Vliv kultivačních médií na výsledky IVF
Tým Johna Dumoulina z porodnické kliniky nizozemské Universiteit Maastricht zařadil do studie 836 párů, které se měly v období od července 2010 do května 2012 podrobit in vitro fertilizaci (IVF) nebo intracytoplazmatické injekci spermie (ICSI) na jednom z šesti vybraných center asistované reprodukce včetně jejich poboček (celkem deset pracovišť) v Nizozemsku. Autoři studie pak páry náhodně rozdělili na dvě skupiny. Embrya párů z první skupiny kultivovali v médiu G5, embrya párů z druhé skupiny v kultivačním médiu HTF. Podíl narozených dětí (44,1 procenta pro G5 vs. 37,9 procenta pro HTF) se mezi oběma médii statisticky významně nelišil. Počet použitelných embryí na cyklus byl průkazně vyšší při použití kultivačního média G5 (2,8 vs. 2,3 embrya). Podíl implantovaných embryí po přenosu nekryokonzervovaných embryí byl rovněž vyšší u embryí kultivovaných v médiu G5 (20,2 vs. 15,3 procenta), stejně jako podíl klinicky diagnostikované gravidity (47,7 vs. 40,1 procenta). V rámci studie se narodilo 383 dětí a porodní hmotnost byla hodnocena u 380 dětí, z nichž 80 připadalo na dvojčata. Porodní hmotnost dětí narozených z embryí kultivovaných v médiu G5 byla v průměru o 158 gramů nižší. Po kultivaci embryí v médiu G5 bylo zaznamenáno více předčasných porodů (8,6 vs. 2,2 procenta). Rozdíl v porodní hmotnosti dětí po kultivaci embryí v různých médiích zůstával průkazně rozdílný i při zohlednění dvojčat, pohlaví novorozenců a předčasných porodů.
John Dumoulin upozorňuje, že druh kultivačních médií použitý pro kultivace embryí v asistované reprodukci má významný vliv nejen na samotnou kvalitu embryí, ale ovlivňuje rovněž tělesné parametry novorozenců.
„Lidská embrya kultivovaná v podmínkách in vitro jsou citlivá k podmínkám vnějšího prostředí a během několika málo dní kultivace před transferem jsou embrya programována vnějšími podmínkami tak, že je to patrné i o devět měsíců později,“ říká Dumoulin a poukazuje na hypotézu epidemiologa Davida Barkera známou jako Developmental Origins of Health and Disease (DOHaD), podle níž mohou mít vlivy z velmi raných stadií vývoje za následek zvýšenou náchylnost k nejrůznějším onemocněním v pozdějším životě. I malé rozdíly patrné v porodní hmotnosti mohou odrážet poruchy, které se manifestují až v pozdějším životě například sklonem ke kardiovaskulárním chorobám nebo metabolickým poruchám.
„Měli bychom být velmi opatrní a neměli bychom slepě zavádět nová kultivační média a změny laboratorních či klinických postupů bez toho, že bychom nejdříve pečlivě prověřili jejich efektivnost a bezpečnost,“ dodává John Dumoulin.
Autoři studie varují před zjednodušenou interpretací studie a před strohým konstatováním, že jedno z médií je lepší než druhé. Porodní hmotnost dětí párů se sníženou plodností bývá nižší i při početí bez využití asistované reprodukce. Pokud vezmeme tento fenomén v potaz, pak lze výsledky studie interpretovat i tak, že porodní hmotnost dětí narozených po transferu embryí kultivovaných v médiu G5 je normální a odpovídá porodní hmotnosti dětí narozených subfertilním párům. Děti narozené z embryí kultivovaných v médiu HTF mohou naopak mít porodní hmotnost příliš vysokou.
Kultivační média G5 a HTF představují jen úzký segment ze zhruba dvou desítek komerčně dodávaných médií pro kultivace v asistované reprodukci. V řadě případů výrobci neuvádějí jejich přesné složení. Komentáře ke studii Dumoulinova týmu, například editorial šéfredaktora Human Reproduction Hanse Everse, volají po tom, aby výrobci detailní složení kultivačních médií zveřejnili. Evers ve svém textu uvádí analogii s potravinářským průmyslem, kde „i pomazánka z buráků musí mít jasně uvedeno složení“.
K požadavku na zveřejnění složení kultivačních médií používaných v asistované reprodukci se přiklání i skupina expertů z European Society of Human Reproduction and Embryology pod vedením Arneho Sundeho z Norges teknisk-naturvitenskapelige universitet v norském Trondheimu, která v Human Reproduction publikovala review o kultivačních médiích používaných v asistované reprodukci. Autoři konstatují, že složení různých kultivačních médií se nezřídka velmi významně liší a jejich uživatelé je často neznají. Údaje o vlivu různých médií na výsledky asistované reprodukce bývají rozporuplné. Sunde a jeho spolupracovníci dodávají, že v současné době neexistuje jasná evropská regulace pro média určená ke kultivaci lidských embryí.
Zdroj: MT