Vynálezce, obchodník a dobrý muž Wolfgang Göhde
Japonská firma Sysmex, která vyvíjí, vyrábí a prodává diagnostické a laboratorní přístroje, zastoupená také na českém trhu, se na podzim roku 2013 rozrostla o pozoruhodnou německou společnost Partec. Její příběh přesahuje běžné obchodní modely: kombinuje v sobě úspěšný byznys, akademickou práci a nezištnou pomoc při záchraně životů v nejchudších oblastech světa.
Partec je světovým průkopníkem metody zvané průtoková cytometrie. Zakladatel firmy a do příchodu Sysmexu její majitel, čtyřiasedmdesátiletý vědec profesor Wolfgang Göhde, je nejen uznávaným vynálezcem, ale také šikovným podnikatelem, který dokázal na zelené louce vybudovat inovativní společnost se současným obratem na úrovni půl miliardy korun a se zisky v desítkách milionů. Mimo to ale zasvětil část své kariéry vývoji přístrojů, které zachraňují životy v odlehlých afrických končinách.
Inspirativní příběh Partecu, bytostně spjatý s jeho zakladatelem, se začal psát v roce 1967, kdy Göhde působil jako mladý vědec na jedné z největších a nejvýznamnějších německých univerzit v Münsteru. Své bádání zasvětil kromě zkoumání vlivu radiace na živé organismy také tehdy nové metodě zkoumání buněk pomocí průtokové cytometrie. Její největší předností je možnost analyzovat buňky ve velkém počtu a přitom ve velmi krátkém časovém úseku.
Metoda se užívá při diagnostice závažných chorob, typicky onemocnění krve, ale také při analýze DNA i běžném laboratorním testování a výzkumu, například rostlinných buněk a virů.
Wolfgang Göhde navazoval na práci amerického vědce a vynálezce Macka Fulwylera, který v roce 1965 představil první průtokový sorter, tedy přístroj umožňující separaci buněk. Fulwylerův kapénkový sorter pracoval na principu elektrostatického vychýlení elektricky nabitých částic, jeho velkou slabinou kromě některých biologických rizik ale byla nemožnost sortovat větší částice.
Německý vědec šel jinou cestou. Svůj způsob třídění založil na specifickém rozptylu světla a fluorescenčních vlastnostech jednotlivých buněk. Tato metoda je sice o něco pomalejší, nicméně daleko variabilnější než elektrostatické vychylování. Už v roce 1968 sestrojil pod svou značkou Partec první přístroj. Na konci téhož roku jej nechal patentovat a s pomocí göttingenské firmy Phywe jej v krátkém čase rovněž dokázal uplatnit na trhu. Ze spojení Partec/Phywe se stal úspěšný podnik. Partec vyvíjel dál, zároveň inspiroval mnohé další firmy v oboru, sám Göhde ale neustrnul pouze v pozici úspěšného byznysmena. Kromě zmíněné práce v oboru radiobiologie se pustil do dobrodružství inspirovaného kolegou z oboru, Američanem Howardem W. Shapirem. Ten v roce 2000 vyzval světové výzkumníky z oblasti cytometrie, aby se pokusili vyvinout efektivní nízkonákladové přístroje pro měření znaků CD4 (diferenciační skupina povrchových glykoproteinů) u lidí v chudých oblastech Afriky, těžce postižených epidemií viru HIV. Výskyt znaků CD4 se běžně využívá nejen pro diagnostiku HIV pozitivity, ale i pro monitoring úspěšnosti následné léčby.
Mezi jinými se výzvy s velikou vášní zhostil obzvláště profesor Göhde, už téměř v důchodovém věku. Mnohokrát Afriku navštívil, aby se na vlastní oči přesvědčil o děsivých podmínkách lidí nemocných AIDS bez možnosti přístupu k diagnostické technice nebo léčbě. Rozjel vlastní program, jehož cílem bylo do postižených oblastí dovézt co největší množství CD4 testerů a přitom co nejvíce snížit náklady na jejich pořízení. To se mu zdařilo, a tak cena za jedno vyšetření se dnes pohybuje kolem 2 €, v roce 2002 to bylo 40 €.
Prodej rodinné firmy japonské korporaci Sysmex je završením Göhdeho úspěšné cesty kloubící vědu a vývoj nových přístrojů, jeho africká mise, která už dávno nese plody, však trvá dál.
Zdroj: