Ve Vestci začala stavba vědeckého centra Biocev

Za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka proběhlo minulý týden (7. října) slavnostní poklepání na základní kámen Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy – BIOCEV, které oficiálně započalo výstavbu nového vědeckého areálu ve Vestci u Prahy.

„Důraz na vzdělání, vědu a výzkum je zásadní pro konkurenceschopnost, rozvoj a trvale udržitelný růst v našem regionu. Já osobně spatřuji silný a nevyužitý potenciál ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Zde máme stále velké rezervy. Centrum BIOCEV je jedním z významných projektů, který tyto rezervy odstraňuje. Myšlenky a plány na tento projekt vznikaly již od roku 2006 a po sedmi letech stojíme na prahu jejich zhmotnění do reálné podoby. Přeji všem, kteří se na tomto projektu podílejí, úspěšné dokončení a vědcům, kteří zde budou působit, také potřebné příslovečné štěstí, jež kromě píle, úsilí a vytrvalosti může vést k průlomovým objevům,“ zahájil slavnostní akt předseda vlády Jiří Rusnok.

Projekt BIOCEV společně realizuje sedm partnerských institucí – šest výzkumných ústavů Akademie věd ČR a Univerzita Karlova v Praze, reprezentovaná 1. lékařskou a Přírodovědeckou fakultou. Vědci se v Biocevu budou zabývat například vývojem nových léčiv, zlepšením diagnostiky chorob, vývojem tkání pro poškozené orgány nebo vývojem přírodních antibiotik. Centrum by mělo vyrůst do dvou let. Na počátku roku 2015 se stane zázemím pro 600 zaměstnanců, z toho 450 vědeckých pracovníků. Špičkové servisní laboratoře (tzv. „core facilities“) centra BIOCEV, které budou součástí nové výzkumné infrastruktury, budou sloužit nejenom vědeckým pracovníkům samotného centra, ale zároveň budou k dispozici českým i zahraničním výzkumníkům a firmám. Projekt je financován z evropských zdrojů, finančně na něm participuje také státní rozpočet ČR a jednotliví partneři projektu.

Celková výše rozpočtu včetně příspěvku spolupracujících firem činí 2,8 miliardy korun.

Kvalitní a mezinárodně konkurenceschopný vědecký program BIOCEV, reagující na nejaktuálnější trendy a výzvy v odvětvích biotechnologií a biomedicíny, je složen z pěti synergických oblastí biomedicínského a biotechnologického výzkumu. Základním výzkumným cílem projektu BIOCEV je detailní poznání buněčných organismů na molekulární úrovni, které bude inspirací pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů. Mezi ně patří včasná diagnostika chorob (díky studiu molekulární podstaty onemocnění a získání údajů využitelných pro další studium terapeutických možností), vývoj biologicky aktivních látek, včetně chemoterapeutik, tkáňové inženýrství a další inovativní technologie. Vedle toho se budou vědci zabývat např. výzkumem asociací nádorových onemocnění s virovými infekcemi, regulačními mechanismy transformovaných a kmenových buněk a mechanismy interakce mezi patogeny a hostitelem. Díky společným výzkumným projektům bude možné odhalit příčiny chorob, jako např. poruch funkce jater a různých nádorových, neurologických a imunitních onemocnění, a zaměřit se na personalizaci a individualizaci léčby, která je budoucností moderní medicíny. Spojení výzkumu v oblasti biomateriálů s výzkumem kmenových buněk pak povede ke konstrukci tkáňových náhrad, jako např. srdečních chlopní a cévních náhrad, které budou pro organismus přijatelnější a výrazně tak sníží nežádoucí důsledky léčby podávané po transplantacích.

Kvalitu vědeckých záměrů projektu BIOCEV dokládá i časné zapojení výzkumu a laboratoří BIOCEV do významných evropských konsorcií. Od prosince 2009 je BIOCEV členem celoevropské sítě výzkumných infrastruktur Infrafrontier (panevropské konsorcium pro fenotypizaci a archivaci myších modelů), v roce 2010 se zapojil do konsorcia Euro‑BioImaging (výzkum v oblasti zobrazování biologických objektů ve vysokém rozlišení a analýzy jejich struktury). Tento měsíc zároveň BIOCEV slaví rok od zahájení prvního výzkumného programu Funkční genomika. Další výzkumné programy byly zahájeny v průběhu letošního léta. Ačkoliv se nové centrum ve Vestci teprve staví, vědcům bylo umožněno zahájit výzkum prozatím v jejich mateřských institucích. Ve všech výzkumných programech aktuálně pracuje na 280 zaměstnanců.

„Významnou součástí projektu BIOCEV je také rozšíření a posílení doktorských a magisterských studijních programů realizovaných v prostředí moderního vybavení, špičkových metod a inspirující mezinárodní sestavy školitelů. Předpokládáme, že v centru najdou uplatnění téměř dvě stovky studentů magisterských a doktorských programů 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědecké zázemí a atraktivní nabídka odborných témat může pomoci do České republiky atrahovat zajímavé a schopné osobnosti ze zahraničí, které přispějí ke zpestření a obohacení naší vědecké komunity,“ uvedl prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor Univerzity Karlovy v Praze.

Nadšení doplňuje stín obav

„Na 1. lékařské fakultě UK existuje řada pracovišť, která mají poměrně dobré technické vybavení a silné intelektuální zázemí, přesto jsme od začátku přípravy projektu BIOCEV vnímali tuto infrastrukturu prakticky jako zcela zásadní možnost pro to, abychom se mohli dále rozvíjet způsobem, který není jednoduše inkrementální, tedy postupný, ale zásadní, spíše skokový. Projekt BIOCEV zahrnuje několik velkých technologických celků a servisních laboratoří, tzv. core facilities. Ty budou poskytovat koncovým uživatelům, tedy vědcům, technologické zázemí, které malým vědeckým týmům není dostupné. Těšíme se také na to, že skutečná vědecká elita ze zmíněných pracovišť Akademie věd a naší a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se bude setkávat mezi sebou na platformě reálných projektů, nikoli jen na základě ad hod spolupráce,“ doplňuje prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK v Praze, a upozorňuje, že vedle nesporných přínosů představuje vybudování vědecké infrastruktury za hranicemi Prahy pro pražskou vědu a vysoké školství i značný logistický problém. Do jisté míry to podle prof. Šeda představuje ředění prostředků, které se mohly využít na rozvoj stávajících pražských vědeckých institucí. To by však čeští politici museli dokázat přesvědčit bruselské úředníky, že v případě vědy má větší smysl podporovat zavedené fungující špičkové instituce, byť v relativně bohaté Praze, a nikoli podporovat vznik vědy na zelené louce. Někteří odborníci dodávají, že je to také důsledek toho, že celý segment medicíny, biomedicíny, medicínského či přírodovědeckého výzkumu v Praze je rozdroben a o jeho podobě v dlouhodobější perspektivě neproběhla důkladná diskuse. Obavy mohou panovat také z toho, že institucionální podpora, kterou si nově vznikající vědecká centra v budoucnu vyžádají, může chybět v tradičních vědeckých institucích, což může v konečném důsledku poškozovat českou vědu jako celek.

Také podle místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslavy Kopicové musí Česko vyřešit mnoho otazníků v budoucím financování vědeckých center. Do roku 2020 budou nově vzniklé vědecké projekty podporovat evropské strukturální fondy, v dalších letech se ale budou muset uživit samy. Vláda Petra Nečase schválila ještě začátkem července návrh výdajů státního rozpočtu určených na vědu a výzkum na rok 2014, s výhledem na léta 2015 a 2016, ve kterém se počítalo s navýšením této kapitoly o 1,5 miliardy v roce 2014 (resp. o 1,7 a 1,9 mld. v dalších dvou letech v porovnání s výdaji v roce 2013). Před dvěma týdny však kabinet premiéra Rusnoka excelentnímu výzkumu 1,5 miliardy korun, jak navrhovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace, nepřidal.

Ministerský předseda je i navzdory tomu přesvědčen, že na excelentní výzkum jde peněz hodně, příkladem jsou podle něj další výzkumné infrastruktury po celé republice. „Peníze se nepřidaly i jiným kapitolám, doba dalšímu zvyšování nenahrává, musíme vyjít s tím, co máme,“ dodal.

Finanční udržitelnost bude prioritou

Vědecký koordinátor projektu BIOCEV prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., však v jeho finanční udržitelnosti do budoucna problém nevidí. „BIOCEV představuje konsorcium šesti ústavů Akademie věd a dvou fakult Univerzity Karlovy, které všechny budou mít v centru část své kapacity lokalizovanou, i když nadále zůstane jejich součástí. Proto také tyto vědecké týmy budou úměrně své velikosti finančně podporovány z rozpočtů svých mateřských institucí. Dalším významným zdrojem financí budou vědecké granty a příjmy ze smluvního výzkumu a licencí,“ upřesňuje prof. Hořejší. Poněkud diskutabilnější může být otázka naplnění nově vzniklých vědeckých center dostatečně kvalitními odborníky. „V případě BIOCEV už dnes z 80 % víme, kdo bude v centru pracovat. Vedle vědeckých pracovníků z mateřských institucí to budou i zahraniční odborníci, někteří z nich již dokonce začínají v předstihu pracovat v našich stávajících laboratořích, takže věřím, že ani nedostatek špičkových vědců nebude problémem. Věda je globalizovaná a internacionalizovaná. Všichni se mohou svobodně rozhodovat podle toho, jaké jim centra nabízejí podmínky. Již dnes zaznamenáváme zájem např. španělských vědců, kteří hledají uplatnění v zahraničí, ale také vědeckých pracovníků z Ukrajiny či Ruska,“ nabízí optimistický pohled na budoucnost BIOCEV prof. Hořejší.

Zdroj: Medical Tribune