Ve výskytu dětské obezity jsou napříč Evropou velké rozdíly
Součástí letošního evropského obezitologického kongresu ECO bylo také speciální zasedání organizované WHO, věnované populačním trendům. Tematickým vrcholem této sekce byla studie a modelové projekce naznačující, že Evropa bude v problematice obezity čelit krizi obrovských rozměrů v roce 2030.
Studie mapující výskyt nadváhy a obezity u dětí do pěti let v celé Evropě odhalila v mnoha zemích vysoké počty ohrožených jedinců a zdůraznila potřebu lepšího dohledu a včasné intervence v této věkové skupině. Výsledky výzkumu přestavila Rebecca Jones z Rollins School of Public Health, Emory University v Atlantě ve státě Georgia, USA, a Dr. João Breda z regionální WHO kanceláře pro Evropu v dánské Kodani.
Výzkum byl limitován faktem, že pouze 32 z 53 evropských členských států WHO poskytlo údaje o stavu výživy dětí ve věku do pěti let, zejména pokud jde o nadměrnou výživu. Údaje se lišily ve věkovém rozmezí hodnocených a v použití kritérií pro hodnocení nadváhy či obezity (dle WHO, IOTH nebo národní kritéria zemí). Prevalence nadváhy či obezity u dětí do pěti let byla v rozmezí od jednoho procenta do 27 procent.
Nejvyšší míru obezity u dětí do pěti let věku mělo Irsko (27 procent) a Spojené království (23 procent), následované Albánií (22 procent), Gruzií (20 procent), Bulharskem (20 procent) a Španělskem (18 procent).
Nejnižší míru obezity měl Kazachstán (1 procento), z dalších zemí byla nižší prevalence v České republice (6 procent), Belgii (7 procent) a ve Švédsku (8 procent). S výjimkou Tádžikistánu a v menší míře Kyrgyzstánu je u dětí všude v Evropě nadváha či obezita větší problém než podváha.
„I když se všeobecně uznává, že sledování nutričních údajů hraje zásadní význam pro rozvoj cílené akce a pokroku ve sledování a úspěchu v boji proti obezitě, pravidelné hodnocení výskytu nadváhy a obezity u dětí není běžné v mnoha evropských zemích. Důkazy naznačují, že včasný zásah u dětí do pěti let věku je nezbytný a musejí být přijata opatření pro konzistentní dohled nad touto specifickou populací,“ zdůrazňuje dr. Breda.
Rebecca Jones k tomu dodala: „Myslíme si, že je pravděpodobné, že v zemích s nižší mírou obezity hraje roli podpora kojení, stejně jako vzdělávání v oblasti výživy a fyzické aktivity zaměřené na matky. Je možné, že v zemích s vysokou prevalencí dětské obezity je vzájemná spojitost s dospělou obezitou. Máme již silné důkazy, že hmotnost dítěte je ovlivněna hmotností matky, zejména u těchto mladých věkových kategorií, kde je výživa dítěte výhradně závislá na matce jako pečovatelce.“ Za účelem získání lepších dat R. Jones doporučuje členských státům ve spolupráci s WHO realizovat podobný plán ve sledování výskytu dětské obezity pro děti ve věku 6 až 9 let a upozorňuje: „Měli bychom využít tohoto impulsu k hodnocení dalších populací.“
V další prezentaci MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze představil svoji analýzu dat z pěti průzkumů obyvatelstva provedených v letech 2000 a 2014. Výskyt obezity se za toto období zvýšil ze čtrnácti na 22 procent, výskyt nadváhy z 31 procent na 34 procent. K většině nárůstu došlo do roku 2008 s relativní stabilizací v letech 2009 a 2014. Přibližně 34 procent obyvatel ČR má nyní nadváhu a dalších 22 procent je obézních, s žádnými statisticky významnými rozdíly zjištěnými mezi různými oblastmi země.
Zdroj: Medical Tribune