Včasné rozpoznání příznaků chrání před následky IMO

Neisseria meningitis patří mezi kosmopolitní bakterie vyvolávající invazivní meningokokové onemocnění (IMO), které v České republice považujeme za jednu z nejzávažnějších infekcí. Podlehne jí devět až dvanáct procent pacientů a nemalou část přeživších poznamená vážnými trvalými následky. V letech 2011 až 2013 bylo v Česku nahlášeno 188 případů, z nichž patnáct skončilo úmrtím. V roce 2014 byla nejvyšší nemocnost, úmrtnost i smrtnost ve věku od jednoho do čtyř let věku. Případ úmrtí se však vyskytl i v nejvyšší sledované věkové kategorii nad 65 let.

Většina případů meningokokové meningitidy patří k tzv. sporadickým, zbytek se vyskytuje jako součást epidemií. Nosičství meningokoků se pohybuje mezi deseti a dvaceti procenty. „Faktory, které považujeme za rizikové z hlediska přechodu nosičství do nebezpečné invazivní formy infekce, jsou věk, psychická i fyzická zátěž, jiná nemoc oslabující imunitní systém, u adolescentů to navíc může být například diskotéka v zakouřeném prostředí, nevyspání, stres ze zkoušky, konzumace alkoholu apod. K přenosu bakterie dochází na hromadných akcích typu koncertů či velkých sportovních událostí,“ uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

Malá proočkovanost meningokokům nahrává

Ačkoli je dnes dostupné očkování proti všem pěti typům bakterie, proočkovanost naší populace je nízká. Lze předpokládat, že se kvůli nedostatečnému povědomí veřejnosti o závažnosti onemocnění i poměrně malému počtu případů proočkovanost nezlepší, i když na očkování většina zdravotních pojišťoven přispívá ze svých preventivních programů. Například VZP poskytne od 1. září do 30. listopadu svým pojištěncům od jednoho do nedovršených šestnácti let příspěvek ve výši 2 600 korun. Důležitá je tedy osvěta vedená lékaři, která by veřejnost seznámila jak s možností očkování, tak i s rozpoznáním prvních příznaků, aby mohla být neodkladně zahájena antibiotická terapie. Situaci ovšem komplikuje fakt, že infekce se rozvíjí velmi rychle, řádově v hodinách, a prvotní příznaky nemusejí být typické.

Proti všem typům meningokoka je možné se chránit

Všechny případy infekce u lidské populace způsobuje pět séroskupin meningokoků: A, B, C, Y, W‑135. V České republice i v Evropě je nejčastější séroskupinou meningokok B, který je zodpovědný za většinu infekcí, následuje typ C a méně častý je typ Y. V jiných zemích a na jiných kontinentech však mohou dominovat jiné séroskupiny meningokoků. Ochrana očkováním je možná proti všem typům, a to kombinací samostatné vakcíny proti typu B (Bexsero) a čtyřvalentní vakcíny proti zbylým typům A, C, Y, W‑135 (Nimenrix, Menveo). Existuje i možnost aplikace samostatné vakcíny proti typu C (Menjugate, Neisvac‑C). „Nepovinné plošné očkování proti meningokoku typu C přineslo ve Velké Británii významný pokles počtu případů až o 97 procent, a to nejen u očkované části populace. Došlo k uplatnění efektu vakcinace na redukci nosičství bakterie v nosohltanu a v horních dýchacích cestách očkovaných, a tím docházelo méně často k přenosu meningokoků do neočkovaných skupin populace. Výskyt nosičství ve věkové kategorii 15 až 19 let klesl o 81 procent. Tato pozitivní zkušenost vedla na britských ostrovech k zavedení hrazeného očkování i proti meningokokům typu B od září 2015,“ informoval docent Maďar.

„Pro necestovatele, respektive ty, kteří cestují jen po Evropě, je určeno hlavně očkování proti typu B. Podle údajů SZÚ u nás v loňském roce dominoval zejména v dětském věku, meziročně se však zvýšil i výskyt typu C. Následně se proto toto očkování doplní jednou dávkou čtyřvalentní vakcíny A, C, Y, W‑135. Jednoznačně očkování proti meningokokové meningitidě doporučujeme imunitně oslabeným osobám,“ doplňuje doc. Maďar. Vakcinace je vhodná pro cestovatele, zejména pokud budou podstupovat fyzickou zátěž nebo budou v úzkém kontaktu s domácí populací. Při cestování do některých zemí může být očkování proti meningitidě povinné. Aktuálně se to týká cesty do Saúdské Arábie, která vyžaduje očkování v období muslimské poutě hadždž, jež letos začala 21. září. Z hlediska profesního rizika je očkování vhodné pro zdravotníky, příslušníky armády, policisty, hasiče, ale zvážit je mohou i další, kteří pracovně přicházejí do těsného kontaktu s větším množstvím osob.

Může laik rozpoznat první příznaky meningokokové infekce?

Invazivní meningokoková infekce se může zpočátku rozvíjet pod obrazem běžné virózy. „Nejen každý lékař musí u horečky myslet na meningitidu, ale tzv. meningeální příznaky by měl znát i každý rodič. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38 °C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šíji a vyrážku. Zdaleka ne vždy se vyskytují všechny příznaky dohromady. Má‑li pacient, zejména dítě, adolescent nebo mladý dospělý jako věkově nejrizikovější skupiny, alespoň některé z těchto příznaků, je vhodné udělat svépomocí test,“ apeluje docent Maďar a dodává: „Pokud má dítě horečku a objeví se vyrážka, která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc a operátorku o podezření na meningitidu informovat.“ K dalším velmi specifickým symptomům meningitidy patří Brudzinského a Kernigův příznak. Brudzinského příznak je pozitivní, když pasivní předklon hlavy způsobí bolest a mimovolní ohnutí původně natažených dolních končetin v kolenou. U pacienta s pozitivním Kernigovým příznakem není kvůli bolesti možná extenze kolene v kyčli ohnuté dolní končetiny.

Informovanost praktických lékařů o možnostech očkování je dostatečně zajištěna

Nejčastěji očkování proti meningitidě provádějí praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Distribuci a informační servis pro jejich ambulance zajišťuje společnost Avenier. „Pokud lékař potřebuje konzultaci, může se zeptat na zákaznické informační lince, případně může navázat spolupráci s některým z lékařů našich devatenácti očkovacích center. Řada z těchto lékařů pracovala v minulosti na krajských hygienických stanicích nebo jsou i dnes krajskými epidemiology, takže mají letité zkušenosti a i díky tomu jsou v problematice očkování odbornou autoritou. Tito lékaři také přednášejí na odborných fórech, ať již na našich seminářích, nebo na akcích pořádaných různými vzdělávacími společnostmi,“ říká MUDr. Silvana Jakubalová z očkovacího centra v Ostravě. Dalším zdrojem informací je časopis Očkování a cestovní medicína, který Avenier distribuuje zdarma do všech ordinací dětských praktických lékařů a praktických lékařů pro dospělé. „Časopis publikuje praktické novinky z cestovní medicíny a vakcinologie obecně, zkušenosti lékařů a kasuistiky nejen z praxe očkovacích center. Přibližně sedmdesát procent obsahu tvoří naši lékaři z center a ten zbytek ti, kteří očkují ve svých ordinacích,“ vysvětluje MUDr. Jakubalová a dodává, že se společnost chce soustředit na to, aby lékaře vybavila znalostmi potřebnými pro komunikaci se zájemci o očkování.

Dramatické zhoršení epidemiologické situace se v nejbližší době neočekává

Problematika meningokokové meningitidy se nyní dostává do popředí zájmu i vzhledem k současné migrační vlně uprchlíků z Blízkého východu. Nejvyšší riziko nákazy na světě je v pásu subsaharské Afriky od západního až po východní pobřeží, odkud do Evropy míří poměrně velký počet lidí. Nejvyšší riziko infekce v této části světa je v období prosince až června, kdy je počasí suché, prašné, větrné a místní lidé tráví více času uvnitř svých obydlí. Vyskytuje se zde hlavně typ A, který není v Evropě běžný. Statisticky je mezi běženci minimálně deset až dvacet procent nosičů meningokoků. „Musíme si uvědomit, že všude, kde se válčí, přestává fungovat očkovací program. V současné době zatím není důvod k obavám z epidemie meningokokové meningitidy na našem území. Zcela jistě je to však jeden z faktorů, který může ovlivnit naše rozhodování o očkování jako jediné spolehlivé možnosti ochrany. Zejména proto, že čeští cestovatelé, kteří vyjíždějí do oblastí s vysokým výskytem meningokoka, bez konzultace a očkování a tudíž naprosto nepřipraveni, pro nás mohou představovat stejné zdravotní riziko,“ uzavírá docent Maďar.

MĚLI BYSTE VĚDĚT

Informování laické veřejnosti o meningitidě se věnují i internetové stránky sdružení proti meningitidě Antimeningokok.cz, které vznikly z popudu paní Andrey Brzobohaté, která sama v roce 2010 prodělala invazivní meningokokovou infekci. Současně je zakladatelkou sdružení No Foot No Stress, které nabízí pomoc postiženým bez končetin.

Zdroj: