Vzniknou hlukové mapy

Nepříznivé účinky hluku na zdraví a ochrana zdraví před hlukem, tak zněl název semináře, který 21. února pořádala Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Uznávaní odborníci v čele s neurofyziologem prof. MUDr. Josefem Sykou, DrSc., v úvodu semináře shrnuli negativní dopady hluku na zdraví obyvatel – od akutního stresu k chronickým stavům, jakými jsou například zvýšení koncentrace cholesterolu, hypertenze či oslabení imunity. Zejména mladým hrozí signifikantně vysoké riziko poškození sluchu i nervové soustavy, které je spojeno zejména s poslechem hudební produkce ze sluchátek nejrůznějších přenosných přehrávačů.

Ještě závažnější než individuální případy je však nadměrná hluková zátěž celé populace. Hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Michael Vít, Ph.D., naznačil, kudy se musí ubírat tvorba legislativního rámce ochrany před hlukem: „Naše zákony chtějí především najít společenskou míru problému a díky ní i správnou cestu. Cílem je optimalizace hluku, tedy nastavení takových jeho úrovní, které nebudou člověka stresovat.“ První skupinou opatření je podle M. Víta přímá regulace hluku a jeho producentů. Jedním z konkrétních příkladů mohou být finanční postihy pořadatelů veřejných „open‑air“ koncertů skupin Kabát a Rolling Stones, kteří výrazně překročili dojednanou úroveň hluku jak v místě konání, tak zejména v okolních lokalitách.

Druhým směrem je snižování emisí hluku, pořizování strategických hlukových map a následné řešení problému podle směrnic Evropské unie. Při pořizování hlukových map je podle M. Víta velká pozornost věnována mezinárodním letištím, kterých je v ČR až nadbytečné množství, dálnicím a hlavním silničním tahům. Z provedených měření vyplývá, že jedním z nejrizikovějších faktorů je i hlučnost souprav metra. „Jejich intenzita hluku je druhá největší, hned po výstřelu z pistole,“ připomněl M. Vít.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2007, strana B2

Zdroj: