Volání po zpřísnění kontroly preskripce
Nadace Kaiser Family Foundation oznámila, že ve Spojených státech bylo v roce 2005 zakoupeno zhruba 3,6 miliardy balení preskribovaných léků. Jde o vzestup o více než 70 procent ve srovnání s rokem 1994 a současně jde o trend, který pokračuje se stárnutím populace a vstupem nových léků na trh. Lékaři však čelí jinému narůstajícímu problému – příliš mnoho pacientů z neznalosti užívá léky v nebezpečných kombinacích. Dojdeli k manifestaci takových kombinací, bývají tyto projevy často prezentovány jako „nepříznivé vedlejší účinky“. Ty se vyskytují v celé škále od žaludečního dyskomfortu až po kóma nebo i smrt. To, co bylo dříve považováno za občasnou nehodu, v posledních letech přerostlo v rozsáhlou epidemii. Potenciál tohoto problému je enormní.
Průměrný 75letý Američan užívá osm léků denně
Až 82 procent populace Spojených států v roce 2004 udávalo, že užívalo v předchozím týdnu aspoň jeden lék nebo dietní doplněk a 30 procent přiznalo užívání pěti nebo více léků během téhož období. K těmto zjištěním dospěli výzkumníci Sloan Epidemiology Center, Boston University. Zhruba 75 procent Američanů starších 65 let bralo v roce 2005 čtyři léky denně. Průměrný 75letý Američan spolyká denně osm různých léků.
Z toho plynoucí vzestup výskytu nežádoucích lékových interakcí byl obzvláště patrný u pacientů léčených pro časté zdravotní problémy od hypertenze přes kardiovaskulární onemocnění a diabetes až po karcinomy. Journal of the American Medical Association loni v říjnu napsal, že nežádoucí účinky léků jsou hlavní příčinou závažných onemocnění zejména mezi staršími lidmi. Daniel Budnitz, lékař Centers for Disease Control and Prevention, objevil, že pacienti starší 65 let jsou více než dvakrát častěji ošetřováni na odděleních bezodkladné péče pro nežádoucí účinky léků a téměř sedmkrát častěji jsou hospitalizováni než pacienti mladší 65 let. Téměř všechny tyto nákladné hospitalizace nastaly v souvislosti s neúmyslným předávkováním a dvě třetiny těchto hospitalizací byly indikovány na podkladě toxických efektů nepočetné řady léků, u kterých je dobře známa nutnost pravidelného monitoringu právě kvůli prevenci těchto příhod. List připomněl, že většina těchto hospitalizovaných pacientů pouze plnila pokyny svých lékařů. Podle nedávné studie preskripční praxe lékařů realizované americkým Columbia University Center for Addiction and Substance Abuse méně než 40 procent lékařů v USA kontaktuje další lékaře svého pacienta, aby zjistili, jaké léky má předepsány.
Incidence lékových chyb je překvapující
Institute of Medicine of the National Academies vydal loni v srpnu zprávu na podkladě velké studie lékových chyb v amerických nemocnicích. Tato zpráva konstatuje, že chybnou medikací utrpí ročně újmu více než 1,5 milionu lidí a několik tisíc lidí zemře, což je spojeno s náklady ve výši nejméně 3,5 miliardy dolarů. „Incidence lékařských chyb nás překvapila,“ prohlásil J. Lyle Bootman, děkan College of Pharmacy of University of Arizona.
Podle shora uvedené studie je jednou z hlavních příčin této neutěšené situace deficit v komputerizaci amerických nemocnic v souvislosti s vydáváním léků. V éře dominance počítačů je pouze šest procent nemocnic v USA vybaveno softwarovým systémem, jenž by pacientovi zajistil korektní medikaci. Experti radí ambulantním specialistům i praktickým lékařům, aby svým pacientům nejen poskytovali detailní informace o lécích, ale také na nich striktně požadovali, aby každému lékaři, kterého navštíví, automaticky předkládali seznam všech užívaných léků. Za ještě důležitější ale považují vývoj bezpečného počítačového systému elektronické preskripce, jehož data bude sdílet každý zdravotník, který pacientovi lék předepíše nebo vydá.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana A7
Zdroj: