Výzkum: Co si sestry myslí o vzdělávání?

Názory sester na současný model vzdělávání si jako téma své bakalářské práce zvolila Bc. Blanka Hošková, letošní absolventka kombinovaného studia ošetřovatelství na 1. lékařské fakultě UK. I když jistě není v silách studentky získat a zpracovat zcela reprezentativní soubor respondentů, výsledky jejího výzkumu mohou sloužit přinejmenším jako cenný podklad k zamyšlení.

Do svého šetření autorka zahrnula několika desítek sester z různých lůžkových oddělení, a to jak z velké fakultní nemocnice, tak z menší nemocnice okresního typu. Zajímala se mimo jiné o to, jaké motivace a podpory se na cestě k vyššímu vzdělání sestrám dostává a zda se jejich úsilí o sebezdokonalení nějak zobrazuje i v systému hodnocení a odměn - jinými slovy, zda se sestrám vyplácí učit se.

Každý čtvrtý dotázaný uvedl, že jeho současná pracovní pozice neodpovídá nejvyššímu dosaženému vzdělání. Přibližně polovina oslovených má ambice v budoucnu získat vyšší pracovní zařazení.

Ve svém volnu a na vlastní náklady se vzdělává 64 % respondentů. Odborný časopis zaměřený na ošetřovatelství odebírá jen každý pátý. Publikuje pouze 12 % dotázaných.

Velmi zajímavé odpovědi autorka získala na svou otázku, jaké vzdělání je pro sestru optimální. Pokud jde o pregraduální studium, největší podpory se dostalo tvrzení, že stačí střední zdravotnická škola. Potřeba vysokoškolského studia není v tomto souboru vyjádřena nijak silně; pro bakalářský stupeň byl jeden hlas, pro magisterský hlasy dva. Více než třetina dotázaných však v této souvislosti klade největší důraz na specializační vzdělání.

Plné dvě třetiny sester soudí, že za vzdělávání nejsou nijak odměněny, a i u zbytku byla velmi častá odpověď, že jedinou jejich odměnou jsou finance, avšak ve velmi zanedbatelných částkách. „Z výše uvedeného vyplývá, že v našem zdravotnictví nefunguje motivující systém odměn pro střední zdravotnický personál,“ komentuje autorka.

Tři čtvrtiny respondentů říkají, že jejich nadřízení je k dalšímu vzdělávání nijak nemotivují.

„Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že negativní přístup nadřízených ke vzdělávání může naopak u pracovníka posílit touhu po dalším poznání,“ říká Blanka Hošková.

Nicméně čtyři z deseti dotázaných uvádějí, že zaměstnavatel je v osobním růstu podporuje alespoň tím, že organizuje vlastní vzdělávací akce.

Drtivá většina oslovených pak soudí, že profesní zkušenosti jsou důležitější než dosažené vzdělání.

Zdroj: