Vědecký podvod o červeném vínu
Univerzita v Connecticutu obvinila v těchto dnech jednoho ze svých pedagogů, profesora indického původu Dipaka K. Dase, z opakovaných vědeckých podvodů. Měl se jich dopustit publikováním nejméně 26 článků v 11 vědeckých časopisech – všechny se snažily prokazovat prospěšnost červeného vína, respektive v něm obsaženého resveratrolu. Jeho pozitivní účinky potvrzoval prof. Das na laboratorních zvířatech, jimž měl resveratrol prodlužovat život, mnohé z publikovaných výsledků však byly prefabrikovány nebo falšovány.
Šetření dr. Dase, jenž byl přednostou Kardiovaskulárního výzkumného centra univerzity, bylo zahájeno již v roce 2009, a nyní byly zveřejněny jeho závěry – podle nich bylo v publikovaných pracích prof. Dase nalezeno 145 případů prefabrikace a falzifikace dat, včetně snímků Western blotů. Univerzita okamžitě rozeslala kopii závěrečné zprávy všem jedenácti časopisům, v nichž Dasovy články vyšly, aby mohly být označeny jako podvodné a staženy z databází. Bezprostředně poté byl prof. Dipak K. Das mj. okamžitě zbaven místa jednoho z vedoucích redaktorů časopisu Antioxidants & Redox Signaling, který vychází již šestnáct let a má impaktový faktor 8,209. V prohlášení druhého z vedoucích redaktorů, dr. Chandana K. Sena, se uvádí, že prioritou časopisu je jeho integrita, a proto nepřichází v úvahu, aby v jeho čele stál nadále člověk, jenž falšoval vědecká data. Kromě toho bylo oznámeno i stažení článků, které prof. Das v tomto časopisu publikoval.
Je ovšem třeba dodat, že vlastní výzkum účinků resveratrolu by Dasovým podvodem neměl být příliš dotčen, neboť podle odborníků byly jeho práce ve vztahu k základním principům tohoto výzkumu jen okrajové a vycházely prakticky jen ve vysoce specializovaných časopisech (American Journal of Physiology – Heart & Circulatory; Antioxidants & Redox Signaling; Cellular Physiology & Biochemistry; Free Radical Biology; Free Radical Research; Journal of Agriculture and Food Chemistry; Journal of Cellular & Molecular Medicine; Journal of Nutritional Biochemistry; Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics; Molecular & Cellular Cardiology; Molecular & Cellular Chemistry). Na druhé straně však šlo o články poměrně často citované; práce z časopisu Toxicology např. 349krát, práce z Free Radical Biology 230krát.
Mnohem důležitějším aspektem celé aféry je ovšem poznání značných mezer ve financování vědy – zatímco většina vědců si dnes stěžuje na to, jak stále obtížnější je získat grant i na jednoznačně kvalitní výzkum, zde po řadu let plynuly peníze do práce málo viditelné a ještě méně kvalitní; univerzita v Connecticutu nyní např. oznámila, že bude federální vládě vracet dva granty ve výši 890 000 USD, jež právě nedávno přišly na konto dr. Dase.
Během vyšetřování bylo mj. vysloveno také podezření na vztahy dr. Dase s firmou Resveratrol Partners, která vyrábí a prodává resveratrol pod firemním názvem Longevinex – tyto pilulky se totiž v Dasově laboratoři rovněž testovaly. Podezření se prokázat nepodařilo, šéf této společnosti Bill Sardi se nicméně ve svém prohlášení Dase zastává jako průkopníka v oblasti výzkumu pozitivních účinků resveratrolu a snaží se vzbudit dojem, že za celou aférou mohou být zájmy firem vyrábějících jiné léky, které by mohl resveratrol vytlačit z trhu.
Sám dr. Das odmítá komunikovat s novináři a v prohlášení na svou obhajobu uvádí mj., že celá aféra je důsledkem předsudků proti vědcům indického původu; že nebyl jediný, kdo měl přístup k příslušnému počítači; že nebyl včas informován o podezření a probíhajícím šetření, aby v něm mohl být nápomocný v odhalení skutečného viníka; že testy prováděli většinou studenti či doktorandi atd. Stručně řečeno, tvrzení značně podivná až směšná, připomínající výroky jistého českého politika pod vlivem těžkého červeného vína.
Zdroj: Medical Tribune