Výživa dítěte ovlivní morbiditu v dospělosti
V nedávném průzkumu mezi českými pediatry vyjádřilo 60 % respondentů částečné nebo velké obavy nad kvalitativní úrovní výživy batolat. Za nejproblematičtější oblasti pediatři považují nadměrné množství sladkostí, nedostatečný pitný režim a nedostatečné množství ovoce a zeleniny.
„Přitom v současnosti se objevuje stále více informací o biologickém vlivu stravy dítěte na jeho zdraví v dalším průběhu života – razí se termín časného metabolického programování,“ uvedl ve své přednášce o výživě v kojeneckém věku prof. Nevoral. Podle něj je zřejmé, že stimuly v kritickém nebo citlivém období vývoje dítěte mohou dlouhodobě nebo i celoživotně ovlivnit jeho organismus. Prokázalo se například, že děti, které se staly později atopiky, měly ve třech týdnech života ve střevní mikroflóře významně nižší zastoupení bifidobakterií a laktobacilů (u atopiků bylo izolováno 2 % těchto bakterií, zatímco u zdravých osob 58 %). U atopiků se naopak v jejich mikroflóře vyskytovalo větší množství clostridií. Dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie, kterou prováděl Manno Kalliomaki, prokázala, že probiotika podávaná po dobu šesti měsíců dětem s vysokým rizikem alergického onemocnění redukovala prevalenci těchto onemocnění o polovinu (z 46 % na 23 %). Prof. Nevoral dále mj. upozornil na skutečnost, že výživa mateřským mlékem nebo kojeneckou výživou obohacenou o polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem snižuje diastolický krevní tlak o 3 až 4 mm Hg, což je více, než čeho by se dosáhlo nefarmakologickými opatřeními, jakými jsou například úbytek na váze, tělesné cvičení nebo redukce soli. „Taková výživa vede ke snížení hypertenze o 17 %, ke snížení rizika koronárního onemocnění o 6 % a ke snížení rizika ischemické mozkové cévní příhody o 15 %,“ řekl prof. Nevoral.
Vyšší porodní váha i délka je nevýhodou
Nekvalitní intrauterinní a postnatální výživa nepříznivě ovlivňuje vývoj endokrinní části pankreatu a zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu. Prof. Nevoral také poznamenal, že novorozenci ženského pohlaví s porodní váhou vyšší než 4 000 g mají pětkrát vyšší riziko karcinomu prsu před menopauzou. Ještě více je tento vztah signifikantní v korelaci s délkou novorozence. Výživa ovlivňuje také kognitivní funkce dítěte, například děti matek, jež užívaly v těhotenství rybí tuk, měly ve čtyřech letech větší mentální schopnosti ve srovnání s kontrolní skupinou. „Kojenci, kterým byl během prvních 12 měsíců podáván rybí tuk, měli signifikantně nižší riziko vzniku diabetu 1. typu,“ poznamenal také prof. Nevoral.
Vyšší mortalita u dospělých, kteří byli obézní v dětství
MUDr. Tláskal se ve své přednášce o úloze výživy v prevenci rozvoje zdravotních obtíží věnoval mj. i riziku vzniku obezity. „Studie provedená u 2 399 osob prokázala, že riziko úmrtí v dospělosti z různých příčin bylo 1,6krát vyšší u jedinců, kteří byli v dětském věku (2–14 let) obézní. Obdobně bylo zaznamenáno dvakrát vyšší riziko úmrtí z důvodu kardiovaskulárního onemocnění u dospělých osob s anamnézou dětské obezity,“ uvedl Petr Tláskal. Kritická doba, kdy strava ovlivňuje kvalitu života o mnoho desetiletí později, začíná již v prenatálním období a trvá zhruba do tří let věku. Před moderními rodiči tak stojí nová výzva – jak zajistit dítěti co nejlepší start do života a pozitivně působit na prevenci civilizačních chorob, které se mohou projevit až za dalších 40 až 50 let života.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A5
Zdroj: