Přeskočit na obsah

Veškeré hrozby vnímejme jako příležitosti

* Stárnutí populace, chronické nemoci a s tím spojený problém udržitelnosti financování zdravotní péče, to byla hlavní témata pražského summitu. Jak je vnímáte z pohledu zástupce zdravotnického průmyslu?

Stárnutí populace je obecně vnímáno jako problém, vyjádřený nárůstem počtu seniorů ve společnosti, se všemi z toho vyplývajícími nároky na poskytování zdravotní péče. Veškeré hrozby můžeme v nějakém kontextu vnímat jako příležitosti. Podívejme se na aktivitu, vzdělanost a celkový potenciál seniorů jinak než matematickým vyjádřením jejich věku.

Pravděpodobně budou budoucí senioři méně závislí na pomoci okolí, budou žít kvalitnější život do vyššího věku a snad najdeme možnosti, jak budou moci vracet společnosti stále více ze svých životních zkušeností. Na konferenci zazněl dokonce názor, že využití tohoto potenciálu, nejlépe na úrovni domácnosti - rodiny, bude umět snížit celkové náklady systému.

* Představitele průmyslu by mohl leckdo podezírat z toho, že budou mít větší zájem na růstu spotřeby, nikoli na úsporách a racionálním využívání omezených zdrojů. Partnerství společnosti Johnson & Johnson s organizátory IHS však svědčí o opaku. Jak to tedy ve skutečnosti je s výrobci zdravotnických prostředků a eskalací nákladů na zdravotní péči?

Vnímáme zdravotnictví jako složitý celek, kde nemůže jedna část dlouhodobě profitovat na úkor ostatních.
Důležitá je vyváženost tohoto systému. A také to, aby poskytovaná řešení vedla efektivně k očekávaným léčebným výsledkům, uzdravení či alespoň kompenzaci zdravotních problémů nemocného.

Zároveň aby to byla cesta nákladově co nejefektivnější pro celý zdravotní systém včetně pacienta. To neznamená nejlevnější na jedné předepsané dávce léčiva či za chirurgický výkon v jedné nemocnici, ale z pohledu zdravotní pojišťovny na celý léčebný proces jednoho konkrétního pacienta.

* Nejčastěji skloňovaným tématem pražského summitu byl "disease management", tedy management chronických onemocnění. Jakou roli v něm mohou hrát právě inovativní zdravotnické prostředky?

Řekl bych, že již mnoho let posouvají možnosti léčby chronických onemocnění na novou úroveň. Ať jde o moderní glukometry a kontinuální dávkování inzulinu při kompenzaci diabetu nebo o vývoj nových generací koronárních stentů, tzv. potahovaných stentů, uvolňujících účinnou léčebnou látku.

Mohli bychom si vyjmenovat mnoho dalších příkladů. Tyto zdravotnické prostředky představují v průměru jen sedm procent celkových nákladů zdravotnických zařízení a přitom významným způsobem mění prognózu pacientů a zvyšují kvalitu jejich života.

* A jak mohou pomoci seniorům, jichž v populaci bude neustále přibývat, pro zvýšení jejich soběstačnosti a kvality života? Popřípadě jak mohou sloužit zdravotnickým profesionálům v péči o stárnoucí pacienty?

Podstatné je zachovat dostupnost a rovný přístup ke kvalitní a efektivní zdravotní péči. Zní to jednoduše a možná trochu jako fráze. Ale tou jednoduchou větou jsem nastínil tři parametry kvality zdravotní péče z definice Světové zdravotnické organizace, které lze velmi jednoduše přeložit: Věk není parametr, jenž by mohl kohokoli diskriminovat v přístupu k nejkvalitnější a efektivnější léčbě. Přicházející generace seniorů bude navíc mnohem vzdělanější v oblastech týkajících se jejich zdravotního stavu, budou si vyhledávat více informací například na internetu a budou náročnější ve svých očekáváních.

O to efektivnější budou muset být plátci v řízení celkových nákladů terapie - minimalizace nákladů na část léčby neznamená minimalizaci celkových nákladů. Asociace výrobců a distributorů zdravotnických prostředků CzechMed nabízí v této oblasti pomoc a platformu k diskusi.

* Jako nadnárodní společnost máte zkušenosti s fungováním zdravotních systémů v mnoha zemích světa. Setkali jste se s nějakými poznatky či řešeními přenositelnými v rámci reforem i do ČR?

Samozřejmě ano. Stárnutí populace je fenoménem, který se vyskytuje v mnoha rozvinutých zemích. Proto se také společnost Johnson & Johnson zaměřuje v řadě výzkumných aktivit na chronická onemocnění. Jako příklad mohu uvést chirurgické řešení obezity - ve zdravotních systémech různých zemí již bylo ověřeno, jak efektivní je chirurgické řešení obezity u těžce obézních pacientů, u nichž ostatní možnosti redukce hmotnosti již selhaly. Výsledky se dostavují nejen v samotném snížení hmotnosti, ale také v kompenzaci souvisejících onemocnění, zejména hypertenze a diabetu, což je ještě podstatnější.

Při hodnocení ekonomické stránky je však třeba většinou sestavit vlastní národní metodiku, která respektuje nejen kulturní, ale zejména terapeutické zvyklosti jednotlivých zemí. S tím souvisí také nepřevoditelnost metodiky HTA, tedy health technology assessment, a jejích výsledků z prostředí jednoho státu do druhého.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené