Vláda chce navýšit platby za pojištěnce o 4,7 miliardy korun
Ministr financí Jan Fischer nejprve zkraje minulého týdne oznámil, že v návrhu státního rozpočtu počítá s navýšením financí do zdravotnictví pro příští rok o 3,7 miliardy korun. O den později však premiér upřesnil, že se pro zdravotnictví podařilo v rozpočtu najít ještě o miliardu více. Ani tato korekce však neodpovídá představám ministra zdravotnictví Martina Holcáta, který vládě navrhoval navýšení rozpočtu svého resortu ještě o 2,5 miliardy větší. Ministr Holcát usiluje o to, aby do resortu přišly dodatečné finance formou zvýšené platby za státní pojištěnce. Tuto platbu chce vláda zajistit formou zákonného opatření.
„Platba za státní pojištěnce se po dobu čtyř let neměnila, dnes odvody činí 723 korun. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zvýšení o 98 korun, což by do systému celkově přineslo zhruba 7,2 miliardy,“ uvedla pro Medical Tribune Dana Šalamounová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Další variantou, původně preferovanou ministrem Fischerem, bylo zvýšení o 50 Kč, což by celkově znamenalo přínos zhruba 3,7 miliardy. Uvažovalo se i o nárůstu platby za státní pojištěnce o 77 korun, což by činilo cca 5,7 miliardy. Vzhledem k politické situaci a nejistotě, že by nový parlament stihl odsouhlasit tyto změny ještě do konce roku, rozhodla se vláda zajistit navýšení plateb za státní pojištěnce formou zákonného opatření. To ještě musí schválit Senát.
Premiér také potvrdil, že se vláda bude zabývat i možnou krátkodobou výpomocí pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Podle informací ČTK se pojišťovna chystá požádat o půjčku 2,5 miliardy korun. Půjčka má zabránit zpožďování plateb zdravotnickým zařízením. „Tato částka má sloužit k posílení cash‑flow základního fondu zdravotní péče VZP,“ upřesnil mluvčí pojišťovny pro ČTK.
Snahu ministerstva zdravotnictví zvýšit platby státu o 98 Kč měsíčně podporovala také Česká lékařská komora. Podle ČLK tato varianta jako jediná přinese zdravotnictví více než pouhou kompenzaci nákladů spojených s růstem sazeb DPH. Česká lékařská komora zaslala premiérovi dopis, ve kterém mu vysvětluje, proč je nutné financování zdravotnictví navýšit. „Příspěvek státu za 60 % klientů zdravotních pojišťoven, kteří ne vlastní vinou čerpají ve finančním vyjádření cca 80 % zdravotní péče, tvoří pouhých 24 % příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotní pojištění, které z ekonomického hlediska leží převážně na bedrech zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, se kvůli tomu dostává do stále hlubších problémů,“ napsal premiérovi prezident ČLK Milan Kubek.
Nemocnice a další zdravotnická zařízení se mezitím potácejí ve finanční krizi. Asociace českých a moravských nemocnic uvedla, že třetině zdravotnických zařízení hrozí kolaps. Nemocnice jsou podle štábu v krizi bez rozdílu velikosti i zřizovatele. „Zatím se navenek výrazněji neprojevila, ale nemocnice zvyšují vnitřní dluh a mnohé jsou v platební neschopnosti,“ říká předseda asociace Eduard Sohlich.
Jednou z teoretických možností, jak změnit současnou krizovou situaci ve financování zdravotnictví, by byla také úprava úhradové vyhlášky. O této možnosti hovořil těsně před pádem vlády někdejší ministr Leoš Heger: „Primárně bychom cestou úpravy úhradové vyhlášky podpořili oblasti, které mají potenciál k dalšímu zefektivnění a zkvalitnění systému. Konkrétně bychom podpořili podfinancovanou následnou a také domácí péči, čímž by se snížil tlak na neefektivní obsazování akutních lůžek,“ uvedl exministr pro Medical Tribune v polovině června.
Současné ministerstvo zdravotnictví však tři měsíce před koncem roku už připravovat novou úhradovou vyhlášku nebude. Podle Martina Holcáta by legislativní proces trval dva až tři měsíce, takže pomoc by stejně přišla pozdě. Navíc podle něj ze zákona nelze v jednom roce vydat dvě vyhlášky. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) však slibuje, že pojišťovny zajistí zvýšené platby nemocnicím ještě letos. „Už nyní při vyúčtování loňského roku v odůvodněných případech navyšujeme nemocnicím paušál a rušíme regulační srážky,“ sdělil prezident SZP Jaromír Gajdáček s tím, že pojišťovny zvyšují zálohy všude tam, kde je v regionu výrazný nárůst pojištěnců nebo výrazně přibylo lékařských výkonů, které pojišťovna při vyúčtování uzná. „Za první pololetí tak stouply úhrady od pojišťoven sdružených v SZP téměř o devět procent,“ dodal J. Gajdáček.
„MZ v současné době připravuje úhradovou vyhlášku na rok 2014, která by měla být vůči nemocnicím méně restriktivní, měla by se zaměřit na sjednocování plateb mezi jednotlivými pojišťovnami a měla by více podpořit centrovou péči,“ odpovědělo tiskové oddělení MZ. Ministr také informoval, že se asi o měsíc posune schvalování zdravotně pojistných plánů pojišťoven na příští rok, aby se tak dělo v době, kdy budou jasné parametry nové úhradové vyhlášky a bude také definitivně potvrzeno, o kolik stoupne platba státu za děti, důchodce či nezaměstnané. Zástupci pojišťoven však v této souvislosti připomínají, že mohou do zdravotně pojistných plánů na příští rok zapracovat jen takovou výši příjmů, která bude věrohodně odpovídat úrovni plateb státu i nárůstu ostatních plateb pojistného.
Zdroj: Medical Tribune