Výhodné vlastnosti rivaroxabanu umožňují jednoduché dávkování
Představení farmakologického profilu rivaroxabanu, nového přípravku pro antikoagulační léčbu, o kreré se v rámci satelitního symposia společnosti Bayer na letošním sjezdu České kardiologické společnosti postaral doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., z Ústavu farmakologie LF UP v Olomouci, předcházelo následné prezentaci klinických zkušeností s tímto novým antikoagulans v prevenci troboembolických příhod a vzniku CMP u pacientů s fibrilací síní.
Doc. Urbánek na úvod připomněl, že rivaroxaban je první selektivní a přímý inhibitor faktoru Xa pro perorální použití. Inhibice faktoru Xa je spojována se širším terapeutickým oknem a absencí rebound fenoménu. Tímto způsobem také nedochází k blokádě existující trombinové aktivity, což umožňuje aktivaci proteinu C a S. Doc. Urbánek dále shrnul základní farmakokinetické parametry rivaroxabanu. „Biologická dostupnost rivaroxabanu je téměř optimální, pohybuje se mezi 80 až 100 %, optimální absorpce je dosaženo s jídlem. Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za dvě až čtyři hodiny. Přípravek se ze dvou třetin metabolizuje v játrech za vzniku neúčinných metabolitů a z jedné třetiny je eliminován ledvinami v nezměněné formě. Poločas eliminace je u mladších jedinců pět až devět hodin, u starších 11 až 13 hodin, což ovšem nemá vliv na možnost podání jednou denně ani nutnost úpravy dávkování. Jednotná dávka je nezávislá jak na věku, tak na pohlaví pacientů a při opakovaném podání nedochází k významné akumulaci rivaroxabanu,“ říká doc. Urbánek a dodává, že stojí za pozornost, že průběh plazmatických koncentrací je téměř totožný nezávisle na hmotnosti nemocných, což v praxi vede k tomu, že není nutná žádná úprava dávkování ani v závislosti na hmotnosti pacienta. Jiná situace je u nemocných s renální insuficiencí, kde se při clearance 15 až 50 ml/min doporučuje snížit dávku rivaroxabanu z 20 na 15 mg denně. V případě lehčí hepatální insuficience nejsou významné rozdíly ve farmakokinetice ani farmakodynamice, podání rivaroxabanu je kontraindikováno až u hepatopatií spojených s koagulopatií. Klinické studie prokázaly, že současné podání rivaroxabanu s ASA nebo rivaroxabanu s klopidogrelem nevede k zásadnímu ovlivnění farmakokinetiky, a proto je možno tyto kombinace za předpokladu sledování pacienta používat. Běžné podávání trojkombinace ASA s klopidogrelem a rivaroxabanem se však nedoporučuje z důvodu vysokého rizika krvácení. Z hlediska interakcí je významné, že potrava zlepšuje vstřebávání rivaroxabanu, proto by vyšší léčebné dávky měly být podávány s jídlem, ale podání omeprazol ani antacid vliv na farmakokinetiku nemá. Významné lékové interakce nastávají pouze v případě azolových antimykotik (s výjimkou flukonazolu) a inhibitorů virových proteáz (při léčbě HIV). „Pro kardiology bude důležitější informace, že při současném podání rivaroxabanu s verapamilem či amiodaronem, ale ani s klaritromycinem, nebyly zjištěny klinicky významné interakce,“ uzavírá doc. Urbánek.
Zdroj: Medical Tribune