak zajistí dostatečnou dostupnost léku na českém trhu v souvislosti s jeho zvýšenou atraktivitou pro paralelní export, protože oficiálně bude zachována původní cenová hladina léku a úspora bude realizována až následnou zpětnou platbou výrobce, jejíž výše se bude odvíjet od počtu vydaných léků a dohodnuté slevy.

Zdroj: Medical Tribune