Vyhláška o minimálním vybavení se lékařům nelíbí

Návrh vyhlášky o stanovení požadavků na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, se kterým přišlo ministerstvo zdravotnictví, naráží u Asociace českých a moravských nemocnic. Ta návrh tvrdě kritizuje a považuje jej za nekoncepční. Ozývají se i další kritické hlasy.
Samotná vyhláška je součástí připravovaného zákona o zdravotních službách. Záměrem ministerstva je stanovit skutečně minimální požadavky na vybavení zdravotnických zařízení a personální zabezpečení pro všechny druhy a formy zdravotních služeb. Asociace považuje vyhlášku za přímý útok na malé a střední nemocnice. Na svých webových stránkách zveřejnila své námitky vůči vyhlášce.
"Realizace návrhu by ohrozila celou dosavadní následnou péči, představující cca třetinu lůžek v celé ČR, která jsou umístěna především v bývalých menších nemocnicích a lůžkových zařízeních. Následkem by byly nepřiměřené požadavky na zařízení akutní péče, která by při zatížení kvůli nereálným parametrům tohoto návrhu musela ještě převzít péči o neumístitelné pacienty likvidovaných zařízení následné péče," píše se v dokumentu.
S návrhem nesouhlasí ani Česká lékařská komora. "Ministerstvem navrhované minimální personální požadavky jsou v některých případech nízké a negarantují poskytování lékařské péče lege artis, proto s nimi ČLK nesouhlasí," shodlo se představenstvo ČLK.
Ministerstvo zdravotnictví se však proti výhradám ohradilo. Prostřednictvím náměstkyně ministryně MUDr. Markéty Hellerové vydalo prohlášení, ve kterém tvrdí, že postup AČMN je jen mediálním útokem.
"Stanovisko AČMN považuji pouze za další neseriózní krok RSDr. Fialy. Místo věcné diskuse a spolupráce zvolil RSDr. Fiala zcela nekonstruktivní mediální útok. Navíc požadavky uvedené v návrhu neohrožují žádný druh zdravotnického zařízení, valná většina je nyní plní i dnes," stojí ve stanovisku Markéty Hellerové.
Dále dodává, že pokud by přijetí vyhlášky znamenalo zánik ojedinělých zdravotnických zařízení, která nesplňují požadavky na personální a věcné vybavení, bylo by to jen ku prospěchu pacienta.
Ke kritice návrhu se přidal i bývalý ředitel Odborného léčebného ústavu v Berouně MUDr. Jiří Podivínský, který náměstkyni Hellerové napsal: "Z hlediska nejen vlastní dlouhodobé praxe mám kacířskou otázku: Kam se poděly ve výčtu lůžkových zařízení chystaného zákona odborné geriatrické ústavy včetně LDN? Snad má nebo mělo toto označení poněkud pejorativní nádech, ale určitě v mnoha případech neprávem. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaná problematika je předkládána k připomínkování, žádám zdvořile, a určitě nejsem sám zejména z řad geriatrů, aby budoucnost tolik potřebných zařízení byla při rozhodování na všech úrovních vzata v úvahu a jejich existence, i když samozřejmě individuálně těch kvalitních, byla zakotvena v síti lůžkových zařízení v ČR."
O dalším osudu problematické vyhlášky se rozhodne v nejbližších týdnech. Ve svém usnesení požaduje představenstvo ČLK prodloužení časového limitu tak, aby mohly připomínky být projednány na půdě Vědecké rady ČLK a v jejích oborových komisích. Lhůta dvou týdnů daná ministerstvem podle ČLK neumožňuje seriózní projednání takto závažného dokumentu, který vyžaduje lhůtu nejméně dva měsíce. 

Zdroj: