Větší komfort pro nemocné se srdečními arytmiemi
Nový kardiostimulátor má mnoho předností a disponuje novými funkcemi, které zvyšují komfort a bezpečnost pro pacienta a usnadňují jeho obsluhu pro ošetřující personál. Zvýšený komfort pro pacienta představují menší rozměry (53 x 44,5 x 6,5 mm), hmotnost pouhých 25 gramů a hlavně delší životnost, z čehož vyplývá mimo jiné snížené riziko vzniku infekcí při reimplantaci. Nový kardiostimulátor přispívá k tzv. fyziologické terapii, protože díky CLS (closed loop stimulation) systému umožňuje kontinuální přizpůsobování srdeční frekvence podle fyzické aktivity či psychického zatížení.
Výhodou je také využití modů, jež brání např. vzniku síňových tachykardií či zbytečné stimulaci pravé komory (funkce Vp suppression). Předností je také automatická analýza signálů a správné odpovědi na stimul pro síňový i komorový kanál a podle toho přizpůsobení výstupního napětí stimulačních pulsů. V důsledku takovéto úspory energie se zvýší životnost stimulátoru až na 13 let při AV stimulační amplitudě 1,5 V. "V průměru se však snažíme dosahovat u našich pacientů hodnoty AV stimulační amplitudy kolem 0,7 až 0,4 V, a proto předpokládáme, že životnost kardiostimulátorů u našich pacientů bude ještě vyšší," upozorňuje MUDr. Libor Kameník, vedoucí kardiostimulačního centra Interní kliniky ÚVN Praha.
V neposlední řadě se k přednostem nového přístroje dá počítat i velká přehlednost jednotlivých funkcí a snadnost jeho obsluhy, včetně možnosti výběru přednastavené programace (ProgramConsult) podle vlastní indikace k implantaci u toho kterého pacienta. Byť by se mohlo zdát, že tato funkce v rukou odborníků není ani potřebná, opak je pravdou. "V praxi se ukazuje, že ne všichni nemocní mají kardiostimulátor programován optimálně. Potvrzují to také data Evropské kardiologické společnosti. U některých nových přístrojů je navíc programace natolik obtížná, že vyžaduje důkladné zaškolení, velmi podrobnou přípravu za strany lékaře, přičemž situaci ještě komplikuje přítomnost několika dodavatelů pacemakerů, jejichž systémy jsou odlišné," vysvětluje MUDr. Kameník a dodává, že uživatelsky přívětivé je u nového pacemakeru také rozhraní FastFollowUp, které umožní lékaři na jedné obrazovce zobrazit všechny informace podstatné pro kontrolu stimulátoru.
Pro koho je nový stimulátor určen?
Jsou to všichni nemocní obecně indikovaní k implantaci kardiostimulátoru podle doporučení České kardiologické společnosti a navíc mají síňové tachyarytmie nebo trvalou přítomnost bradyarytmie či intermitentní atrioventrikulární blokádu III. stupně. Předpokladem je také velmi dobrý biologický stav, díky němuž se vzhledem k prodloužení životnosti baterie kardiostimulátoru předpokládá jejich dlouhé dožití. "Obecně se dá říci, že by to mohlo být 20 až 30 % nemocných indikovaných k implantaci kardiostimulátoru," odhaduje MUDr. Kameník.
Využití certifikovaného home monitoringu
Další výhodou pacemakeru EVIA je, že využívá bezdrátovou technologii dálkového monitorování stavu pacientova srdce i vlastního přístroje (systém Home Monitoring), která je jako jediná z pacientských monitorovacích systémů certifikovaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léků (FDA) a má oprávnění používat označení CE. Oprávněné autority tak svou certifikací potvrdily efektivitu a bezpečnost dálkového monitorování pacientů s implantovanými kardiologickými přístroji coby náhradu jejich fyzické kontroly u lékaře. "Dá se říci, že stimulátor EVIA disponuje jako první kardiostimulátor v ČR možností nejen home monitoringu, ale i skutečného dálkového managementu přístroje, resp. pacienta. Praktické zkušenosti s ním jsou však zatím velmi limitované, a tak si na detailnější objektivní hodnocení budeme muset počkat nejméně pět let," komentuje uvedení nového kardiostimulátoru doc. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., přednosta I. interní kliniky FN Olomouc, na jehož pracovišti jako první v ČR vzniklo telemedicínské centrum, které se systematicky zabývá nejen home monitoringem, ale především komplexním spektrem domácí monitorace pacientů.
V České republice je v současné době pomocí systému Home Monitoring sledováno cca 1000 pacientů na 20 kardiologických pracovištích. "Dosavadní zkušenosti z kardiologických klinik v ČR podporují závěry velkých klinických studií. Zásadním přínosem systému může i v našich podmínkách být zkvalitnění péče o pacienty se srdečním selháním a závažnými srdečními arytmiemi a snížení zatížení speciálních kardiologických ambulancí rutinními technickými kontrolami přístrojů bez nutnosti změny léčby. Doposud není monitorování kardiologických přístrojů na dálku hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Cenu monitorovací jednotky a její pronájem hradí v České republice zatím výrobce systému," upřesňuje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, přednosta Kliniky kardiologie IKEM.
Dlužno dodat, že z pohledu lékařů je do budoucna také důležité prosazení nového kódu výkonu zdravotních pojišťoven - dálková monitorace - který nahradí fyzickou kontrolu pacienta v ambulanci, protože náklady spojené s vyhodnocováním údajů z pravidelného monitoringu lékařům zatím nikdo neproplácí.
Zdroj: Medical Tribune