Všeobecné lékařství v České republice na akademické úrovni posiluje
Důstojné zázemí získají v nových prostorách jak sekretariát Ústavu všeobecného lékařství a odborní asistenti, tak samotní studenti. Ti budou mít k dispozici praktickou výukovou laboratoř, seminární místnost i vzorovou ambulanci. "Ještě před nemnoha lety byl medik, který uvažoval o profesi všeobecného praktického lékaře, spíše raritou, v posledních letech se však situace mění a stále více jich objevuje kouzlo tohoto oboru a přemýšlí o dráze praktického lékaře. Nemalou zásluhu na tom mají kolegové, kteří se na výuce všeobecného praktického lékařství na našem ústavu, ale i přímo ve svých ambulancích podílejí, a speciálně přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. Mohu všechny ujistit, že budeme na 1. lékařské fakultě obor všeobecné praktické lékařství dále pěstovat a rozvíjet, aby nebyl popelkou mezi ostatními obory," uvedl prof. Zima.
Součástí dne otevřených dveří byl také seminář, na kterém se přednášející z řad členů SVL ČLS JEP snažili přiblížit všeobecné lékařství coby akademickou disciplínu. V úvodu doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP shrnul náplň a rozsah pregraduální výuky všeobecného lékařství na českých lékařských fakultách. Její kvalita a rozsah budou vedle specializačního vzdělávání a způsobu finančního ohodnocení praktiků jedním z klíčových faktorů dostupnosti primární péče v ČR v blízké budoucnosti.
Podle dat ÚZIS z října 2009 je celkem 67 % praktických lékařů starších 50 let, téměř čtvrtina se jich přehoupla přes šedesátku a 250 praktiků je starších 70 let. Z toho vyplývá, že v nejbližších letech odejde do důchodu několik set praktických lékařů. Přitom WHO považuje primární péči za základ zdravotnického systému a konstatuje, že navazující sekundární a terciární péče by měla primární zdravotní péči jasně podporovat.
Do nemocnic by podle WHO měli být umísťováni pouze pacienti, jejichž obtíže vyžadují ambulantně neproveditelné diagnostické a terapeutické postupy. Také podle představ Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP by měl praktický lékař plnit roli průvodce v systému zdravotní péče a maximum služeb by měl pacientům poskytnout sám. Pro racionální využití finančních prostředků, efektivitu systému a dosažení spokojenosti pacientů k tomuto modelu směřují všechny evropské země.
Směřování k primární péči jako základu zdravotního systému
Podle doc. Býmy výuka všeobecného praktického lékařství (VPL) probíhá na všech lékařských fakultách v ČR v rozsahu a způsobem odpovídajícím tradicím studia na dané fakultě s tím, že všechny až na lékařskou fakultu v Plzni mají vlastní pracoviště VPL (ústavy, klinika, oddělení, výukové pracoviště). Na všech fakultách je výuka hodnocena kredity a na všech je zakončena zápočty. Na dvou fakultách má výuka vlastní zkoušku, na dalších dvou je předmět všeobecné lékařství součástí státní zkoušky se státnicovou prací. Zvýšený důraz se v současnosti klade na výzkumné aktivity a rozvoj vlastních Ph.D. programů, přičemž doktorandské studium v příbuzných oborech již probíhá na dvou lékařských fakultách.
"Zajišťování pregraduální výuky všeobecného lékařství na lékařských fakultách prostřednictvím vlastních pracovišť všeobecného praktického lékařství a ve spolupráci s praktickými lékaři v terénu, jak jsme toho v současnosti v České republice svědky, je podmínkou pro kvalitní výchovu mladé generace praktiků. V minulosti to však nebylo zvykem. Na Slovensku je například stále tato výuka realizovaná pomocí internistů. Z tohoto pohledu je patrné, jakého pokroku jsme v oblasti vzdělávání mediků pro dráhu praktického lékaře v České republice dosáhli," upozornil doc. Býma.
Co se týká následné specializační přípravy, měla by být pro všechny obory v průběhu příštího roku převedena na lékařské fakulty. "V této souvislosti je potřeba se domluvit na společných podmínkách a požadavcích na uchazeče o atestaci, abychom i do budoucna zajistili stejný standard úrovně primární péče v celé České republice. Ze strany ministerstva zdravotnictví čekáme na nutnou úpravu curricula, akreditaci e-learningových specializačních kursů a zjednodušení administrativy v této oblasti.
Od roku 2008 došlo k legislativnímu přejmenování oboru na "všeobecné praktické lékařství" z praktického lékařství pro dospělé, který neodpovídal GP/FM v EU, a od 1. července 2009 došlo také ke zkrácení specializační přípravy na tři roky, podobně jako je minimum v EU. Bylo zajištěno přibližně 700 akreditovaných školicích pracovišť všeobecného praktického lékařství a pro rok 2010 domluveno financování pro 122 rezidenčních míst v objemu zhruba jeden milion korun pro jedno rezidenční místo. Tyto prostředky jsou určeny pro plat školence i odměnu školitele po dobu tří let. Do budoucna čekáme optimalizaci počtu rezidenčních míst, jichž by mělo být okolo 150 každý rok," uzavřel doc. Býma.
Mohlo by se zdát, že finanční podpora specializačního vzdělávání praktiků je v porovnání s jinými obory neúměrně vysoká, nicméně má své opodstatnění. Primární péče by se totiž měla stát základem systému poskytování zdravotní péče. Řeší až 80 % zdravotních problémů populace při 15% podílu z celkových nákladů.
Sekundární typ péče využívá 15 % obyvatel při 45% podílu na celkových nákladech a terciární péči (fakultní a bývalé krajské nemocnice) konzumuje jen 5 % obyvatel, ale náklady na ni dosahují 40 % z celkového objemu. Z tohoto srovnání vyplývá, že primární péče je nejen nejvíce využívána, ale je také nejefektivnější z pohledu vynaložených prostředků.
Naproti tomu, pokud bude systém umožňovat nekontrolovatelný pohyb pacientů s lehčími zdravotními potížemi směrem ke specializované péči, porostou neúměrně náklady a systém bude finančně kolabovat.
Jedinečnost výuky všeobecného praktického lékařství
V následujících prezentacích představili doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., MUDr. Cyril Mucha a MUDr. Jana Vojtíšková náplň činnosti Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze a přiblížili, jak probíhá výuka klinických dovedností na samotném ústavu, ale i v praxích praktických lékařů.
"Obor všeobecné praktické lékařství musí nabídnout všechny atributy lékařské disciplíny k plné profesionální realizaci lékařů. Vedle univerzitního vzdělávání to představuje specializační přípravu, následné kontinuální vzdělávání, dobrou klinickou praxi, ale také kvalitní výzkum," říká doc. Seifert s tím, že Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK zajišťuje jak výuku mediků, tak kursy v rámci kontinuálního lékařského vzdělávání, dále se podílí na přípravě e-learningových programů, realizuje vědeckovýzkumnou a publikační činnost, účastní se různých projektů a grantů a pěstuje spolupráci na mezinárodní i mezifakultní úrovni a v neposlední řadě se snaží vytvářet mosty mezi jednotlivými obory.
A co výjimečného může všeobecné praktické lékařství nabídnout ve výuce studentů medicíny? Podle doc. Seiferta nabízí všeobecné praktické lékařství jedinečnou konfrontaci mezi teoretickými znalostmi a zkušenostmi získanými z vlastní praxe.
Pouze v ordinacích praktických lékařů mají studenti možnost poznat "skutečného" neselektovaného pacienta, který poprvé prezentuje své příznaky, včetně jeho psychosociálního pozadí. "Od praktického lékaře se mohou medici na stážích učit přemýšlet nad diferenciální diagnostikou jednotlivých příznaků a stanovovat diagnózu jen za pomoci základního fyzikálního vyšetřování a bazál-
Dokončení na str. C2
ních laboratorních vyšetření. Mohou se také přiučit schopnosti empatie a správné komunikace i určitého ekonomického myšlení," doplňuje MUDr. Mucha. Málokdo si uvědomuje, že kromě všeobecného praktického lékařství nemají medici možnost takovou dobu strávit po boku lékaře. Seznámí se tak i s fungováním ordinace, zdravotního systému a v neposlední řadě i s vlastními postoji a hodnotami lékaře.
"Pedagogický výkon našeho pracoviště zahrnuje tři předměty pro české studenty, čtyři předměty pro anglické studenty a studenty v programu Erasmus. Zhruba 60 % pedagogické činnosti se realizuje formou individuální výuky v praxích spolupracujících všeobecných praktických lékařů v Praze a okolí," upřesňuje doc. Seifert. Během těchto praxí se studenti seznámí s EKG, optotypy, spirometrem, glukometrem, CRP analyzátorem či inhalátorem nebo oxymetrem a někteří z mediků mají možnost si tyto přístroje i sami vyzkoušet.
"Během stáží na Ústavu všeobecného lékařství se pak každý medik na modelech učí vyšetřovat per rectum, měřit krevní tlak, resuscitovat, vyšetřovat ucho, oko a provádět odběry krve," vypočítává MUDr. Mucha. Tento praktický přístup je nejen efektivní, ale je studenty také velmi dobře hodnocen, což dokládají mnohá jejich ocenění stáží na Ústavu všeobecného lékařství.
MUDr. Vojtíšková namátkou citovala některé z nich: " tato stáž dle mého názoru patřila k nejlepším v tomto roce ; představení náplně a činnosti PL považuji za velmi smysluplnou ; skvělí asistenti, kteří se nám s nadšením věnovali, velmi oceňuji návštěvu reálné praxe ; konečně někdo pochopil, co nás zajímá "
Rezervy jsou ve výzkumu v oblasti primární péče
"Cílem do budoucna bude kromě zavádění dalších inovací do výuky také posílení výzkumu v primární péči, a to především v oblasti studia epidemiologie běžných chorob, časné symptomatologie závažných chorob, chování populace ve zdraví a nemoci včetně prevence a podpory zdraví nebo managementu chronických onemocnění.
V neposlední řadě je možné v primární praxi sledovat nákladovou efektivitu různých zdravotních opatření či hodnotit individuální rizika pacienta. Ve výzkumu v oblasti primární péče má Česká republika velké rezervy ve srovnání například s Velkou Británií. Pro představu, jen v severní Anglii NHS ročně investuje do tohoto výzkumu dva miliony liber," uzavírá doc. Seifert.
Zdroj: Medical Tribune