Výdaje za léky – stejná čísla, různé interpretace

Obě strany přitom vycházejí ze stejného zdroje – z dat poskytnutých poskytovatelem informačních řešení pro farmaceutické společnosti IMS Health. Dlužno dodat, že Česká lékařská komora ovšem podle informací MT na seznamu platících abonentů těchto komerčních informací není…

„Podle zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny na rok 2007 bylo počítáno se čtyřprocentním nárůstem výdajů za léky,“ sdělil 8. března novinářům M. Kubek. „Náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň při zahájení kategorizace dokonce prohlásil, že ministerstvo počítá s růstem ještě o jedno procento nižším.“

M. Kubek však vzápětí ocitoval aktuální statistiky IMS Health, které hned zkraje roku vykazují překročení tohoto plánu o více než 10 procent. „Podle těchto statistik vzrostly meziročně výdaje za léky letos v lednu o 19 % oproti stejnému měsíci loňského roku. V únoru byl meziroční růst 11,5 %. Za první dva měsíce letošního roku se tedy jedná o meziroční nárůst ve výši 14,2 %.“ Přitom podle M. Kubka nedošlo k žádnému znatelnému zlepšení zdraví obyvatelstva a podobný růst výdajů za léky si nemohou dovolit ani mnohem vyspělejší ekonomiky západoevropských zemí. „V loňském roce výdaje na léky klesaly. Letos výdaje rostou a ministerstvo nedělá nic! Pokud nebude reagovat, dojde letos k překročení zdravotně pojistného plánu VZP o 4 miliardy Kč,“ varoval M. Kubek.

IMS Health ovšem zpravidla poskytuje údaje o pohybech farmaceutického trhu jako celku, proto je těžké v této chvíli usuzovat, zda se zmíněný růst týkal pouze léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, či zda jsou v něm zahrnuty i výdaje za léky volně prodejné.

Na dotaz MT, zda zmíněný růst výdajů, i kdyby se týkal skutečně pouze léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, není jen projevem tzv. jojo efektu následujícího po loňském drakonickém omezení preskripce úhradovými vyhláškami, kdy došlo nikoli k jejímu trvalému snížení, ale spíše odložení na pozdější dobu, prezident ČLK i farmakoekonom Jindřich Graf tuto možnost částečně připustili. J. Graf nicméně dodal: „Trend růstu výdajů se v březnu nezastaví, možná spíše naopak. Důvodem je i nový seznam hrazených léků, který vede řadu pacientů k tomu, aby se zásobili nadlouho dopředu.“

Je nový číselník aprílovým žertem?

„Od 1. dubna má začít platit nový seznam léků se stanovením úhrad a nikdo o něm dosud nic neví,“ pokračoval ve výtkách M Kubek. „Lékařská veřejnost nemá žádné informace o jednání odvolací komise, o rozhodnutí ministra ani o textu úhradové vyhlášky. Dosud nikdy neprobíhal proces kategorizace léčiv tak chaoticky a neměl takové zpoždění jako letos,“ řekl M. Kubek, který prý nevěří tomu, že číselník bude do apríla skutečně hotov.

Prezident ČLK se vyjádřil také k záměru vyšší spoluúčasti pacientů, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. „Zvýšení doplatků, aby v systému zbývaly peníze na drahé léky, je filosoficky správné. S takovou formou solidarity však komora souhlasí jen v tom případě, že z veřejného zdravotního pojištění budou hrazeny jen takové léky, jejichž výrazně vyšší cena je kompenzována i výrazně vyšší účinností,“ řekl M. Kubek. Léky, jejichž účinnost nebyla oproti dosavadním způsobům léčby dostatečně prokázána, by podle něj neměly být z veřejného zdravotního pojištění hrazeny vůbec.

Vyhláška už je na webu

„Vyzýváme prezidenta ČLK, aby si předtím, než začne strašit pacienty, ověřil fakta a jejich souvislosti a přestal si vymýšlet,“ reagoval na prohlášení M. Kubka jménem ministerstva zdravotnictví jeho tiskový mluvčí Tomáš Cikrt. Spotřeba léčiv se podle něj pouze vrací k normální situaci, která zde byla před „experimenty exministra Davida Ratha“. Právě ten podle T. Cikrta zavedl drastické a protipacientské nastavení limitů pro preskripci, vinou těchto omezení pak došlo ke dvacetiprocentnímu poklesu nákladů za léky. „Šlo o tytéž limity, které v minulém roce roce kritizovali lékaři a které posléze pod tíhou mínění odborné veřejnosti kritizoval i sám prezident Kubek,“ připomněl T. Cikrt a dodal: „Propad v loňském roce byl tak veliký, že se návrat k normálu jeví jako prudký růst. Ve skutečnosti už náklady na léky dále porostou pouze mírně, stejně jako celý sektor, a to do výše, s níž počítají zdravotně pojistné plány pojišťoven.“ Připustil, že se na současném nárůstu spotřeby může odrážet i snaha pacientů o předzásobení léčivy před vydáním nové vyhlášky. Tato „nákupní horečka“ je však podle jeho názoru nejspíše ovlivněna právě neuváženými výroky o drastickém nárůstu doplatků, které zaznívaly na veřejnosti, ale nezakládají se na pravdě.

T. Cikrt odmítá spekulace o zpoždění tvorby úhradové vyhlášky i nového číselníku VZP. Text návrhu vyhlášky, upravený o výsledky odvolacího řízení, by měl být již v době, kdy čtete toto vydání MT, dostupný na internetových stránkách ministerstva. „Návrh vyhlášky, kterou se určují úhrady z veřejného zdravotního pojištění za léky, respektive za jejich účinné látky v konkrétních lékových formách, již ministerstvo zdravotnictví poslalo do zkráceného vnějšího a vnitřního připomínkového řízení a očekává, že po jeho vypořádání bude do konce tohoto týdne předán Legislativní radě vlády,“ řekl T. Cikrt. „Již 7. března zahájila VZP práce na zpracování číselníku, který je jakýmsi ‚překlopením‘ vyhlášky do formy použitelné pro lékárny, které léčivé přípravky vydávají pacientům a které musejí svůj sortiment přecenit. Očekává se, že by číselník VZP mohl být hotov nejpozději do 20. března a následně bude distribuován do zdravotnických zařízení. Tento pružný přístup VZP ministerstvo oceňuje,“ dodal T. Cikrt.

Signály návratu k normálu

Také Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) se ve svém prohlášení přiklání k názoru, že poslední údaje IMS Health svědčí o tom, že se trh s léky po dlouhotrvajícím propadu navrací k normálnímu a prospěšnému růstu. Výkonná ředitelka MAFS Jana Mikotová připomněla, že meziroční nárůst v lednu 2007 byl ve skutečnosti ještě o něco vyšší, než uvádí výše citovaná statistika – představoval 16,6 %. Na hodnotu 14 % se IMS Health dopracoval po odečtení jednorázového výdaje za nákup vakcíny Infanrix Hexa hrazeného ze státního rozpočtu.

„Výsledky za jeden měsíc ale nelze vnímat izolovaně,“ zdůraznila J. Mikotová. „Promítají se zde sezónní spotřeby, míra nemocnosti i chování lékařů pod vlivem aktuálních dohod se zdravotními pojišťovnami. O trendu lze hovořit až tehdy, kdy jsou údaje potvrzeny v delším časovém období několika po sobě následujících měsíců zasahujících do více sezón,“ odmítla J. Mikotová snahy o paušalizaci interpretace statistických dat za první dva měsíce letošního roku.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana B3

Zdroj: