Vzdělávání a současné problémy praktických lékařů

Ministerský dotační program považují zástupci Sdružení praktických lékařů za sice malý krok, ale krok správným směrem. Celkem půl miliardy korun je podle ministerstva rozdělováno na základě údajů o potřebě specialistů z jednotlivých krajů. Byly však prostředky vyčleněné ministerstvem rozděleny podle správného klíče?

„Udělali jsme si mezi praktiky anketu, abychom věděli, kolik lékařů si potřebuje nutně kvalifikaci dodělat. Do dnešního dne se sešlo celkem 401 zájemců, z toho na lékařských fakultách je přihlášeno více než sto lidí. A těch, kteří si potřebují praxi jen dodělat, je přes 200. Napsali jsme proto na ministerstvo, že potřebujeme odhadem čtyři stovky míst, a dostali jsme 149. Tento problém momentálně řešíme s ministerstvem. Chápeme, že prostředky jsou omezené, ale do tohoto oboru by se mělo dát maximum,“ říká místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů MUDr. Jana Uhrová.

Situace podle ní dosáhla kritické hranice a dotační program ji alespoň zčásti řeší. Jinak to ale vidí Pavel Lindovský, předseda Občanského sdružení Praktik.cz:

„Po posledních hubených čtyřech letech, kdy atestovala slabá stovka lékařů, se dotační program může zdát jako pozitivní snaha o nápravu, ale problém to ve skutečnosti neřeší a zatraktivnění oboru to nejspíše nepřinese. V Sudetech, na Šumavě a v dalších odlehlých a ‚neatraktivních‘ místech je realita jiná a tam dopadne nedostatek lékařů mnoha odborností na obyvatele České republiky tvrdě. Bohužel, náprava bude stát mnoho peněz. Žijeme totiž v kapitalismu. Nutno ale dodat, že podobná situace je v celé západní Evropě.“

Statistiky ministerstva sice nezpochybňuje, ale praktičtí lékaři by podle MUDr. Jany Uhrové mohli být dotováni ještě více: „Máme zde řadu žádostí o rekvalifikaci z oboru interna do oboru praktického lékařství a přitom ministerstvo dalo internistům 50 míst. Potřeba internistů však podle mých zkušeností a podle zkušeností mých kolegů a pojišťoven není tak závažná. Spíše je to způsob, jak přispět lůžkovým zařízením, ale neřeší to naléhavé potíže praktických lékařů,“ dodává MUDr. Uhrová.

Přitom praktici se chtějí dále vzdělávat

„Krátké kursy pořádáme výhradně ve všední dny večer, v sobotu děláme také celodenní kursy. Na pořádané akce máme obrovskou spoustu přihlášek, je o ně velký zájem. Až to sama nedokážu vysvětlit. Samotná účast je vynikající – na velkých kursech je to přes sto lidí. Někdy se dokonce kursy musejí opakovat,“ říká Jana Uhrová.

Co trápí praktiky kromě problémů se vzděláváním? Přebujení administrativy, shodují se odborníci. „Administrativa bují a zabírá nám čas, který bychom potřebovali k léčení pacientů,“ vysvětluje Jana Uhrová.

Jasno má i MUDr. Lubomír Nečas, předseda Sdružení praktických lékařů Zlínského kraje: „Trvalý nárůst administrativy. Také špatná komunikace se zdravotními pojišťovnami, preskripční omezení, limity zdravotních pojišťoven. Komunikace s ambulantními specialisty není ideální. Problémem je také nízké právní vědomí pacientů. Ti jsou negativně ovlivňováni podbízivými, nepřesnými a zavádějícími informace ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven a bulvárními praktikami médií.“

Praktickým lékařům rovněž vyrostla velká konkurence – společnosti jako Moje ambulance nabízejí dlouhou otevírací dobu, možnost objednat se dopředu a přístupnost. Tyto výhody však podle Lubomíra Nečase klasické praktiky nepředčí. „Společnost Moje ambulance vytváří v centrech velkých měst nabídku ‚supermarketu‘ ordinací praktického lékaře, která nabízí pacientům oproti ostatním ordinacím jen rozšířenou ordinační dobu s možností objednávání. To je však na úkor směnného provozu lékařů. Pacient pak neví, který lékař jej bude ošetřovat. Podle toho, jak se budou měnit jednotliví lékaři, může se i několikrát měnit názor na diagnostiku a léčbu jeho zdravotních potíží,“ vidí nebezpečí MUDr. Nečas. Velký nábor a propagace firmy Moje ambulance se nelíbí ani Janě Uhrové: „Máme informace, že při náborových akcích dávají pacientům vyplnit dotazníky s tím, že je to jen informace, a ona je to přitom registrace. Většinu klientů Mojí ambulance tvoří mladí, relativně zdraví jedinci, kterým je jedno, ke komu chodí. Jistota chodit k jednomu doktorovi, která je velmi důležitá, zde není. Spousta starších nemocných se po vyzkoušení vrátila zase zpátky.“

Jak bude vypadat povolání praktického lékaře v budoucnu?

„Praktičtí lékaři musejí mít především svobodné povolání. Praktický lékař musí být autonomní, bez řídících vlivů velkých finančních skupin, majitelů zdravotnických a lékárenských zařízení, bez regulací a řízení ze strany zdravotních pojišťoven,“ říká Lubomír Nečas. Podobně to vidí i Jana Uhrová: „Chtěli bychom, aby praktik po odborné, společenské a ekonomické pracoval tak, jak bylo zvykem před érou socialismu. Zvýšit kvalifikaci a spektrum jejich výkonů. V cizině dělá praktik spoustu věcí, které tu před rokem 1989 nedělal, například chirurgické zákroky nebo gynekologická vyšetření. Z nejrůznějších důvodů jsme stále nepřekonali některé zvyky socialistického zdravotnictví.“

Zdroj: