Vitamin D optimalizuje imunitní odpověď
Kdo ví, co by si ke kurdějím a dalším obávaným „lahůdkám“ pořídili námořníci při sáhodlouhých plavbách přes oceány, kdyby nebyli v podstatě na rybí dietě a vystaveni slunci, tedy doslova v gejzíru vitaminu D. Poslední výzkumy totiž ukazují, že vitamin D byl dosud neprávem přehlíženou panenkou v koutě v oblasti poněkud nečekané – při zajištění imunity.
Bardem lidské imunity je dlouhodobě vitamin C. Současnost doceňuje i pracovité probiotické kultury. Dokonce natolik, že jogurty, kefíry a další zakysané mléčné výrobky už dnes hrdě stojí v jednom obranném šiku na téže poličce s ovocem a zeleninou. To vitamin D byl ve svých schopnostech přece jenom značně podceněn. Zdá se totiž, že oproti dosavadním představám toho dokáže ještě mnohem více.
V okamžiku, kdy se vitamin D hrne do souboje o posílení imunity, mívá po boku zdatného sekundanta – vitamin B6, jenž svým pozitivním vlivem na stavbu nukleových kyselin a bílkovin posiluje bariérovou funkci střeva. Přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., k tomu říká: „Kombinace vitaminů D a B6 a probiotických kultur v bioaktivních potravinách lze považovat za vhodný a výhodný způsob, jak pozitivně ovlivnit celkovou imunitní reaktivitu člověka.“ A připojuje níže uvedené závěry nedávných vědeckých studií, v jejichž světle bezděky napadá, zda zdravotním trablům slavné pohádkové princezny Zubejdy Solimánské, jejíž případ je již po generace notoricky znám, nešlo předejít, kdyby od dětství baštila jeden jogurt za druhým. Právě na Východě byl jogurt již před staletími uznávaným lidovým lékem na zažívání, avšak bohužel pouze jako lék býval také konzumován. A právě jako lék také v 16. století údajně pronikl do evropského jídelníčku. Mělo se tak stát díky trávicím patáliím francouzského krále Františka I. a vstřícnosti tureckého sultána Sulejmana I. Sultán tehdy poslal z Istanbulu do Francie nejen jogurt z ovčího mléka, ale i lékaře, který krále přesně dávkovaným podáváním bělavé pochoutky vyléčil.
Rok 2011 přinesl nový pohled na imunitu
Loňský rok, Nobelova cena za lékařství a lidská imunita, to vše má spojitost i s vitaminem D. Základ tvoří poznatek, že imunitní systém je neodmyslitelným článkem při regulaci homeostázy. Jakýkoli podnět, který ji naruší, tělo vnímá jako signál nebezpečí – a je mu přitom zcela lhostejné, zda se narušitelem stal patogenní mikroorganismus, či zda nebezpečí přišlo zevnitř – tedy jako signál endogenní. „Jeden i druhý druh signálů nebezpečí vede k rozvoji zánětu, který se tak stává naprosto fyziologickým procesem, jehož cílem je nebezpečí odstranit. A každý zánět v sobě nese pro člověka prvky ochranné i poškozující,“ připomíná prof. Krejsek. „Až když je z nějakého důvodu narušena homeostatická regulace, převáží poškozující složka zánětu a ten se stává imunopatologickým.“
Jak s tím vším souvisí vitamin D? „Buňky imunitního systému metabolizují provitamin D na jeho aktivní formu – kalcitriol. A ten zase na oplátku vypomůže imunitnímu systému. Především zesiluje obranu proti některým patogenům, ale působí i jako stimulant epitelových buněk střevní sliznice. Můžeme říci, že je jedním z působků zesilujících bariérovou funkci epitelu,“ odpovídá profesor Krejsek.
Vážnou hrozbou pro imunitu moderního člověka se tak podle závěrů současné koncepce stává sklon reagovat imunopatologicky. „Takto se dobíráme roztroušené sklerózy mozkomíšní, cukrovky I. typu, nespecifických střevních zánětů… U těchto nemocných se buď nevytvořily regulační prvky, které mají optimalizovat průběh zánětové reakce, nebo byly v průběhu života ztraceny,“ upozorňuje prof. Krejsek. A právě tady nastupuje úloha kalcitriolu, který se profiluje v podstatě jako účinný našeptávač a radil. Prof. Krejsek to říká odbornějšími slovy: „Kalcitriol je schopen ovlivnit některé klíčové buňky imunitní soustavy, především pak buňky dendritické, a to tak, aby jimi řízená reakce vedla ke snížení poškozujících složek zánětu. Působením kalcitriolu dendritické buňky omezují aktivitu těch z lymfocytů, které jsou zodpovědné za mimořádně nebezpečnou cytotoxickou reaktivitu. A ta, jak známo, může vést až k poškození vlastních struktur.“ Dendritické buňky zkrátka pod vlivem kalcitriolu stimulují aktivitu, která optimalizuje imunitní odpověď člověka. Tento nový důvod ke zvýšené konzumaci ryb, mléka a mléčných výrobků nakonec profesor Krejsek shrnuje ve stěžejní informaci: „Díky kalcitriolu se dendritické buňky stávají uzdou, která dokáže regulovat reakce imunitního systému.“
Zdroj: Medical Tribune