Velký třesk u přímo řízených nemocnic
Ministerstvo zdravotnictví se vzdává role centrálního manažera velkých nemocnic. U fakultních nemocnic je již v pokročilé fázi přípravy jejich přechod na nemocnice univerzitní – ty by napříště měly být právnickými osobami svého druhu (sui generis) a jejich hlavním řídícím orgánem by byla správní rada. Mění se i osud ostatních přímo řízených organizací.
Nejvíce pozornosti je tentokrát zaměřeno na Prahu. Ta dosud měla oproti jiným krajům zvláštní postavení – vlastní nemocnice v podstatě nespravovala. To by se mělo radikálně změnit. Napříště by pod magistrát měly patřit nejen Nemocnice Na Bulovce (o které se v této souvislosti hovořilo již dlouho) a Thomayerova nemocnice, ale také Ústav pro péči o matku a dítě a Nemocnice Na Homolce. Ministr zdravotnictví Leoš Heger se na tom shodl s pražským primátorem Bohuslavem Svobodou a s tímto plánem veřejně vystoupili minulé úterý. „Zažíváme historickou chvíli. Jde o zcela nový pohled, Praha se hlásí k tomu, že je zároveň kraj, který má i nadkrajské působení,“ řekl primátor.
Primátor připomněl, že Praha dosud nemohla zajišťovat zdravotní péči o své obyvatele, protože nemá ve správě žádnou nemocniční síť. „Soustředěním péče pod jednu hlavičku můžeme dosáhnout toho, že péče bude efektivní, ekonomicky výhodná a prospěšná pro občany hlavního města,“ shrnul primátor s tím, že holding může třeba výhodněji nakupovat léky či zdravotnický materiál.
Takové řešení bylo překvapením téměř pro všechny, včetně managementů dotčených zařízení. „Víme zatím jen to, co se objevilo v médiích. Nemocnice Na Homolce nemá v této záležitosti k dispozici žádné informace ani od ministerstva zdravotnictví, ani od Magistrátu hl. m. Prahy,“ říká tisková mluvčí Nemocnice Na Homolce Jitka Kalousková. „O takovém plánu jsme vůbec nevěděli. Na vysvětlení výhodnosti změny zřizovatele bohužel zatím čekáme,“ podobně reaguje Jaroslav Feyreisel, ředitel Ústavu po péči o matku a dítě. Ten dodává, že jeho instituce má zřetelně nadregionální charakter – zdaleka neslouží jen pražské populaci. „V počtu odvedených porodů – v roce 2011 jich bylo 5 100 – jsme jednoznačně největší česká porodnice, naše pracoviště koncentruje péči o komplikované gravidity a riziková těhotenství, je rovněž velkým gynekologickým pracovištěm s rozsáhlým onkologickým programem, centrem urogynekologickým a centrem asistované reprodukce. Zodpovídáme za objem a kvalitu poskytované péče v několika velmi důležitých zdravotnických programech s celostátní působností a také za výuku studentů lékařství pro 3. LF UK v gynekologii a porodnictví, v neonatologii a za doškolování lékařů v gynekologii a porodnictví a ve čtyřech subspecializačních oborech nástavbového charakteru. Tomu odpovídá i objem vědecké a publikační práce ve jmenovaných oborech,“ vypočítává Feyreisel.
Záměr kritizoval středočeský hejtman David Rath i šéf sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS), který chce o plánu jednat s premiérem a také kvůli němu svolat mimořádné jednání svého výboru. Šťastný hovoří také o riziku privatizace především v souvislosti s Nemocnicí Na Homolce. „Mám podezření, že jde o podivný promyšlený plán, jak vyvést lukrativní zařízení přes hlavní město z majetku státu,“ uvedl s tím, že lepší by bylo převést Nemocnici Na Homolce pod sousední FN Motol, a toto řešení také hodlá navrhnout.
Primátor i ministr potvrdili, že záměr na převod čtyř nemocnic do majetku a správy Prahy a vznik metropolitní sítě má podporu premiéra i ministra financí. Svoboda si myslí, že když se podaří vyvážit poměr akutní a následné péče, z nichž první ve městě přebývá a druhá chybí, využije město nynější síť „v plném rozsahu“.
Ministr doplnil, že pro pacienty, kteří jezdí do specializovaných pražských pracovišť a do center z celé republiky, nebude převod na Prahu znamenat žádný problém. Například ve Fakultní nemocnici Motol je kardiocentrum pro děti z celé republiky, zůstane jim dostupné i jako součást univerzitní nemocnice, ve kterou se Motol změní. Podobně infekční klinika na Bulovce bude sloužit celé republice a vyučovat se na ní budou medici ze všech tří pražských lékařských fakult. Podle ministra má Praha největší náklady na zdravotní péči, získané rezervy lze využít pro zlepšení péče i rozšíření následné péče.
Převod nemocnic je součástí nového generelu pražského zdravotnictví. Předcházet mu má půlroční studie proveditelnosti a zřejmě i změny zákonů. Předání všech nemocnic se má uskutečnit naráz. Přípravy nové koncepce začaly debatami o přeměně Bulovky na metropolitní nemocnici. Převod jediného zařízení by ale prý byl spojen s velkými náklady a město se nemohlo dohodnout s ministrem, kdo je ponese. Debata vyústila v to, že Praha dostane čtyři nemocnice, finanční přínosy a ztráty se tím vyrovnají.
Zásadní změny ale očekávají i jiná zdravotnická zařízení, která dosud přímo řídilo ministerstvo. Například Endokrinologický ústav, který sídlí v pronajatých prostorách v centru Prahy, by se měl připojit k IKEM a brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) se má sloučit s Fakultní nemocnicí u svaté Anny. Ředitel CKTCH Petr Němec se k chystané změně zatím nechce vyjadřovat s tím, že nejdříve by rád vše projednal na ministerstvu.
Zdroj: Medical Tribune