Výsledky vědecké práce na 1. LF UK

V lednu 2010 zveřejnila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Hodnocení má motivovat poskytovatele i příjemce podpory výzkumu a vývoje, aby kladli důraz především na zvýšení efektivnosti při čerpání veřejných prostředků na podporu výzkumu a vývoje, na rozlišení kvalitních a méně kvalitních pracovišť výzkumu a vývoje a na postupné zvyšování přínosů pro ekonomiku a společnost.

Dosažená bodová hodnocení jednotlivých institucí jsou významně ovlivněna několika skutečnostmi. Kolik pracovníků se plným časem podílí na vědecké práci? Jinak je tomu například na pracovištích univerzit s rozsáhlými pedagogickými povinnostmi, jinak ve výzkumných ústavech, jinak ve fakultních nemocnicích. Kolik prostředků stál dosažený výsledek?

Obtížné je porovnat produktivitu a efektivitu mezi vzdálenými vědními disciplínami. Porovnání je tedy podstatně složitější a vyžaduje zohlednění mnoho dalších parametrů. Pro základní orientaci ve strategických úvahách managementu 1. L F U

K využíváme jako podklad porovnávání porovnatelného, tedy obecně lékařské vědy a šířeji i biomedicíny. Kromě řady dalších informací z analýzy vyplývá:

* Vědecká produkce UK (429 256 bodů), která je v porovnání univerzit v ČR na prvním místě, je vyšší než suma výstupů všech ostatních českých univerzit dohromady a více než trojnásobná než u univerzit na místě druhém.

* Nejvyšší produkce v rámci univerzit dosahují matematické, přírodovědecké a lékařské fakulty. Přitom nelze zjednodušeně tvrdit, že například společenskovědní obory jsou obecně "v nevýhodě". Existuje výrazná variabilita mezi různými pracovišti podobných oborů.

* Produkce 1. L F U K (63 241 bodů) je vyšší než obou dalších pražských LF dohromady a dosahuje více než dvojnásobku produkce LF Masarykovy univerzity v Brně, druhé nejproduktivnější lékařské fakulty v ČR.

* Produkce lékařských fakult nezaostává za špičkovými biomedicínskými pracovišti AV ČR, ve většině případů je i násobně předstihuje.

* Existuje propastný rozdíl mezi produktivitou fakultních nemocnic. VFN v Praze, z hlediska vědecké produktivity nejsilnější nemocnice v ČR (25 680 bodů), dvojnásobně předstihuje další nemocnici v pořadí. Její produkce je vyšší než například produkce UMG AV ČR.


---

Ilustrativní bodová hodnocení, porovnání výsledků minulého a letošního hodnocení 2008 2009
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, PřF 9 109 14 383
Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta 1 784 3 601
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta 40 967 70 158
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta 21 241 42 157
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Král. 14 668 20 619
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta 28 778 63 241
Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta 12 833 23 957
Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta 6 722 25 387
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni 8 256 14 444
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové 11 853 22 714
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta 9 432 19 752
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta 26 389
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta 60 309
Fyziologický ústav AV ČR 13 497 27 405
Ústav experimentální medicíny AV ČR 7 731 16 950
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. 21 146 32 196
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. 12 756 20 872
Institut klinické a experimentální medicíny 10 782 22 676
Fakultní nemocnice v Motole 5 308 12 155
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 20 301
Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 194 4 226
Fakultní nemocnice Na Bulovce 828 2 101
Fakultní nemocnice Plzeň 2 750 5 217
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 15 310 25 680

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE