Výskyt nozokomiálních nákaz je indikátorem kvality

MUDr. Vilma Benešová, vedoucí lékařka Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie FN Motol a hlavní organizátorka setkání, si v úvodu položila otázku, jaká by měla být zdravotní péče. "Všichni se jistě shodneme, že musí být poskytována lege artis, tedy být medicínsky i technicky správná, podstatné je, aby byla také bezpečná - a to nejen pro pacienta, ale i pro zdravotníka."

Zdůraznila, že nozokomiální infekce (NI) definované jako vznikající v přímé příčinné souvislosti s poskytováním zdravotní péče - ambulantní, nemocniční i následné - jsou významným indikátorem kvality. Z dostupných dat vyplývá, že v průměru postihují jednoho z 20 ošetřených, resp. hospitalizovaných pacientů. Údaje z Velké Británie hovoří o tom, že v důsledku NI zde umírá na 5 000 pacientů ročně a dalších 100 000 prodělá závažné infekční komplikace. Jejich léčba stojí Národní zdravotní službu NHS až miliardu liber ročně. NI nejčastějším nežádoucím účinkem léčby V červnu roku 2009 - v době českého předsednictví - přijala Rada EU doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. Reagovala tím na studii Evropské komise, podle níž se 8 až 12 % evropských pacientů - tedy 6,7 až 15 milionů ročně - setká v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče s nežádoucími účinky léčby. "Na prvním místě mezi nimi figurují právě nozokomiální infekce, které mají na svědomí až 37 000 úmrtí ročně. Příčin jejich postupného nárůstu je mnoho. Stoupá podíl seniorů, ale také počet imunokompromitovaných jedinců v populaci. Riziko přenosu infekce zvyšuje i stálý rozvoj vyšetřovacích metod a terapeutických postupů i technologií spojených s invazivitou, vyšší implantabilitou, ale i snížením obranyschopnosti organismu v důsledku radioterapie, chemoterapie O narůstající míře rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům ani nemluvě," uvedla MUDr. Benešová.

MUDr. Otakar Nyč, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, ve svém vystoupení upřesnil, že infekce v místě operačního výkonu představují 14 až 16 % všech NI a u chirurgických pacientů jsou jednoznačně nejčastějším typem nemocniční nákazy. Hospitalizaci mohou prodloužit o 7 až 10 dní, což podle studií provedených v USA představuje vícenáklady v průměrné výši 2 000 USD na pacienta.

I "šití" je implantát ...

Navzdory tomu, že jsou tyto skutečnosti dostatečně známy, k zásadnímu obratu v epidemiologii NI podle. MUDr. V. Benešové zatím nedochází: "Bohužel, jejich výskyt mnohdy ještě není vnímán jako indikátor kvality. Managementy zdravotnických zařízení mají často jiné priority a ekonomicky je neumějí motivovat ani zdravotní pojišťovny. Významné rezervy mají i sami zdravotníci, např. v nízké compliance k hygienickým a protiepidemickým postupům, zejména hygieně rukou." Jak uvedla MUDr. Benešová, na rostoucí rezistenci mikrobiálních kmenů má podíl často i nevhodná preskripce a užívání antibiotik v terénu; dále nedostatečný počet personálu, vysoký počet lůžek na pokojích i narůstající počet překladů pacientů - to vše jsou faktory, které ve zdravotnických zařízeních situaci dále komplikují. Významnou roli v prevenci vzniku nemocničních nákaz proto podle ní hraje i užívání moderních zdravotnických prostředků - například takových, které mají potenciál aktivně bránit rozvoji infekce, ať už použitým materiálem, konstrukcí, filtry či impregnací.

"Implantát je v pravém slova smyslu 'magnetem' infekce - a musíme si uvědomit, že i šicí materiál je implantátem," připomněla ve své přednášce věnované antibakteriálnímu šicímu materiálu a jeho roli v prevenci infekce v místě chirurgického výkonu Pavlína McLaren-Kadlecová, zástupkyně divize Ethicon Johnson & Johnson.Vysvětlila, že mikroorganismy k implantátu adherují, shlukují se na něm, kolonizují jej a dále se po něm šíří. Bakterie vytvářejí biofilm odolný vůči přirozeným biomechanismům i antibiotikům.

...ale umí se bránit infekci

Nejčastější příčinou infekce v operační ráně jsou přitom mikroorganismy z okolního prostředí - Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, MRSA a MRSE. "Dezinfekcí rukou a operačního pole lze odstranit pouze transientní, tedy přechodnou mikroflóru, nikoli rezidentní. I po důkladné chirurgické dezinfekci přežívá až 15 % bakteriální mikroflóry. Oblast operačního pole tedy ve skutečnosti není sterilní," zdůraznila P. McLaren-Kadlecová. Na semináři shrnula i účinky antibakteriálních šicích materiálů rodiny Plus - konkrétně Vicryl Plus, Monocryl Plus a PDS Plus, které jsou impregnovány antiseptikem triclosan (Irgacare MP). Jeho výhodou je, že na něj nevzniká mikrobiální rezistence. Brání bakteriální kolonizaci i vzniku biofilmu. Působí přímo v místě chirurgického výkonu v kritické pooperační době, tedy 24 až 96 hodin po výkonu. Baktericidní účinnost byla prokázána proti všem čtyřem hlavním infekčním agens, tedy Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, MRSA a MRSE, v případě Monocryl Plus a PDS Plus také proti Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae.

Na závěr svého vystoupení P. McLaren-Kadlecová parafrázovala slova Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci: "Je to malý krůček pro chirurga, ale velký skok pro pacienta."

Zdroj: Medical Tribune