Vojenský dopravní letoun slouží všem
Lékařské vybavení lze umístit do zadní třetiny trupu letounu A-319CJ. A co vše mají zdravotníci k dispozici? Čtyři duralová polohovací lehátka pro pacienty v méně závažném zdravotním stavu, která váží asi 30 kg a lze je převážet v přepravním prostoru letadla.
Pro transport stabilizovaných těžce raněných jsou určeny dvě tzv. transportní jednotky pro pacienty (patient transport unit, PTU). Ty jsou vybaveny stejnými lékařskými přístroji jako anesteziologicko-resuscitační lůžka v nemocnicích.
Jedná se např. o systém umělé plicní ventilace, odsávačku nebo moderní infuzní pumpy i s dávkovačem. Dále mají zdravotníci k dispozici defibrilátor s monitorem základních životních funkcí a důležitých parametrů, např. teploty či saturace krve kyslíkem a oxidem uhličitým. Samozřejmostí jsou boxy se spotřebním zdravotnickým materiálem. Monitor životních funkcí a infuzní pumpy jsou vždy zálohovány náhradními přístroji.
Součástí lůžka jsou rovněž kyslíkové láhve, které zajišťují až desetihodinový chod plicního ventilátoru a umožňují podávat inhalační kyslík lehce zraněným pacientům. V případě přetlaku v rozvodu lze s využitím bezpečnostního systému nouzově vypustit kritické množství kyslíku z kokpitu do atmosféry, aby nedošlo ke vzniku požáru.
V horní části lůžka se nacházejí tzv. eurolišty, které umožňují operativní připojení jakéhokoli unifikovaného přístroje, jehož je v danou chvíli zapotřebí.
Transport pacientů jen
ve stabilizovaném stavu
Dopravním letounem A-319CJ lze přepravovat až šest ležících pacientů. Velikost stroje by podle pplk. MUDr. Michala Marečka, náčelníka Centra letecké záchranné služby Armády ČR v Líních u Plzně, dovolovala i větší počet lůžek, nicméně je třeba počítat také s přepravou ošetřujícího personálu. Na jednoho těžce raněného pacienta totiž připadají nejméně jeden lékař a dále jedna až dvě zdravotní sestry.
“Musíme si uvědomit, že se s pacientem nacházíme v dlouhodobě uzavřeném prostoru a nemáme možnost ‚odskočit si‘ na jiné oddělení. Musíme tudíž předpokládat všechny možné komplikace, které by mohly v souvislosti se zdravotním stavem raněného nastat a podle toho zajistit adekvátní ošetřující personál,” vysvětlil MUDr. Mareček. “Nicméně pacient musí být před každým leteckým transportem stabilizován takovým způsobem, abychom možná zdravotní rizika eliminovali. Jinak ztrácí přeprava nemocných na dlouhé vzdálenosti smysl. Pokud i přesto dojde k určitým komplikacím, jsme schopni přímo na palubě řešit drobné urgentní chirurgické zákroky – např. tracheostomii či preparaci periferních žil.”
Meziresortní domluva
nezbytnou podmínkou
Vojenský letoun A-319CJ ve verzi MEDEVAC není určen pouze Armádě ČR nebo ústavním činitelům. Po domluvě mezi resorty obrany, zdravotnictví a zahraničí lze na žádost např. zdravotní pojišťovny využít speciál k transportu každého občana České republiky ve vážném zdravotním stavu – např. při humanitárních misích nebo hromadných haváriích ve vzdálených destinacích. “Je nutno si uvědomit, že v některých zemích nemusí český pacient dostat odpovídající zdravotní péči, nebo naopak v mnoha státech může být její cena několikanásobně vyšší než u nás,” doplnil MUDr. Mareček.
Jakmile přijde požadavek na převoz pacienta, začne se letoun přestavovat do medicínské konfigurace. Mezitím se vyřizují potřebná letová a diplomatická povolení, což může trvat i několik desítek hodin, záleží na cílové destinaci. “Samotné namontování všech šesti lůžek je řešeno velmi jednoduše a využívá standardní úchyty pro sedačky cestujících. Po technické stránce je stroj připraven k odletu asi za šest hodin od podání žádosti o jeho služby,” dodal M. Mareček. “Je také vhodné doplnit, že zdravotnické přístroje neleží jen ve skladu a nečekají na případný další let A-319CJ, ale jsou běžně využívány leteckou záchrannou službou.”
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana B6
Zdroj: