Varixy a možnosti jejich chirurgické léčby
Křečové žíly dolních končetin jsou nejčastějším žilním onemocněním a v současné době se řadí mezi civilizační choroby. Trpí jimi až dvakrát více žen než mužů.
Příčinou vzniku tzv. primárních varixů je genetická dispozice (shoda pro výskyt křečových žil v rodině činí až 80 %) zpravidla kombinovaná s namáhavou statickou fyzickou zátěží nebo dlouhodobým stáním či sezením, dále ženské hormony, antikoncepce, těhotenství, též obezita, kouření. To vede ke snížení pevnosti a pružnosti žilní stěny a její následné dilataci až varikózním změnám, postupnému narušení žilně‑svalové pumpy, která zajišťuje tok v žilách proti působení zemské gravitace, a poruše chlopní v povrchním žilním systému dolních končetin, způsobující venostázu a otoky. (Pro nedostatek prostoru dále ponechme stranou tzv. sekundární varixy, vyvolané poruchou hlubokého žilního systému v souvislosti s flebotrombózami, často působenými dědičnou trombofilií, vyžadující hematologické vyšetření, a po resorpci flebotrombóz následnou nedomykavostí spojek hlubokého a spojovacího systému a potažmo bércovými vředy. Ty způsobují poruchu žilního systému sice závažnější, ale ne tak často, a jejich chirurgická léčba má jiný význam.)
To vše přináší řadu subjektivních potíží, jako je pocit těžkých a unavených nohou, noční křeče, otoky, ale i objektivních příznaků, jako jsou kromě varixů kožní změny, venostáza nebo záněty povrchových žil se zarudnutím, při chronicitě trvání často v rámci tzv. chronické žilní insuficience.
Výskyt varixů se zvyšuje s věkem a je žádoucí včasné vyšetření lékařem v cévní poradně, aby stanovil, do jaké míry se jedná o problém ještě estetický a do jaké míry již zdravotní, a doporučil léčebný postup. Při indikaci k operaci je nezbytné zajistit termín včas před případným vznikem rizikových chorob.
Vedle obvyklých chirurgických metod, jako klasické operace křečových žil, tzn. crossektomie (kompletní přerušení všech žil, které v daném místě ústí do velké safény nebo do femorální žíly), stripping velké safény (částečné nebo úplné vytažení hlavní kmenové podkožní žíly), operace z vpichů podle Klappa a Smetany či jiné flebektomie z kožních řezů, miniinvazivní operace CHIVA metodou, kdy se odstraňují pouze poškozené části žíly mimo hlavní kmen a vesměs se doplňuje sklerotizací, je na místě představit relativně nový způsob chirurgické léčby varixů, rozšířený celosvětově.
Tato metoda je spojená s radiofrekvenční ablací velké safény, kdy je poškozená žíla odstraněna radiofrekvenční sondou. Sonda je zavedena z krátkého řezu či vpichu do žíly, ta se postupně zataví teplem vytvořeným radiofrekvenčními vlnami a v těle se jako afunkční ponechá. Po zákroku se na místo zavedení katetru aplikuje jednoduchý obvaz, případně se nakládá komprese podporující hojení. Lékař může doporučit, aby pacient chodil a aby se zdržoval dlouhodobého stání na místě. Nemocný zůstává po zákroku obvykle jeden den v nemocnici, po tomto jednom dni se vrací k běžným denním činnostem.
Mezi výhody radiofrekvenční ablace patří krátká několikadenní pooperační rekonvalescence, zanedbatelná pooperační bolestivost, minimální procento možných komplikací, nízké procento recidivy, podstatné zlepšení kosmetického výsledku oproti klasické operaci.
Nevýhodou je, že sonda a použití generátoru zatím není hrazeno zdravotní pojišťovnou. Pacient zaplatí 15 620 korun za spotřební materiál. Náklady na zakoupení sondy jsou však vyváženy krátkou či žádnou pracovní neschopností a minimálním počtem komplikací.
Zdroj: Medical Tribune