Vědci pro zdraví populace aneb první rok národních výzkumných institutů EXCELES
Na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví bylo v červnu, respektive v červenci loňského roku zahájeno pět velkých projektů v rámci programu EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), které jsou po dobu cca 3,5 roku financovány cestou Národního plánu obnovy (NPO) z prostředků Next Generation EU. Vzniklo tak pět národních ústavů či institutů zaměřených na výzkum v oblasti infekčních chorob a virologie, onkologie, neurověd a neurodegenerativních onemocnění, metabolických onemocnění a kardiovaskulární chorob nebo sociálních a ekonomických dopadů systémových zdravotních rizik, které v daných oborech propojují špičkové týmy z celé republiky. Na to, jaký byl první rok projektového období, co se již podařilo nebo jaké jsou plány pro nejbližší i vzdálenější období, jsme se zeptali hlavních řešitelů projektů.
Všem řešitelům jsme položili následující otázky:
- Jak byste zhodnotili první rok činnosti vašeho národního ústavu/institutu?
- Můžete uvést konkrétní úspěchy, výstupy či spolupráci, které považujete za nejdůležitější?
- Na čem v současnosti pracujete, jaké jsou vaše nejbližší cíle?
- Snažíte se o spolupráci s ostatními národními ústavy/instituty, ať už na úrovni odborné, nebo např. z hlediska sdílení zkušeností s řízením projektu?
- Zamýšlíte se nad otázkou udržitelnosti konceptu národních ústavů/institutů?
- Prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.,
ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR)
1. Nejprve bych krátce připomněl, že hlavním příjemcem a koordinátorem projektuje je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, těsně spolupracující s Lékařskou fakultou MU. Vedle brněnské platformy jsou hlavními institucemi 1. a 2. lékařská fakulta UK, zapojena jsou i další pracoviště včetně AV ČR, ČVUT v Praze a VUT v Brně.
První rok činnosti NINR hodnotíme jednoznačně jako úspěšný. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a téměř padesáti výzkumných týmů z celé republiky funguje na výbornou. Zároveň se potvrdilo, že hlavní téma, na které se naše konsorcium v této fázi svého fungování zaměřuje, tj. neurodegenerativní onemocnění, bylo zvoleno velmi dobře. A to jak z důvodu jeho celospolečenské významnosti v době dramatického stárnutí naší populace, tak i z pohledu identifikace synergií mezi zapojenými výzkumnými skupinami. Podařilo se nám realizovat mnoho zajímavých výzkumných projektů, zahájit provoz sdílené mozkové banky (Brain Bank) ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze a v polovině června 2023 uspořádat v Brně první výroční konferenci NINR na téma „Neurodegenerativní onemocnění – z laboratoře do klinické praxe“, která se stala nejen důležitou interdisciplinární platformou pro osobní setkání zapojených výzkumníků, ale i pomyslným mostem mezi klinickou a experimentální neurologií. Za velmi významný úspěch považuji i to, že se nám s podporou NPO již podařilo do ČR přivést první nadějné zahraniční doktorandy a postdoky, kteří se ihned zapojili do našich probíhajících výzkumných aktivit. Společně se zahraničními stážemi našich doktorandů jde o významný krok k dalšímu posílení internacionalizace českého neurologického výzkumu.
2. Například zřízení již zmíněné mozkové banky, úspěchy týmů doktorky Dáši Bohačiakové a docentky Markéty Bébarové z brněnské lékařské fakulty při přípravě mozkových organoidů coby in vitro modelů Alzheimerovy nemoci a studium jejich elektrofyziologických vlastností s využitím metody mikroelektrodových polí (MEA). Pokud jde o nová partnerství, mezi jinými byla právě na poli analýz MEA zahájena důležitá spolupráce s profesorem Gavinem Woodhallem z Aston University ve Velké Británii. S touto univerzitou současně probíhají jednání o zahájení sdíleného meziuniverzitního neurovědního doktorského programu s Lékařskou fakultou MU.
Velmi slibná se ukazuje být úzká vědecká spolupráce pražského a brněnského týmu, zaměřených na léčbu Parkinsonovy nemoci tzv. adaptivní hlubokou mozkovou stimulací a personalizované programování stimulátoru na základě pokročilého zpracování multimodalitních dat. Osobně pak za jeden z nejdůležitějších úspěchů považuji náš pokrok s využíváním strojového učení, či obecněji umělé inteligence, při analýze paraklinických dat, na což se zaměřují především kolegové z týmu doktora Petra Klimeše z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
3. V tomto okamžiku je výzkum v našem konsorciu realizován v rámci tří hlavních výzkumných pilířů, přičemž v každém z nich je řešeno cca šest velkých pracovních balíčků, ty se dále člení do několika konkrétních projektů. Tematicky je tedy NINR rozkročen velmi zeširoka – od výzkumu neurodegenerativních demencí, včetně jejich časné diagnostiky a prevence či role mikrobiomu při jejich rozvoji, přes výzkum neurodegenerativních poruch pohybu, včetně Parkinsonovy nemoci, až po objasnění role neurodegenerace v patogenezi roztroušené sklerózy, epilepsie nebo neurovývojových onemocnění.
Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a AV ČR. Chceme maximálně zužitkovat jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech současně. To vyžadovalo zřízení nové národní autority, tedy NINR, jehož hlavním posláním má být systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a zlepšení kvality života postižené populace. Důležité je poznamenat, že v tomto okamžiku máme úspěšně za sebou iniciační fázi našeho projektu, která byla po stránce managementu charakterizována ustanovením řídících a expertních orgánů vnitřní řídící struktury NINR a dále zahájením komunikace s orgány státní správy včetně ministerstva zdravotnictví.
4. V rámci vedení projektů programu EXCELES samozřejmě navzájem komunikujeme a pravidelné sdílení našich zkušeností s řízením projektů či konkrétních postupů ve vztahu k MŠMT všichni považujeme za přínosné. V současnosti se však snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Pro nás jako odborníky z oblasti medicíny se zdá být velikou výzvou například spolupráce se sociálními vědci z projektu SYRI. S Národním ústavem pro výzkum rakoviny zase jako neurovědci sdílíme enormní zájem o molekulární medicínu.
5. Samozřejmě ano, a upřímně řečeno, toto důležité téma diskutujeme od samého počátku projektu nejen uvnitř NINR, ale i v rámci zmíněné spolupráce s ostatními národními ústavy. Celková délka financování všech pěti projektů je pouhých 3,5 roku, což nakonec není na projekty této velikosti až tak dlouhá doba. A současně bychom všichni rádi co nejvíce zužitkovali vložené nemalé finanční prostředky a spoustu drahého času i energie velkého množství zapojených excelentních vědců a kliniků, neboť jsme shodně všichni hluboce přesvědčeni o smysluplnosti našeho národního ústavu a potenciálu jeho přínosu pro české zdravotnictví. Nechat tyto ústavy „vyhnít“ by byla veliká ztráta pro všechny.
- RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc.,
vědecký koordinátor Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB)
1. V prvních měsících bylo nutné se zaměřit především na rychlé a správné nastavení chodu a koordinace celého projektu. Mnoho pravidel fungování těchto projektů bohužel nebylo jasně definováno v zadávací dokumentaci, proto byl celý rozjezd poznamenám zmatky a nejistotou, zda procesy nastavujeme správně. Souběh nejasně definovaných podmínek a začátku řešení projektu v červnu ohrozil především čerpání finančních prostředků, které byly na projekty na daný rok alokovány. Tím, že nebylo zřejmé, co a jak je možné kupovat, se komplikovalo plnění plánovaných cílů a aktivit projektu. Na druhé straně jsme byli ze strany poskytovatele tlačeni k vyčerpání částky alokované na první rok řešení. Pokud vezmeme v úvahu celý proces nákupu materiálu pro vědeckou práci, výběrová řízení na nákup investičních zařízení apod. a k tomu povinnost utratit do konce roku poměrně objemné finanční prostředky, dostáváme se do celkem složité situace, kdy prostě musíme peníze vyčerpat i za cenu toho, že některé náklady pak možná nebudou uznány jako způsobilé, protože pravidla jsou stále nejasná a stále nevíme, zda čerpáme správně.
Samostatnou kapitolou pak byla zpráva o průběhu řešení projektu za daný rok, tzv. PZP. Ačkoliv bylo naší povinností odevzdat ji do konce ledna 2023, dnes máme červenec (pozn. red.: doba konání rozhovoru) a zatím nemáme její oficiální schválení. Což opět souvisí s nejasnými pravidly celého programu EXCELES. Požadavky na vykazované aktivity projektu, které jsme museli za prvních sedm měsíců do PZP vykázat, nezohledňovaly skutečnost, že projekt běží teprve sedm měsíců, kdy se toho ve světle problematického nastavení programu nedalo mnoho stihnout. Na schválení PZP je navázáno vyplacení druhé poloviny finančních prostředků alokovaných na následující kalendářní rok (první polovina je vyplácena do 60 kalendářních dnů po odevzdání PZP). Momentálně se tedy nacházíme v situaci, kdy je konec července 2023, nemáme schválenou zprávu za rok 2022, od poskytovatele jsme zatím obdrželi pouze 50 procent dotace na letošek a nevíme, kdy nám bude zaslán zbytek. Náklady projektu tak musíme předfinancovat z vlastních zdrojů.
Je evidentní, že administrativní podpora ze strany poskytovatele je poddimenzovaná a veškeré lhůty, které má na vyřízení našich dotazů a požadavků, se prodlužují. Zaráží nás, že náš stát, který je odpovědný za čerpání prostředků z NPO, nebyl schopen tuto administrativní podporu na jednotlivých resortech zajistit. Čerpání těchto dotačních titulů je tak v permanentním ohrožení.
2. Vznik NIVB jako platformy, která sdružuje špičková vědecká pracoviště z celé ČR působící v oblastech interakcí patogen–hostitel, imunity proti virům a bakteriím nebo léčby virových a bakteriálních onemocnění, vnímáme jako zásadní milník výzkumu daných témat na národní úrovni. První rok řešení projektu ukázal, že propojení těchto oborů, které byly doposud vnímány spíš odděleně, je nezbytné pro další rozvoj základního a aplikovaného výzkumu patogenů s výrazným socioekonomickým dopadem pro naši společnost. Nejvýznamnější networkingovou aktivitou projektu NIVB bylo bezesporu setkání všech vedoucích řešitelských týmů a dalších výzkumných pracovníků, jež proběhlo v rámci „NIVB Meeting 2022“ v Kutné Hoře. Tato konference vůbec poprvé v ČR propojila virologickou a bakteriologickou komunitu a byla příležitostí pro setkání zúčastněných týmů, diskusi o excelentní vědě, navázání spolupráce a představení projektu členům nově ustavené Mezinárodní vědecké rady. Přestože jsou výzkumné zájmy všech zúčastněných skupin zaměřeny na virologii a bakteriologii, přispívající laboratoře se velmi liší ve výzkumných metodikách, které používají. Setkání má proto potenciál umožnit navázání nové vědecké spolupráce mezi jednotlivými týmy, což je hlavním cílem NIVB.
3. Prioritou je samozřejmě základní výzkum, který se může díky projektové podpoře úspěšně rozvíjet, důkazem toho je velké množství vědeckých článků, které naši vědci od začátku projektu publikovali. V rámci rozvíjejících se projektových spoluprací budou koncem léta probíhat tzv. networkingové workshopy určené primárně našim magisterským a postgraduálním studentům. Orientovány budou především metodologicky, studenti se seznámí s metodami (jejich principy a praktickým využitím), které se používají v laboratořích napříč konsorciem. Sdílení metodologického know‑how a povědomí o tom, co a především jak se na tom kterém pracovišti dělá, tvoří pevný základ pro navazování konsorciálních spoluprací, což je jeden z cílů našeho projektu. Zmíněné workshopy budou kromě našich studentů otevřeny i externím zájemcům, což opět může přinést nové spolupráce a zviditelnění našich aktivit. Ceníme si každého zájemce o naši práci, který nás osloví. Samozřejmě se těšíme i na další ročník naší konference, která se bude konat v říjnu opět v Kutné Hoře a kde všichni zhodnotíme další rok projektu.
4. Jedním z cílů spolupráce mezi vědci z projektů programu EXCELES je nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenčních strategií, zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. Spolupráce mezi projekty by měla propojovat výzkumná témata společnými aktivitami včetně sdílení vědeckých výsledků, výzkumných dat, technologií a vědeckých kapacit. Řešitelé by měli vydávat společná veřejná prohlášení a doporučení v oblastech výzkumného zájmu. Z pohledu NIVB je pak určitě zajímavým tématem například neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění.
Řešitelé projektů zároveň mají pravidelná online setkání, kde je kromě výše uvedeného tématem právě také problematické nastavení programu EXCELES. Koordinátoři pak ve spolupráci navrhují změny a možná řešení průběžně vznikajících problémů.
5. Udržitelnost a financování tak velkého projektu, jakým je (nejen) NIVB, po roce 2025 budou ovlivněny hned několika faktory. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky NPO pocházejí z EU a mají sloužit především jako jednorázová pomoc na obnovu Evropy po pandemii covidu‑19, nelze očekávat, že EU bude tyto národní instituty dále financovat. Možností, jak udržet takový ústav, i když virtuální, v chodu, je tedy několik. Pevně věříme, že naši vědci budou v následujících dvou letech úspěšní v získávání grantů, jejichž výzkumná témata budou navazovat nebo budou komplementární k výzkumu, který nyní probíhá v NIVB. Ostatně spolupráce, které v rámci konsorcia vznikají, mají potenciál toho dosáhnout. Jak se k financování v době udržitelnosti postaví náš stát, zatím není jasné. Doufáme, že naše projektové aktivity a výstupy budou natolik přesvědčivé, že vedení naší země bude podporu národních institutů či ústavů vnímat jako důležitou, aby byly tyto unikátní výzkumné platformy zachovány. Určitě by byla škoda, kdyby tomu tak nebylo.
- Prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.,
vědecká ředitelka Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI)
1. Ve světě vědy se pohybuji už dlouhou dobu. Dosud se mi ale nestalo, že by se vědecký projekt podařilo takto efektivně nastartovat a že bychom rok od začátku financování měli v rukou konkrétní výsledky. Rozběhli jsme několik velkých sběrů dat, která již zpracováváme, a to tak rychle, že máme nejen první publikace, ale i první prakticky orientované studie s doporučeními pro decizní sféru.
Náš projekt je mezi ostatními projekty programu EXCELES jediný, který není medicínský. Spojujeme do jednoho celku vědce z oblasti společenských věd, protože právě tato expertiza v době pandemie chyběla. Práce v institutu je interdisciplinární a jde napříč mateřskými pracovišti, jimiž jsou Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a AV ČR. V tomto smyslu může být náš projekt vlajkovou lodí moderní vědy do budoucna – budujeme virtuální vědecký hub, který umocňuje kapacitu jednotlivých zapojených vědců i jejich pracovišť.
Samozřejmě, že takto pojatý projekt s sebou nese řadu těžkostí a porodních bolestí, které jsou částečně dány nutností koordinovat práci na mnoha různých pracovištích a částečně vyplývají z někdy ne zcela přehledné administrativní podpory na straně poskytovatele. Každopádně věříme, že tato neprošlapaná cesta přinese své plody a umožní nám dobrat se výsledků, na které bychom v méně velkoryse pojatém týmu nedosáhli.
2. Po roce činnosti SYRI mám velkou radost z počtu vědeckých článků a ohlasů z vědeckého světa, které jsou veskrze pozitivní. Každá výzkumná skupina pracuje na svých úkolech, které modifikuje podle aktuální situace. Co se týká zdraví, naši vědci pochopitelně zkoumají témata spojená s pandemií covidu‑19, jež byla stimulem pro vznik celého institutu, zaměřují se však i na další celospolečensky rizikové fenomény – namátkou na nadváhu a obezitu či duševní nemoci. Důsledně se věnují různým možnostem prevence, včetně využití telemedicíny, a společenským nerovnostem v přístupu k ní. Důležitým tématem, na kterém naši vědci pracují, je stárnutí společnosti, ageismus a jeho redukování. Zdravá populace pro nás také znamená, že lidé mají dobré sociální vztahy. Z tohoto hlediska jsou klíčové například studie, které se zabývají sociálními vztahy ve školních třídách a vůbec ve školách nebo v pracovních kolektivech. O tom, jak společnost obstojí v krizích, určitě spolurozhoduje vzdělanostní kapitál, který je v ní nakumulován. V tomto ohledu je nesmírně důležité zkoumat kvalitu výuky a vzdělávacích příležitostí, které žáci ve školách dostávají, čímž se v SYRI rovněž zabýváme. Věnujeme se také kvalitě demokracie či fungování politických institucí a procesů. Všechna tato témata představují příklady naší dlouhodobé agendy. Aktuální dění ve společnosti je tím, co dává naší práci nové podněty, které se do ní snažíme integrovat.
Máme za sebou i několik akcí směřujících k oslovování decizní sféry a různých typů stakeholderů. Jmenovala bych například konferenci v Senátu či kulatý stůl v Poslanecké sněmovně, navázali jsme spolupráci s Parlamentním institutem, jednali jsme s předsedy parlamentních klubů. Snažíme se nastartovat komunikaci mezi politiky a akademiky, v ideálním případě v trvalejším a institucionalizovaném formátu. To v ČR dosud chybí, proto se politikům nedostávají do rukou vědecké podklady, které by jim mohly pomoci v rozhodování.
3. Osobně vedu v SYRI výzkumnou skupinu zaměřenou na vzdělávání. Momentálně se věnujeme otázce, jak se české školy vyrovnaly s adaptací ukrajinských žáků. Z hlediska mise institutu je to důležité téma, protože příchod velkého množství žáků cizinců byl příkladem krizové a neočekávané situace a ze způsobů jejího řešení a analýzy efektivity se můžeme v mnohém poučit pro další případné krize. Vedle toho začínáme v mé skupině zpracovávat velký datový soubor pořízený v rámci SYRI, který umožní vyhodnocovat, jaké jsou charakteristiky škol a jejich pedagogických sborů, vedoucí ke kvalitním vzdělávacím výsledkům žáků, k jejich well‑beingu a zdravým sociálním vztahům. Budeme schopni propojit například to, co dělá ředitel na úrovni řízení školy, s tím, jakým způsobem učitelé vyučují, až po efekty na straně žáků. Získaný datový soubor nám rovněž umožní diagnostikovat učitelské sbory z hlediska jejich pracovního zdraví a prozkoumat, jak se ukazatele v této oblasti propisují do toho, jak se žákům v daných školách daří.
4. Ano, byla by škoda se nepropojit. Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců z různých institucí. Je ale možné jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak mohou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takové typy partnerství ukazují jako nejprogresivnější. SYRI má celkem devět výzkumných skupin, z nichž dvě jsou hodně orientované na zdravotnictví – konkrétně na socio‑ekonomické nerovnosti ve zdraví a na efektivitu zdravotního systému –, takže synergie s ostatními projekty EXCELES hledáme především u nich.
5. Touto otázkou se zabýváme v podstatě už od začátku. Věříme, že se najde způsob, jak institut financovat i po roce 2025, pokud prokáže svoji užitečnost, o což nyní svou prací usilujeme. Rádi bychom vybudovali národní autoritu, na kterou se stát může obracet, jako je tomu například ve Finsku, kde funguje Finnish Institute for Health and Welfare. Jsme ale na počátku cesty, která bude ještě dlouhá.
- Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,
ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR)
1. V obecné rovině bych první rok připodobnil k průzkumu bojem a utkání „full contact“, pro zasvěcence „close quarter battle“. Musím ovšem poděkovat kolegům, ať již vědcům, administrátorům, či statutárům, z nichž naprostá většina skvěle a konstruktivně spolupracovala ve prospěch projektu a pomohla překonat řadu objektivně a sem tam i subjektivně vzniklých překážek. Díky tomu se nám dařilo plnit výstupy a indikátory projektu. Uvědomili jsme si, jak hodně záleží na míře a úrovni podpory projektu na jednotlivých participujících institucích, které mají vědeckým skupinám poskytovat administrativní zázemí. Pomoc aparátu vlastní instituce s náročnou administrativou a, bohužel, v řadě případů i s protichůdnými a obtížně naplnitelnými formálními požadavky poskytovatele je podmínkou úspěšného fungování vědců a odborníků a snižování jejich mnohdy oprávněné frustrace z úřadování namísto bádání.
2. Na webu NÚVR pravidelně prezentujeme publikované výsledky vědecké práce jednotlivých skupin a jejich klastrů v rámci pěti definovaných výzkumných programů, které pokrývají celý „value chain“ onkologického výzkumu. Uskutečnili jsme zároveň již několik vzdělávacích akcí pro mladé postdoky, vedených odborníky našeho národního ústavu (například letní školu Tumor Microenvironment and Immunity v Nových Hradech). Seniorní vědci NÚVR se zásadním způsobem podíleli na mezinárodní Letní škole 4EU+ Europe against Cancer pro pregraduální studenty UK, Sorbonny a univerzit ve Varšavě, Miláně a Heidelbergu. Dále jsme na UP v Olomouci akreditovali doktorský studijní program (DSP) Molekulární medicína, v běhu je akreditace DSP Experimentální a klinická onkologie na UK. Naši dlouhodobou kooperaci s Dana Farber Cancer Institute jsme pak formalizovali podpisem „Memorandum of Understanding“.
Jako ukázku meziinstitucionální spolupráce a vzniku dalších provazeb mezi týmy NÚVR bych uvedl vznik společné teranostické laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Naše spolupráce s Neuroonkologickou sekcí České onkologické společnosti ČLS JEP zase umožnila rozjezd přípravy 20. meetingu EANO – European Association of Neuro‑Oncology, oborově vysoce prestižní akce, která se v roce 2025 uskuteční v Česku, mimochodem vůbec poprvé „na Východě“. Loni jsme také založili tradici pořádání Czech Annual Cancer Research Meeting v Olomouci, kde se setkáváme jak pro sdílení výsledků našeho výzkumu (i s vědci mimo NÚVR a mimo hranice ČR), tak i k řešení agend jednotlivých orgánů našeho ústavu včetně International Supervisory and Advisory Board (ISAB).
3. Primární snahou je samozřejmě pokračovat v řešení vědecké náplně projektu. Letos dobudujeme Laboratoř proteomiky na UK, většinově se nám podařilo proplout nejrůznějšími výběrky, drobnými stavebními úpravami a jejich synchronizací. Máme ovšem i několik výzev, kde nás tlačí čas. Jedním z cílů projektu je ustavení tří nových vědeckých skupin s mezinárodní účastí. Podařilo se nám dosud založit a „odstartovat“ dvě z nich, vznik třetí komplikuje kolize časového omezení projektu s možností vypsat dostatečně dlouhý „starting grant“, na nějž musíme hledat jiné zdroje. Nemůžeme si dělat iluze, že nadchneme kvalitního vědce ze zahraničí nabídkou dvouleté perspektivy. Věřím, že tento problém, i díky spolupráci napříč NÚVR, také brzy vyřešíme. Velmi nutně musíme dohnat zpoždění v komunikačních aktivitách – dovnitř projektu i navenek. Tuto oblast také zmiňuje hodnocení našeho ISAB, jak pro zvýšení vnitřní konzistence celé sítě, tak pro prezentaci významu problematiky akademické onkologie a její nabídky pro veřejnost, odborníky z jiných disciplín či pro státní správu. Zcela soukromě si musím povzdechnout nad tím, co jsem se kvůli této součásti našeho projektu musel naučit o veřejných zakázkách, kde se nesoutěží „na počet cihel a plochu základové desky“, ale třeba o kvalitu návrhu strategie, a co bych přitom rád ponechal administrátorům projektu…
4. Obě roviny této otázky považuji za zcela zásadní. Platforma programu EXCELES přímo ve svých „genech“ nese možnosti spolupráce napříč disciplínami, včetně zdánlivě vzdálených exaktních a společenských věd. V případě NÚVR nyní pracujeme s myšlenkou, jak uchopit problematiku nedostatečného využívání preventivních onkologických programů. Pomoc s objektivním zmapováním toho, co si laická veřejnost myslí (tedy nikoli toho, co my si myslíme, že si myslí), bychom rádi hledali ve spolupráci se SYRI. Takových příkladů kooperací, jak v rovině vlastní vědy, tak třeba i efektivního sdílení technologií a s tím související expertizy, je celá řada. O dostupnosti zmíněných technologií potřebujeme vzájemně vědět – to je další úkol pro vnitřní komunikaci mezi národními ústavy či instituty. Jakožto řešitelé jednotlivých projektů jsme se již začali pravidelně scházet. Na setkáních definujeme společné jmenovatele našich příležitostí i problémů. Je to cesta, jak odlišit individuální problémy od systémových a ty systémové pak i systémově řešit. Třeba se státní správou, které můžeme poskytnout opravdu komplexní pohled na problémy vědní politiky a její implementace. V této oblasti chceme být státní správě partnerem, jsme přesvědčeni, že si můžeme vzájemně velmi pomoci.
5. Udržitelnost NÚVR je pro nás klíčovou otázkou, a to i v kontextu s ostatními projekty. Představa vybudování reformních národních autorit v jednotlivých disciplínách, což je zadáním programu EXCELES, které po třech letech zaniknou, působí vyloženě iracionálně. Celý tento program představuje v současnosti propojení na základě kvality vybraných pracovišť, expertů a institucí a velkorysou finanční podporu. Zároveň již poskytuje excelentní výsledky, vysoce přesahující jednotlivé izolované publikace, z nichž by některé vznikly asi i bez programu EXCELES. Přidanou hodnotou ústavů či institutů je facilitace propojení vědeckého potenciálu napříč ČR a plnění indikátorů s dopadem na strukturu, filosofii financování a generační i kvalifikační kontinuitu vědy u nás. V případě NÚVR například cílíme na zajištění budoucího dostatku odborníků v akademické onkologii, kteří představují „pool“ pro budoucí klinické odborníky. To vše spolu s vytvářením prestižních mezinárodních vazeb může pozitivně kultivovat pomyslný půdorys vědy v naší zemi. Říci po třech letech „zavíráme a zase od začátku“ si moc neumím představit. Proto věřím, že i diskuse řešitelů jednotlivých projektů s představiteli státní správy pomůže v hledání cesty dlouhodobého ukotvení akademické vědy a stability vzniklých produktivních struktur.
- Prof. MUDr. Martin Haluzík, Ph.D.,
vědecký koordinátor Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia)
1. Především bych chtěl poděkovat všem zúčastněným, že program EXCELES byl schválen a umožňuje vybudování multioborových institutů či ústavů v důležitých oblastech medicíny, společenských a ekonomických věd. Považuji to za unikátní šanci, jak posunout výzkumné aktivity i jejich klinické využití na dosud nevídanou úroveň a umožnit rozvoj a integraci vědeckých týmů ve všech uvedených oblastech i napříč různými obory.
S ohledem na dosud prakticky bezprecedentní velikost projektů byl první rok spojen s budováním administrativní i vědecké koordinační struktury a s intenzivním prohlubováním spolupráce, případně navazováním nové. Některé nevyjasněné aspekty v pravidlech financování a velká administrativní zátěž zahájení projektu mírně komplikovaly, vše se ale nakonec podařilo vyřešit a úspěšně zvládnout.
2. Velkým tématem našeho projektu je úzké propojení mezi základním a klinickým výzkumem, které se vznikem institutu podařilo výrazně zintenzivnit a rozšířit. Významně tak pokročily výzkumy propojující ústavy AV ČR, univerzity a IKEM v oblasti diabetologie a kardiologie v mnohem větší míře. Mimořádně zajímavé jsou například klinické i experimentální výsledky v oblasti předčasné senescence, etiologie a léčby srdečního selhání a fibrilace síní, na kterých spolupracuje řada partnerů projektu z klinické i primárně vědecké sféry. Za velmi důležité téma, které se nám daří posouvat dále, považuji klinické registry pacientů s obezitou a jejími komplikacemi, jejichž vznik se díky projektu daří akcelerovat. Obecně je velkým přínosem fakt, že každý z partnerů projektu přináší zároveň i své mezinárodní vědecké spolupráce, které se pak mohou propojit i s dalšími partnery institutu. To zvyšuje jak vědeckou prestiž, tak i potenciál pro získání finančních prostředků pro další vědecké projekty.
3. Máme za sebou období budování struktury institutu a také první celoprojektové setkání v Brně, které významně přispělo k odstartování projektu i prohloubení spolupráce. V oblasti administrativní pracujeme na zlepšení řídící a komunikační struktury a ve spolupráci s MŠMT se snažíme o zjednodušení administrativní zátěže. Zároveň využíváme finančních prostředků k rozšíření našich vědeckých týmů, především o pracovníky přinášející zkušenosti ze zahraničních pobytů. Cílem je vznik kombinovaných týmů integrujících experimentální vědce i lékaře, kteří pracují s pacienty, tak aby bylo opravdu možné posouvat experimentální poznatky ke klinickému využití. V neposlední řadě se snažíme pracovat na přípravě dalších projektů, které umožní výsledky získané v rámci CarDia. Naší velkou výhodou by měly být multidisciplinární týmy, špičkové publikace i dobře fungující mezioborová spolupráce a administrativní struktura. Usilujeme zároveň o vytvoření administrativní podpory pro klinické výzkumníky při schvalování projektů zahrnujících podávání léků, které se v poslední době stává pro běžného klinika jinak obtížně zvladatelným.
4. Rozhodně se o tuto spolupráci intenzivně snažíme jak v oblasti řízení a administrace projektu, tak i v oblasti vědecké. Za velmi užitečné považuji propojení rozdílných modelů řízení zúčastněných institucí – univerzit, ústavů AV ČR a IKEM –, ze kterých se snažíme využít to nejlepší, co nabízejí. Pokud jde o vědeckou spolupráci, ta je budována především z úrovně jednotlivých výzkumných týmů napříč zapojenými instituty a ústavy. K tomu se snažíme v rámci CarDia nabízet všechny důležité informace, sdílení dat, laboratorních metodik a pořádat i společná sympozia a workshopy. I zde se všichni stále trochu učíme za chodu, ale osobně vidím velký pokrok v tom, jak se nám spolupráce vědeckých týmů prohlubuje. Hlavní vědečtí i administrativní koordinátoři všech institutů či ústavů spolu pravidelně komunikují a v řadě oblastí se snaží své aktivity koordinovat. I vědecky je řada témat úzce propojených. Jako dva příklady z mnoha si dovolím uvést souvislost neurodegenerativních a nádorových onemocnění s diabetem nebo úlohu virových infekcí v etiopatogenezi diabetu 1. typu. Celospolečenský ekonomický a sociální aspekt zkoumaných onemocnění bychom rádi akcentovali i ve spolupráci se všemi dalšími instituty včetně SYRI.
5. To je samozřejmě velmi důležitá a zásadní otázka, nad kterou přemýšlíme od samotného vzniku CarDia. Za velice důležité považuji efektivně využít čas, který v rámci projektu aktuálně máme, a prokázat, že náš institut přináší natolik zásadní přidanou hodnotu, že si zaslouží další existenci a finanční podporu i po skončení základního období financování. CarDia se zabývá tématy a oblastmi, které zásadně ovlivňují zdravotní stav české populace a její dlouhodobou prognózu. Kardiovaskulární onemocnění v kombinaci s obezitou, diabetem a jejich komplikacemi u nás stále představují nejčastější příčinu morbidity a mortality. Národní autorita ve formě multidisciplinárního institutu, který je schopen nejen udávat trendy výzkumu, ale také přinášet klinické informace a výstupy například ve formě celonárodních specializovaných registrů, významných klinických studií a klinických doporučení, může být klíčovým partnerem vládních orgánů při boji s uvedenými onemocněními.
Samozřejmě je také potřeba využít potenciál institutu při získávání dalších zdrojů financování – ať již ve formě národních či mezinárodních grantů, velkých evropských výzkumných projektů, nebo třeba díky spolupráci s výrobci léčiv či léčebných přístrojů, formou tzv. investigátorem‑iniciovaných projektů.