Vláda odsouhlasila deset miliard do rekonstrukce fakultek
V příštích pěti letech má do rekonstrukce fakultních nemocnic jít přes deset miliard korun. Například ve FN Brno se chystá k výstavbě nové gynekologicko‑porodnické kliniky a k přesunu poloviny klinik z nevyhovujících prostor. FN Olomouc čeká rekonstrukce a dostavba hlavní budovy, ve FN Plzeň se bude investovat do pavilonu chirurgických oborů, Thomayerova nemocnice Praha má stavět centrální urgentní příjem.
„Jsem nesmírně rád, že máme od vlády zelenou pro tak podstatné investice. V mnoha případech se jedná o rozhodnutí, která doslova zabrání tomu, aby nám areály nemocnic začaly padat na hlavu. Jinde pomohou ke zkvalitnění péče i prostředí pro pacienty tak, aby specializovaná pracoviště nabízenými službami odpovídala 21. století,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň zveřejnilo informaci, že na rekonstrukci nemocnic bude požadovat zhruba sedm miliard korun ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že z daného materiálu neplyne žádný závazek poskytnout na příslušné projekty finance. „V materiálu je jednoznačně napsáno, že projekty budou realizovány v závislosti na možnostech státního rozpočtu. V překladu to tedy znamená, že si ministerstvo zdravotnictví musí hledat prostředky na tyto účely v rámci limitu výdajů schváleného pro jeho resort. Materiál v žádném případě nezavazuje ministra financí k uvolnění dodatečných prostředků,“ komentuje záměr ministerstva zdravotnictví Mgr. Adam Vojtěch, který se na ministerstvu financí věnuje oblasti zdravotnictví. Zároveň upozorňuje, že v posledních třech letech již mělo ministerstvo zdravotnictví v rozpočtu prostředky na investice, ovšem ty zdaleka nebylo schopno vyčerpat.
Schválené plány investic na léta 2016 až 2020 se týkají sedmi nemocnic, které poskytují významný podíl objemu zdravotní péče v daném segmentu. „Ministerstvo zdravotnictví v následujícím čtyřletém období vyhodnotilo jako nezbytnou realizaci několika strategických investic, a to v závislosti na finančních možnostech státního rozpočtu v jednotlivých letech, míře spoluúčasti vlastních zdrojů žadatele a stavu připravenosti akce. Celkový finanční objem navrhovaných strategických investic je ve výši 10,030 mld. Kč,“ uvádí tisková zpráva MZ.
Představitelé fakultních nemocnic upozorňují, že příjmy nemocnic vázané na úhradu poskytované zdravotní péče nedokáží zajistit prostou obnovu přístrojového vybavení a dostatečnou údržbu budov a ostatního nemovitého majetku nemocnic. Předsedkyně Asociace nemocnic ČR Ing. Jaroslava Kunová poukazuje na to, jak jsou přímo řízené organizace ve složitější situaci než například krajské nemocnice.
„V nemocnicích zřizovaných kraji, městy, církvemi hradí novou výstavbu i větší rekonstrukce zřizovatel. V případě nemocnic spadajících pod MZ je problém, protože ministerstvo nedisponuje takovými prostředky v rozpočtu, aby tyto větší investice zajistilo, může dát dotace pouze na některé menší stavby nebo přístroje. Proto je nutno finanční prostředky na obnovu nemocnic hradit ze státního rozpočtu. Tyto akce jsou většinou přímo vyjmenované položky v návrhu státního rozpočtu, takže je po zařazení do rozpočtu ministerstva financí schvaluje Parlament,“ odpovídá na dotaz MT někdejší ředitelka FN Plzeň.
„Musím dále připomenout, že ve výdajích zdravotních pojišťoven se v kalkulacích se zdroji na obnovu stavebních objektů nepočítalo a i nyní při zpracování nákladů v připravovaném systému DRG – nazvaném DRG restart – je tato otázka zatím nevyřešena. Pokud to nebude jasné předem, bude se otázka řešit, až budou spočítané skutečně náklady zdravotní péče a budou porovnány se zdroji. Pak bude nutno rozhodnout, zda se tyto finanční náklady pokryjí ze zdravotního pojištění,“ dodává Ing. Kunová.
Pro udržení klíčových kapacit volají představitelé fakultních nemocnic po plánu alokujícím v čase potřebné prostředky nejen pro stavební investice, ale také na obnovu přístrojového vybavení onkologických, traumatologických a kardiovaskulárních center, které bylo v minulosti pořízeno z prostředků EU. Upozorňují, že použité technologie (MR, CT, lineární urychlovač) mají životnost osm až deset let a pokud byly pořízeny v roce 2009, je třeba plánovat jejich obnovu již v dalším „evropském“ období, tj. do roku 2020. Přitom i zde se jedná o významné investice v řádech desítek až stovek milionů podle druhu zvažované technologie, např. cena lineárního urychlovače s příslušenstvím se může pohybovat mezi 100 až 150 miliony korun.
Lékaři: chceme peníze na platy, ne do betonu
Lékaři v diskusích na webu Medical Tribune upozorňují, že ministerstvo zdravotnictví by mělo řešit otázku investic do zdravotnictví s ohledem na další priority resortu. A jako hlavní prioritu vidí lékaři především nedostatečné ohodnocení práce zdravotníků.
Poukazují také na to, že oblast stavebnictví v sobě již tradičně skrývá korupční potenciál. Provázanost stavebních firem a státního sektoru ukázala například aféra Davida Ratha. Z nedávného průzkumu společnosti CEEC Research vyplývá, že pouze 58 procent velkých stavebních firem se při výběrových řízeních na veřejné zakázky nesetkalo se žádostí o úplatek.
Zdroj: Medical Tribune