Vše pro pojištěnce?
Reforma financování zdravotní péče se v posledních týdnech stává terčem výpadů ze strany členů opozičních stran, ale občas zaletí jedovatý šíp i z pozic koaličních politiků.
Za téměř jisté se zdají považovat úpravy v placení poplatků u některých skupin obyvatelstva.
Menší pozornost je však věnována obsahu nezbytných změn v dalších oblastech veřejné zdravotní péče. I přes snahu, kterou mohli pozorovat spíše odborníci, případně další zainteresované osoby, se zatím nedaří příslušným institucím seznámit širokou veřejnost s dalším postupem reformy financování veřejného zdravotního systému.
Jen v některých odborných časopisech se sem tam objevily například nezbytné definice „standardní zdravotní péče“, která bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Co bude zahrnovat, které výkony budou plně hrazeny, v jaké kvalitě, kolik a za a co se bude doplácet, tyto informace se nám pojištěncům jaksi vyhýbají. To pak umožňuje různým individuím zneužívat asymetrie informací a populisticky vymývat mozky pojištěncům (voličům) nepravdivými, zkreslenými a vyfabulovanými informacemi. Goebbelsovským praktikám pak méně informovaní a lehce ovlivnitelní občané snadno věří. Stokrát opakovaným lžím začínají podléhat i další skupiny. Pojištěnci alias voliči tak mohou dospět k některým absurdním závěrům, které jim vnucují bezskrupulózní politici.
Příslušným institucím chybí jasná komunikační linka mezi nimi (novátory a reformátory) a pojištěnci. Proč by je již nyní nemohli seznamovat např. s upřesněnými definicemi nároků pojištěnců? Proč by neměli být pojištěnci postupně obeznamováni s možnými alternativami standardů služeb, které budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? Proč jim podrobněji nevysvětlovat změny, které se dotknou jejich práv a povinností? Proč neumožnit nahlédnout do procesu vytváření opravdového pojišťovacího systému, který bude používat bonusy pro ty, kteří se o své zdraví starají více, či malusy (příplatky) pro ty, kteří si je sami svým chováním poškozují, a spadají tak do rizikovějších skupin?
Říká se, a dokonce je to potvrzeno v řadě vědeckých studií, že lidé nemají moc rádi změny, i když v konečném důsledku mohou vést k lepšímu fungování systému. Často to trvá několik měsíců a u mnohých záležitostí i několik let, než přeměny občané pochopí, vstřebají je a uvědomí si, že je to vlastně v jejich prospěch. Zpoždění v informování pojištěnců, respektive potenciálních pacientů, může ovlivnit i jejich rozhodování v roli voličů. Může se také stát, že v příštích volbách, ať už krajských či potom celostátních, dojde k návratu těch, kteří s veřejným zdravotním systémem neudělali za celou svou osmiletou vládu téměř nic pozitivního. Už jenom proto by se „informační linka“ měla posílit.
K uvědomění si ceny léčení by samozřejmě přispělo i vydání ceníku jednotlivých úkonů tak, aby byl dostupný široké veřejnosti. Možná by pak mnozí přestali lamentovat nad nicotnými poplatky při návštěvách lékařů a při doplatcích za některé léky a uvědomili si, že vlastně tím, že doplácejí tyto nízké částky, přispívají a jsou solidární s těmi, kteří to nutně potřebují pro léčbu svých vážných chorob. Možná by to také vyrazilo zbraně těm, kteří si říkají, že jsou sociálně spravedliví, ale chovají se jako největší asociálové.
Prostě nezbývá než při přesvědčování pojištěnců alias voličů bourat informační asymetrie a snažit se co nejjednodušeji a nejpřesvědčivěji na faktech ukázat jednak nezbytnost a potřebnost reforem, jednak účinnost a vylepšení situace pro pojištěnce po jejich úplném zavedení. Bez reforem financování veřejné zdravotní péče se její efektivnost, kvalita a dostupnost nezlepší.
Zdroj: