Vyšší bezpečnost s novými zdravotnickými prostředky
Textilní materiály používané při operacích se stupněm své bezpečnosti v jednotlivých evropských zemích lišily, a tak byla navržena norma, která měla za úkol nastolit pořádek. Tedy určit taková pravidla, která zamezí především přenosu infekcí mezi pacienty a zdravotnickým personálem při chirurgických zákrocích.
Řeč čísel
Nechme však mluvit čísla. Až pět procent všech chirurgických výkonů vede ke vzniku ranné pooperační infekce. Hospitalizace pacienta se tedy může prodloužit až o další týden, u ortopedických výkonů dokonce dvojnásobně, což rozhodně nepřispívá ke spokojenosti nemocného. Navíc se náklady na takovou léčbu mohou postupně zvyšovat až na trojnásobek. Podle dostupných údajů jsou ve státech Evropské unie postiženy nemocniční infekcí až tři miliony pacientů za rok. Uvedená skutečnost je alarmující především proto, že těmto infekcím lze předejít.
Na evropský trh je od ledna loňského roku možno zavádět pouze ty výrobky, které splňují požadavky normy EN 13795. Jejím cílem nebylo donutit výrobce opustit trh, ale přizpůsobit se náročnějším požadavkům na kvalitu a bezpečnost. Proto měla každá země zavedeno přechodné období, kdy se na výrobky, které danou normu ještě nesplňovaly, pohlíželo, jako by tyto požadavky splňovaly.
Rozhodnutí nakonec bylo na nemocnicích, jak rychle budou nekvalitní výrobky stahovat a začnou nakupovat nové, které odpovídají normě.
Proč nemocnice normu vítají?
Norma ČSN EN 13795 stanovuje vlastnosti zdravotnických prostředků tak, aby se minimalizoval přenos infekce při operaci. Nemocnice si tak nákupem prostředků označených známkou CE zajišťuje, že takovýto výrobek bude svými vlastnostmi zajišťovat nejnovější požadavky na kontrolu infekce. Svým pacientům pak může účinným způsobem zaručit vyšší bezpečnost. S ní, a tím pádem i s vyšším zdravím pacientů jsou snižovány i alternativní náklady, které by jinak při komplikacích navýšily celkové výdaje na léčbu. O spokojenosti pacienta a vyšší prestiži nemocnice není třeba se zmiňovat.
V nemocnicích by při odběru výrobků splňujících tuto normu měli dbát i na to, vyhovují-li podmínkám pro standardní či náročný výkon, a tím si zajistit ochranu minimálně pro plánované operace. Označené výrobky mohou být určeny i pro opakované použití, proto je třeba vědět, jak je možné je prát, jakým postupem je sterilizovat či jaký je konečný počet opakovaného použití výrobku. Všechny tyto informace je povinen zajistit dodavatel.
Pro koncového uživatele – tedy nemocnici – už zbývá jen rozhodnutí, které výrobky a od kterého výrobce jsou pro jeho potřeby nejvhodnější. U všech výrobků majících známku CE je už zajištěna minimální úroveň ochrany. Uživatel se tedy rozhoduje jen o tom, které výrobky mu funkčně vyhovují lépe a které další vlastnosti preferuje.
Konec bavlny v nemocnicích?
Nejvíce se nová norma pravděpodobně dotkla bavlněných výrobků. Tak hojně používaná bavlna totiž dle nejnovějších poznatků nemá vyhovující vlastnosti, aby mohla splnit požadavky této normy. Bavlna nedokáže zabránit průniku kapalin, průniku bakterií za mokra ani třepivosti částic. Bavlněné výrobky proto už nelze napříště označovat jako ochranné prostředky.
Kdo zajišťuje normu?
Od nemocnic je vyžadováno ověření, zda jsou chirurgické roušky a pláště používané při operačních výkonech označeny známkou CE, jež zaručuje, že došlo k naplnění normy ČSN EN 13795. Ta se vztahuje především na oddělení operačních sálů, centrální sterilizace a kontroly infekce, dále pak na oddělení administrativy a zásobování. Za zavádění normy by měl být zodpovědný ten, kdo ve zdravotnickém zařízení přímo odpovídá za kontrolu infekce. Především je třeba dbát na ochranné pomůcky s opakovaným použitím. Ty musejí normu splňovat po prvé při uvedení na trh a po druhé při jejich dalším zpracování a opětovném uvedení na trh. Pokud totiž ochranné pomůcky nesplňují tyto normy, pak ten, kdo provádí jejich zpracování, je právně za tyto výrobky odpovědný. A to se může týkat externího dodavatele i nemocnice, pokud bude provádět zpracování interně.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana B5
Zdroj: