Výsledky analýzy biomarkerů a celkového přežití v randomizované, otevřené studii fáze III léčby první linie gefi tinibem .......

SOUHRN

Cíl

Již dříve byly publikovány výsledky studie IPASS (Iressa Pan-Asia Study), která porovnávala gefi - tinib a karboplatinu/paclitaxel u dosud neléčených pacientů s pokročilým adenokarcinomem plic, kteří nikdy nekouřili, nebo u bývalých lehkých kuřáků. Tento článek popisuje celkové přežití (overall survival, OS) a účinnost v závislosti na statusu biomarkerů receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR).

Pacienti a metody

Celkem bylo randomizováno 1 217 pacientů. Jako biomarkery byly analyzovány mutace EGFR (pomocí amplifi kačního refrakčního mutačního systému; 437 hodnotitelných pacientů), počet kopií genu EGFR (fl uorescenční hybridizace in situ; 406 hodnotitelných pacientů) a exprese proteinu EGFR (imunohistochemické postupy; 365 hodnotitelných pacientů). Byla provedena analýza OS při 78% „zralosti“ údajů. K posouzení vlivu statusu biomarkerů podle náhodně přiřazených interakcí s léčením na přežití bez progrese (progression-free survival, PFS) a OS byl použit Coxův model proporčních rizik.

Výsledky

OS (954 úmrtí) bylo podobné pro gefi tinib a karboplatinu/paclitaxel, bez zjištění významného rozdílu jak v rámci celé populace (poměr rizik [hazard ratio, HR] 0,90; 95% interval spolehlivosti [confi - dence interval, CI] 0,79–1,02; p = 0,109), tak u podskupiny s pozitivní mutací EGFR (HR 1,00; 95% CI 0,76–1,33; p = 0,990) nebo s negativitou mutace EGFR (HR 1,18; 95% CI 0,86–1,63; p = 0,309; hodnota p pro test interakce léčení × mutační status EGFR = 0,480). Vysoký podíl (64,3 %) pacientů s mutací EGFR, kteří byli náhodným způsobem zařazeni do skupiny léčené karboplatinou/paclitaxelem, byl následně léčen inhibitory tyrosinkinázy (tyrosine kinase inhibitors, TKI) EGFR. PFS bylo při léčení gefi tinibem významně delší u pacientů, jejichž nádory se vyznačovaly jak vysokým počtem kopií genu EGFR, tak (pozitivní) mutací EGFR (HR 0,48; 95% CI 0,34–0,67), ale významně kratší, pokud vysoký počet kopií genu EGFR nedoprovázela mutace EGFR (HR 3,85; 95% CI 2,09–7,09).

Závěr

Mutace EGFR jsou nejsilnějším předpovědním biomarkerem pro prodloužení PFS a odpověď nádoru při léčbě první linie gefi tinibem ve srovnání s karboplatinou/paclitaxelem. Předpovědní hodnota počtu kopií genu EGFR byla podmíněna současnou přítomností mutace EGFR (post hoc analýza). Rozdíly v účinnosti léčení ve smyslu ovlivnění PFS v podskupině s pozitivní mutací EGFR nebyly pozorovány pří hodnocení vlivu na OS. Výsledné OS bylo pravděpodobně zkresleno vlivem vysokého podílu pacientů, kteří přestoupili do skupiny alternativní léčby.

J Clin Oncol 29:2866-2874. © 2011 by American Society of Clinical Oncology

Časopis si můžete objednat e-mailem: predplatne@tribune.cz nebo na adrese: MEDICAL TRIBUNE CZ, Na Moráni 5, 128 00 Praha 2.

Zdroj: Journal of Clinical Oncology