Výzkumná aliance EU bojuje proti odolným superbakteriím

S antimikrobiální rezistencí jako rostoucí celosvětovou zdravotní hrozbou se rozšiřuje i spolupráce vědců v rámci EU. Informace o projektu zabývajícím se touto situací byly shrnuty v listopadovém vydání časopisu Horizon zaměřeného na výzkum a inovace EU.

Bakteriální infekce patří k velkým zdravotním výzvám současné doby. Vzhledem k narůstající odolnosti vůči běžným antibiotikům dnes zabíjejí kolem stovky Evropanů denně. Vědci financovaní EU proto spolupracují na podpoře výzkumu a nalezení nových a účinnějších léčebných postupů.

Problém bakterií – jedné z nejjednodušších forem života – je v tom, že se vyvíjejí velmi rychle. Patogeny mají krátkou dobu duplikace a jsou přítomny v tak velkém množství, že přirozená evoluce probíhá velmi vysokou rychlostí. V laboratorních podmínkách se některé bakterie mohou každých 20 minut zdvojnásobit a přibližně za 10 dní si začnou vytvářet rezistenci vůči antibiotikům.

Odhaduje se, že v Evropském hospodářském prostoru (země EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko) je antimikrobiální rezistence podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí každoročně odpovědná za 35 000 úmrtí. Bez soustředěného úsilí o řešení této situace se vědci obávají, že by toto číslo mohlo do roku 2050 vzrůst na přibližně 390 000! Ve snaze tuto situaci zvrátit byl uskutečněn osmiletý výzkumný projekt COMBACTE-CARE spolufinancovaný EU, který skončil v roce 2023. Vědci jako Dr. Rienk Pypstra, odborník na vývoj léků a vedoucí oddělení infekčních chorob ve Velké Británii, který projekt koordinoval, ve spolupráci s akademickým konsorciem, nemocnicemi a laboratořemi v celé EU v něm položili základy pro výzkum antimikrobiální rezistence a vývoj lepších léčebných postupů.

„Kdykoli vyvineme nové antibiotikum, po několika letech se objeví patogeny, které našly způsob, jak uniknout,“ dodává. Cílem uvedeného veřejno-soukromého výzkumného projektu bylo najít způsoby léčby onemocnění, včetně komplikovaných infekcí močových cest, břišních infekcí (častých po velkých operacích) a plicních infekcí získaných v nemocnici např. následkem používání plicní ventilace. Všechna tato onemocnění mohou být způsobena bakteriemi rezistentními na třídu antibiotik známých jako karbapenemy, které byly po dlouhou dobu ‚antibiotiky poslední záchrany‘. S rostoucí rezistencí nyní Světová zdravotnická organizace uvádí různé bakterie rezistentní na karbapenem jako prioritní patogeny, které vyžadují výzkum a vývoj nových léků.

Jedním konkrétním problémem je specifická podtřída infekcí rezistentních na karbapenem způsobených bakteriemi, které produkují enzymy urychlující rozklad karbapenemů a činí je neúčinnými. „V boji s těmito bakteriemi lékaři dříve používali starší toxické látky, později kombinovali dvě specifická antibiotika. I když druhý přístup měl určitý úspěch, byl plný potíží. Optimální dávka těchto dvou antibiotik nebyla jasná a často byly pacientům podávány jako samostatné intravenózní infuze v různých časových plánech. To činilo léčbu méně účinnou i komplikovanější pro zdravotnický personál,“ říká dr. Pypstra. Jak dodává, spolu s obvyklými zkouškami bezpečnosti a účinnosti a neklinickými studiemi k nalezení optimální dávky každého antibiotika v kombinaci museli výzkumníci také překonat některé „výrobní potíže“, protože tyto dva léky jsou chemicky velmi odlišné.

Další vědecký výzkum vedl k nové léčbě, která byla nedávno registrována Evropskou komisí. Vývoj nových léčebných postupů v této oblasti byl podpořen iniciativou Innovative Medicines Initiative (IMI), což je partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi EU a evropským farmaceutickým průmyslem.

U antibiotik je návratnost investic pro výrobce léků omezená a pomalá, což často odrazuje od výzkumu a vývoje přípravků. Na rozdíl od mnoha nových léků se antibiotika po uvolnění nepoužívají tak rychle a široce, a to z několika důvodů. Za prvé, rezistence se šíří postupně, takže zpočátku není plošné používání nových ATB příliš potřeba. Za druhé, antimikrobiální dozor – celosvětově uznávaný přístup ke snížení zneužívání antibiotik – vyžaduje, aby nová antibiotika byla uchovávána v rezervě. „Nechcete je najednou začít široce používat, protože pak velmi rychle vyčerpáte nové mechanismy odporu," vysvětlil dr. Pypstra s tím, že nejlepší léky si vždy necháváme v záloze.

Princip partnerství pomáhá

Právě partnerství veřejného a soukromého sektoru má podle něho za cíl postavit celkovou návratnost investic pro farmaceutické společnosti na stejnou úroveň jako v jiných terapeutických oblastech. Spolupráce tohoto druhu se vyvinula v síť klinických studií s názvem Ecraid (European Clinical Research Alliance on Infectious Diseases), která staví na práci projektů IMI COMBACTE a na dalších výzkumných projektech EU. S 19 organizacemi v šesti zemích, včetně 600 až 700 nemocnic po celé Evropě, nabízí jediné místo přístupu k celoevropské síti klinického výzkumu infekčních chorob.

„Cílem sítě je provádět testy na infekční onemocnění, včetně antimikrobiální rezistence,“ vysvětlil výkonný ředitel společnosti Ecraid profesor Marc Bonten, epidemiolog infekčních chorob z UMC Utrecht v Nizozemsku. Jak upozornil, klinické hodnocení nových antibiotik je extrémně náročné, protože zkoušky probíhají na pacientech s akutními infekcemi, které je nutné okamžitě léčit. „To znamená, že lékaři mají málo času na zařazování pacientů do pravidelných hodnocení nových antibiotik. Série takzvaných trvalých pozorovacích studií prováděných sítí by však mohla pomoci vyřešit tato časová omezení,“ vysvětluje prof. Bonten.

V budoucnu by se tedy testování nových antibiotik a léčebných kombinací mohlo připojit k této vytvořené síti, aniž by bylo nutné začínat od nuly. Kromě toho budou také k dispozici základní epidemiologická data, se kterými budou moci výzkumníci porovnávat své výsledky. „Cílem je dodat a vytvořit infrastrukturu, do které lze velmi efektivně začlenit randomizované kontrolované studie,“ dodává prof. Bonten.

(více na: EU research alliance fights back against resistant super-bacteria | Horizon Magazine)