Přeskočit na obsah

Vliv terapeutického krytí na produkci metaloproteináz

V úvodu svého vystoupení Mgr. Franková připomněla jednotlivé fáze léčby rány procesy, k nimž dochází na buněčné úrovni. Podle klasického dělení se bezprostředně po poranění jedná o fázi zánětu, následuje ji fáze proliferační, kterou střídá fáze maturační (fáze remodelace). V případě chronické rány je zánětlivá fáze na rozdíl od akutních ran prodloužená, čímž v tkáni dochází ke zmnožení imunitních buněk (neutrofilů a makrofágů), které ve zvýšené míře produkují zánětlivé mediátory IL-1 a TNFα.

Tyto děje vedou ke zvýšení produkce matrixových metaloproteináz (MMP), snížení koncentrace jejich inhibitorů a následné degradaci mezibuněčné hmoty. Výsledkem je velmi špatné a zdlouhavé hojení rány. Právě ovlivnění produkce matrixových metaloproteináz a TNF? při použití různých terapeutických přístupů u pacientů s chronickými bércovými ulceracemi sledovala prezentovaná studie olomouckých autorů.

Matrixové metaloproteinázy (MMP) jsou skupinou enzymů schopných štěpit většinu komponent mezibuněčné hmoty. Vysoká koncentrace jejich exprese nebo aktivace je spojována s hojením ran. Různé typy buněk (neutrofilní granulocyty, makrofágy, endoteliální buňky, keratinocyty nebo fibroblasty) mohou produkovat MMP během hojení ran, ale i bezprostředně po zranění. Bylo prokázáno, že MMP umožňují průnik a pohyb těchto buněk přes mezibuněčnou hmotu. Významnými zástupci MMP rodiny jsou MMP-2 (gelatináza A) a MMP-9 (gelatináza B).

"Je pro ně typické, že se nevyskytují v průběhu hojení akutní rány, ale jejich přítomnost je charakteristická pro hojení chronických ran. Proto jsme si při koncipování studie vybrali sledování těchto dvou metaloproteináz," říká Mgr. Franková s tím, že tyto enzymy jsou schopné štěpit kolagen typu I, V, VII, XI a laminin. Díky této schopnosti se účastní remodelace bazální membrány a jejich aktivita reguluje buněčnou migraci a proliferaci při hojení ran. Produkce MMP je zvyšována přítomností prozánětlivých cytokinů např. IL-1α a TNFα. Zatímco syntéza TNFα je nezbytná pro hojení ran, nadbytečné množství způsobuje vznik špatně se hojících ran, jako jsou bércové vředy.

Cílem studie bylo porovnat aplikaci Traumacel Biodress s použitím klasické terapie a vlhkého hojení u pacientů s bércovými vředy. Traumacel Biodress patří mezi sterilní vstřebatelné přírodní krytí na bázi oxidované celulózy určené pro léčbu akutních a chronických ran.

Podporuje granulaci, epitelizaci rány, snižuje bolest a má antimikrobiální účinky. V rámci klasické metody hojení ran byla u pacientů provedena hygiena rány, aplikována léčivá mast a rána byla přikryta sterilní konfetou. Při vlhkém krytí byly kožní defekty nemocných ošetřeny dle standardního ošetřovatelského postupu. Byla provedena hygiena rány a přiloženo vlhké krytí.

Koncentrace MMP-2, MMP-9 a TNFα byly sledovány v ranném exsudátu u 35 pacientů, z nichž 20 bylo léčených pomocí Traumacel Biodress, šest pacientů klasickou metodou a devět pacientů vlhkou terapií. Koncentrace sledovaných parametrů byla stanovována v čase nula (před zahájením terapie), po 1, 1,5, 2,5 a 3 měsících.

"Výsledkem měření bylo signifikantní snížení koncentrace prozánětlivého cytokinu TNFα po jednom měsíci léčby u nemocných léčených pomocí Traumacel Biodress. U ostatních dvou skupin pacientů koncentrace TNFα zůstala nezměněna. Signifikantní snížení TNFα znamená snížení zánětlivé odpovědi a může způsobit potlačení produkce některých MMP a s tím spojené rychlejší uzavření rány. Hodnoty MMP-2 a MMP-9 se při uvedených intervalech sledování pro všechny tři skupiny statisticky významně nelišily. U pacientů s aplikací Traumacel Biodress, u nichž byly odebírány vzorky v intervalu 14 dnů, došlo již po 14 dnech od zahájení terapie k signifikantnímu nárůstu TNFα a MMP-2 a k poklesu jejich koncentrace po 1 měsíci léčby. Zatímco pokles koncentrací MMP-9 byl pozorován až po 1,5 měsíci léčby, což dokazuje, že koncentrace MMP-9 není závislá na koncentraci TNFα'" uzavírá Mgr. Franková a dodává, že statistická nevýznamnost výsledků může být dána velmi malým počtem pacientů. Proto bude studie vzhledem k zajímavým výsledkům pokračovat na větším počtu pacientů a sledovaných markerů.

ton

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené