Vstoupí Liberecký kraj do nemocnic v Jilemnici a Semilech?

Zajištění zdravotní péče v regionech se mění. V řadě z nich dochází k postupnému útlumu akutní péče. V poslední době se mluví především o omezování péče v Libereckém kraji. Jakou má vedení regionu koncepci? „Liberecký kraj by rád vstoupil majetkovým podílem do nově vznikající akciové společnosti nemocnic v Jilemnici a Semilech. Kraj by měl také aktivně vstoupit do řízení všech krajských páteřních nemocnic, a to zejména ve východní části kraje,“ říká v rozhovoru pro MT krajský radní pro zdravotnictví Mgr. Petr Tulpa.

| Od dubna má frýdlantská nemocnice dále omezit poskytování péče – skončit má nepřetržitý provoz akutní interny. Obcím na Frýdlantsku se tato zpráva nelíbí, poukazují na to, že soukromé společnosti by neměly takto svévolně omezovat rozsah nabízené zdravotní péče. Jaký je názor vedení kraje na tento problém?

Ze zákona jsou za poskytování hrazených zdravotních služeb odpovědné zdravotní pojišťovny, a to včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní pojišťovny prostřednictvím poskytovatelů, se kterými mají uzavřené smlouvy o poskytování a úhradě služeb. Pokud tedy zdravotní pojišťovna souhlasila s redukcí péče poskytované na akutních interních lůžkách, nemá kraj nástroje, jak tento stav změnit. Povinností kraje je pak především zajistit koordinaci „přerozdělení“ potřebné péče pro občany, tedy např. změny v organizaci zdravotnické záchranné služby, změny v tzv. spádovosti pacientů pro hospitalizaci na interním lůžku apod. Přivítali bychom, kdyby zdravotní pojišťovny s kraji spolupracovaly a výrazněji podporovaly krajské rozhodovací procesy.

| Jak vnímáte vy osobně fakt, že ve Frýdlantu od dubna končí akutní interní ambulance? Do jaké míry tato změna poznamená pacienty z frýdlantských obcí?

V této souvislosti je nutné rozlišit dvě základní věci, a to ústavní pohotovostní služba a lékařská pohotovostní služba. Interní ambulance v Nemocnici Frýdlant zůstává v provozu v běžnou pracovní dobu. Pokud nemocnice nemá lůžkovou internu, nemá ani povinnost poskytovat tzv. ústavní pohotovostní službu (mimo pracovní dobu). Liberecký kraj pak prostřednictvím nemocnice zajišťuje tzv. lékařskou pohotovostní službu, a to v rozsahu všedních dnů od 17 do 21 hodin, o víkendech a o svátcích od 9 do 18 hodin. Tuto službu také finančně podporuje. A co se týče nefunkční ústavní pohotovostní služby? Tak tady jsem na straně občanů Frýdlantského výběžku, což znamená, že se mi také nelíbí, že se tato služba vzdálila z této lokality do Liberce. Musím však ještě doplnit, že tento „nedostatek“ neohrožuje občany frýdlantské oblasti na životě, protože skutečný životu nebezpečný „problém“ řeší klasická lékařská pohotovostní služba a zdravotnická záchranná služba dvěma posádkami převozem do krajské nemocnice.

| Jaké řešení současné situace navrhujete v otázce zajištění akutní interny na Frýdlantsku?

V současné době je stav takový, že je nepravděpodobné, že by se lůžková interna do nemocnice ve Frýdlantu vrátila. Proto se Liberecký kraj dohodl s krajem zřizovanou Zdravotnickou záchrannou službou Libereckého kraje, že od března došlo k rozšíření provozu druhé výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci z osmi na 24 hodin, čímž se zajistí řešení onoho životu nebezpečného problému. Dále hledáme řešení v posílení lůžkového fondu v samotné Krajské nemocnici Liberec a připusťme si i možnost jednání o vstupu Krajské nemocnice Liberec a. s. do celkové zdravotnické péče Frýdlantského výběžku.

| Jaká je vaše koncepce zdravotní péče v Libereckém kraji do příštích let obecně?

Liberecký kraj ve svých programových dokumentech deklaruje udržení optimální sítě zdravotnických zařízení včetně páteřních nemocnic, která zajistí pro občany zdravotní péči od té základní až po specializovanou. Úkol je to ovšem nelehký, neboť Liberecký kraj má přímý vliv pouze na dvě ze sedmi nemocnic v kraji, a kromě toho, jak jsem uvedl výše, rozhodující úlohu v utváření „sítě“ hrají zdravotní pojišťovny. Proto by se měl kraj spokojit „pouze“ s úlohou zajištění maximální spolupráce všech zúčastněných, tedy poskytovatelů, zdravotních pojišťoven, municipalit a soukromých subjektů. Tento stav je však pro občanskou veřejnost nezbytným málem. Rádi bychom v novém strategickém dokumentu o zdravotnictví v Libereckém kraji vyvinuli tlak na zapojení Libereckého kraje do řízení všech krajských páteřních nemocnic, a to zejména ve východní části kraje. Rádi bychom vstoupili majetkovým podílem do nově vznikající akciové společnosti nemocnic v Jilemnici a Semilech. Pro celkový chod zdravotnictví v Libereckém kraji je zapotřebí, abychom velmi pečlivě a společně udrželi, a ještě lépe zvýšili výkony zdravotnických zařízení a spojili síly v efektivitě provozu páteřních nemocnic. Společnými postupy bychom měli udržet i všechen lékařský i zdravotnický personál.

Zdroj: