Ve stomatologii eRecept smysl nemá
Zabývali se jimi také zubní lékaři na 68. sněmu České stomatologické komory o víkendu v Plzni. V rozhovoru pro MT se prezident ČSK doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc. vyjádřil nejen k těmto tématům, ale například i k financování zubní péče, zubním lékařům cizincům či vzdělávání mladých stomatologů.
Měla by se povinnost eReceptů vztahovat na všechny zubní lékaře, nebo budete navrhovat nějaký kompromis vzhledem k tomu, že většina jich píše receptů za rok jen velmi málo? Kompenzuje zdravotní pojištění stomatologům náklady na eRecept?
Elektronický recept nemá ve stomatologii smysl vzhledem k malému množství preskripce. Navrhovali jsme, aby byli lékaři se 120 recepty ročně (nebo tak nějak podobně) této povinnosti zbaveni, neboť na každý recept mají poměrně vysoké náklady, které kompenzace pojišťovnou nekryjí. Všichni řekli, že to je logické a správné, ale přesto nám nevyhověli… Náklady budou tedy muset zaplatit pacienti ve vyšších cenách za ošetření. Bohužel, někteří starší kolegové, kteří nemají elektronizované praxe, odejdou do důchodu zbytečně o rok, dva, tři dříve…
Povinnost EET by se podle senátního zdravotního výboru měla pro část zdravotnických zařízení zrušit, zůstat by měla pro klinickou stomatologii, ortodoncii a dentální hygienu. Mají stomatologové s touto povinností nějaký problém? Jaké náklady jsou s tím spojené?
Na rozdíl od eReceptu je EET mnohem technicky jednodušší a připravenější. Někteří kolegové mají tuto povinnost už nyní vzhledem k jiným prodejům. EET nevyvolává nadšení, neboť je to další náklad a povinnost pro praxi, který je potřeba přenést v důsledku na pacienta. Smrtící kombinace eReceptu, EET a GDPR ale urychluje odchod starších lékařů do důchodu a za nimi přichází početně slabší generace, tedy leckde nějaký čas zubního lékaře mít nebudou. Je otázka, zda nám ty elektronické vymoženosti za to stojí…
Hovoří se o nedostatku zubařů na venkově, soustřeďují se do měst, kde je více platících pacientů. Jak lze nerovnovážné pokrytí terénu řešit? Pomohl by dotační program MZ?
Vyprazdňování venkova má několik příčin. Generelně stomatologie přechází na systém více společných ordinací se specializací jednotlivých členů týmu, což zvyšuje kvalitu, ale sníží územní pokrytí. S tím nejde dělat nic a je to po celém světě. U nás je specifické to, že za nedostatečné úhrady zdravotních pojišťoven nelze pracovat na potřebné úrovni a mladí kolegové nechtějí pacienty takto ošetřovat (z jejich pohledu non-lege artis), dokonce se bojí, že by mohli být stíháni v budoucnu za nekvalitní ošetření. Stát nařizuje vyhláškou nízké úhrady, ale zároveň zvyšuje práva pacientů a tento rozpor je smrtící… No a v neposlední řadě se Česko rychle urbanizuje. V mnoha místech chybějí mladí lidé, a tedy i mladí stomatologové. V sumáři řečeno. Stejné plošné pokrytí jako ještě třeba před deseti lety už nikdy nebude. Buď individuálními smlouvami, nebo podporou obcí a krajů lze motivovat lékaře, aby pracovali v místech, kam by jinak nešli. A celkově potřebujeme reálné úhrady od pojišťoven, jinak bude péče sice garantovaná vyhláškou, ale málokdo ji reálně dostane… A nedosáhne na tu péči ani na Praze 1, což je realita…
Nedostatek zubařů vyplňují zubaři cizinci, pro ty ze zemí mimo EU platí od července zpřísněné podmínky pro získání aprobace. Je už vyhláška stanovující podmínky pro ně? Mělo zpřísnění dopad na počty uchazečů? Řešila komora „falešné zubaře“ a jak?
Kolegové ze zemí mimo EU příliš situaci s nedostatkem stomatologů na venkově nevyřeší. Po splnění aprobačních zkoušek jich většina zamíří do velkých měst. Zubní lékaři v Kyjevě nevydělávají až tak málo a iluze, že budou pracovat v nepopulárních regionech České republiky, řekněme za čtvrtinový plat k platu našich občanů, se většinou rozplynula. Část z nich, jak uvádíte, pracuje „načerno“- vyhne se tím nejenom aprobacím, ale i administrativě a zejména daňovým odvodům - mohou tedy nabízet levnější ceny, ale to vše zcela mimo zdravotní pojišťovny. Česká stomatologická komora nyní nebude přijímat stomatology ze zemí mimo EU do svých řad (a ani dle zákona nemůžeme), dokud nedokončí úspěšně aprobační řízení, aby bylo jasné, kdo tu pracovat samostatně a plnohodnotně smí a kdo ne. Stal se i případ, že lékaři bez aprobace dokonce dostali smlouvu se zdravotní pojišťovnou - tedy ztrácí se v celé problematice i plátce péče, krajské úřady, natož pacient… Nevadí nám zubní lékaři, ať se narodili kdekoli, ale musejí umět totéž, co naši občané. Neboť jejich pacienti nejsou též nějakými lidmi druhého řádu. Také si zaslouží kvalitní ošetření.
Ve stomatologii je velký podíl plateb pacientů, pojišťovny hradí zhruba čtvrtinu ceny výplně. Měly by se výplně zcela vyřadit z úhrad? Jak je zajištěna úhrada „bílých“ plomb pro děti, těhotné a kojící ženy z pojištění, jakou částku na to úhradová vyhláška přidává?
Takřka veškerý nárůst úhrad do stomatologie půjde v příštím roce právě na výplně u zmíněných skupin obyvatel s tím, že materiálem musí být zejména sklo-ionomerní cement, i když jsme se s pojišťovnami domluvili na širší paletě, ale změnil to zákon… Jsou výjimky, třeba ošetření u laicky řečeno předních zubů, kde se budou využívat pryskyřice.
Kolik jde ročně ze zdravotního pojištění na stomatologii, jaké procento z celkových peněz? Kolik jde na výplně? Kde ve stomatologii ušetřit, aby byla hrazena základní péče všem?
Je to zhruba deset miliard korun a podíl stomatologie je proti minulosti asi poloviční. Proto zaostává „pojišťovnická“ stomatologie svojí kvalitou dnes už o desítky let za skutečným stavem medicíny a je opravdu „minimalistická“, což nutně nemusí být špatně. Tím se situace dramatiky liší třeba od kardiologie, kde lidé „na pojišťovnu“ obdrží vysoký evropský standart. Problémem je, že třeba ceny výplní cca 270 Kč, už jsou absurdně nízké, a tak pacienti „nemohou najít lékaře“. Lékařům nezbývá než snižovat kapacitu, což je jediná obrana proti práci za cenu maximálně třetinovou oproti ceně nákladové… Vyřazení výplní by narazilo nyní na zákon i na situaci, že minimálně milion pacientů vůbec nic takového nechce anebo nemůže připustit. Osobně si to umím jen obtížně představit. Ale je nepochybné, že vyřazením výplní bychom ušetřili jeden a půl miliardy na jiná ošetření a více motivovali pacienty. Realisticky ale jednáme i o jiných variantách. O vyřazení výplní nikdo nechce ze zodpovědných ani slyšet. Pro mnoho pacientů ale fakticky vyřazeny jsou, neboť tyto pacienty lékaři odmítají v dané situaci přijmout a registrovat.
Je vhodnější dát peníze na prevenci, školní prohlídky, výchovu dětí k péči o chrup, než je dávat do příspěvků na dentální hygienu atd.?
Myslíme si, že za desítky milionů korun ročně jsme schopni, a máme na to připraven program, naučit 100 procent dětí ústní hygieně, a zubní kaz tak začít eradikovat, což se takřka povedlo třeba ve Švýcarsku, jehož model nyní ČSK postupně se školami zavádí. Zubní hygiena pro všechny děti nebo dokonce dospělé, to už jsme v miliardách. To nevidím jako možné, když nemáme ani základní ošetření… Peníze na výuku hygieny jsou zanedbatelné vedle nákladů třeba jen na výplně (jeden a půl miliardy) a navíc leží na fondech prevence zdravotních pojišťoven. Kde je problém?
Při svém zvolení před rokem jste mluvil o tom, že chcete dotáhnout vzdělávání mladých stomatologů. Co se zatím podařilo a co je třeba ještě udělat?
Podařila se řada věcí, ale přebudovat vzdělávání mladých, to se mi za měsíc opravdu povést nemohlo :-) Nové vedení ČSK má nyní asi devadesát projektů, mezi kterými jsou i kapitoly ze vzdělávání. Máme na to tým lidí a termíny. Je to široká problematika od spolupráce s univerzitami, přes intenzivní školení ihned po absolutoriu až po celoživotní vzdělávání, osvědčení odbornosti nebo pořádání špičkových vzdělávacích akcí. Vzdělání je generálně naše priorita. U financování můžeme radit, ale není to naše kompetence. Naopak, za vzdělávání po ukončení univerzity zcela zodpovídáme. Vzdělávací systém České stomatologické komory je rozdílem třídy už nyní nejpropracovanějším a nejrozsáhlejším v celé medicíně. Srovnání našich získávání odborností, a naopak těžkopádného systému atestací ukazuje, kudy vede cesta pro českou medicínu jako celek. Rádi poradíme a mezitím budeme systém dále cizelovat.
Podařilo se vám získat pro práci pro komoru mladé kolegy, jak bylo také vaším záměrem? Jak je k práci pro komoru motivujete?
Ano! Jsme po volbách a došlo ke značnému omlazení všech funkcionářů Komory od oblastí, přes sněm až po představenstvo. Budeme v tom pokračovat, ale zdá se, že demokraticky řízená Komora má budoucnost a je na rozdíl od státu velkou základnu šikovných lidí. Máme odkud brát kolegy na rychlý rozvoj naší specializace.
Můžete shrnout hlavní témata, která zazněla v diskusi na tomto sněmu?
Byl to první sněm nového období, a tak bylo témat opravdu hodně. Něco jsme diskutovali (Jak dál s úhradami zdravotního pojištění? Jak s předáváním praxí a plošnou sítí?), něco připravili ke změnám (vnitřní mechanismy fungování komory) a něco už změnili – třeba prodloužení doby, po kterou se prošetřuje stížnost pacienta, abychom dospěli k jasnému závěru a věc se nemohla snadno ukončit promlčením. Komora je garantem odbornosti a my se v tomto ohledu chceme dále zlepšovat. Řeč ale byla i o aprobačních řízeních. Z aktuálních problémů eRecept. Nechtěli jsme ho jako povinnost, ale dali jsme najevo, že lékař prostě musí vystavit po prvním lednu papírový recept, pokud ho pacient potřebuje a eRecept nebude mít k dispozici. K eReceptu ani nemáme aktuální vyhlášku, tak ani vlastně přesně nevíme, jak bude vypadat a Nový rok je za dveřmi. Pacienti nemohou být bez léků. Popravdě bychom asi mohli eRecept fakticky zastavit, ale chceme se chovat maximálně konstruktivně a v mezích zákona, jakkoli nesouhlasíme.
A na závěr, i s ohledem na problémy, jež zubní lékaře tíží, doporučil či doporučí sněm novému ministrovi, až bude jmenován, na co by se měl ve stomatologii zaměřit přednostně? Na co by se měl zaměřit podle vašich představ?
Musí vyřešit trojici pohrom eRecept, EET a GDPR, aby se co nejméně scvrkla celá síť –tady jde o dny a týdny. My pak musíme vyřešit náhradu za nejčastější výplňový materiál zdravotních pojišťoven – nedózovaný amalgám, který končí 31. 12. 2018, tedy brzo. A pak si musíme říci, kde všude chceme mít lékaře a co pro to uděláme. A uvést v život nový model aprobačních zkoušek. To vše „hoří“. Nepochybně bude spousta dalších témat na následující měsíce a roky.
Zdroj: MT