Vakcinace zlepší kontrolu hypertenze
Inhibice aktivity angiotensinu II pomocí farmak je známou efektivní terapií hypertenze. U mnoha pacientů však vinou nízké compliance často dochází k selhání kontroly hypertenze. Řešením by v těchto případech mohla být právě vakcinace, jež by zajistila dlouhodobý, několik měsíců trvající terapeutický účinek. Vakcína CYT006-AngQb je vázána na virům podobné částice a je aplikována subkutánně. Eliminační poločas protilátek proti angiotensinu II činí zhruba čtyři měsíce.
“Pokud by bylo možné vakcínu aplikovat jen jednou za tři měsíce, mělo by to obrovský význam jak pro pacienta, tak pro lékaře,” komentoval již dříve rozšíření terapeutických možností o vakcinaci prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno.
Vakcinace zlepší kontrolu hypertenze
V rámci zmiňované studie investigátoři randomizovali 72 pacientů do tří větví, kde jim bylo podáváno buď placebo, nebo vakcína v dávce 300 mikrogramů nebo v dávce 100 mikrogramů. Injekce byly aplikovány na začátku studie a ve 12. týdnu klinických zkoušek. Ve skupině s aplikací 300mikrogramové dávky vakcíny došlo k poklesu denního krevního tlaku v porovnání s placebem v průměru o 9,0 mm Hg systolického tlaku a o 4,0 mm Hg diastolického tlaku. Tyto změny byly signifikantní (P = 0,015 pro systolický tlak a P = 0,064 pro diastolický tlak).
“Překvapením bylo, že dávka 300 mikrogramů redukovala krevní tlak v časných ranních hodinách,” uvedl Martin Bachmann z Cytos Biotechnology AG, jež vakcínu vyvíjí. Podle něj byl například v osm hodin ráno pozorován pokles systolického tlaku o 25 mm Hg a diastolického tlaku o 13 mm Hg, přičemž rozdíl oproti placebu byl signifikantní (P < 0,0001, respektive P = 0,0035). “Tento fenomén nebyl zaznamenán ani v dřívějších studiích, ani u antihypertenzní medikace,” upozornil Bachmann. Podle autorů studie by tento razantní účinek vakcíny v ranních hodinách měl redukovat incidenci iktu i případů intracerebrální hemorrhagie, které jsou spojeny se vzestupem krevního tlaku, k němuž dochází obvykle právě v ranních hodinách.
“Výsledky studie jsou velmi zajímavé a slibné, vakcinace proti hypertenzi by mohla být velmi užitečná pro mnoho pacientů,” uvedli ve svém průvodním editorialu k článku Ola Samuelssonová a Hans Herlitz ze Sahlgrenska University Hospital ve švédském Göteborgu. Nicméně upozornili, že stále nejsou zcela dořešeny otázky bezpečnosti léku. Podotkli také, že zde existuje možnost, že opakovaná stimulace imunitního systému endogenním peptidem navázaném na viru podobné částice by mohla vyvolat autoimunitní onemocnění.
M. Bachmann a jeho kolegové však toto nebezpečí zvažovali, ale nezaznamenali žádné klinicky významné změny v populaci imunitních buněk (včetně aktivovaných T lymfocytů), ani v koncentraci cirkulujících imunokomplexů nebo v koncentraci komplementu C3a. “Studie pouze se 48 vakcinovanými pacienty mohla být příliš malá na to, aby detekovala autoimunitní reakce,” trvají na svém varování O. Samuelssonová s H. Herlitzem.
Zdroj: